Narodený 4. júla

Oliver Stone ve vrcholné formě piluje do naprosté dokonalosti typicky americký režijní styl a zbytek štábu mu zdatně sekunduje, ať už jde o Williamsovy emotivní hudební variace na vojenské tóny, nebo Richardsonovu skvostnou kameru. Fakt je, že Oliver, detailisticky pilující režii, mohl ještě trochu odjehlit scénář, byť ten obsává i ve své ne zcela dokonalé podobě, i když s kolísavým tempem a dopadem na diváka. Některé scény jsou doslova vypiplané do nejhlubších detailů a dovedou diváka vcucnout do sebe a vrýt se mu nadobro do paměti, jiné jsou nepříjemně natahované, nebo takřka nevýznamné. Mírné přestříhání by nejspíš nebylo na škodu. Plné hodnocení je však rozhodně na místě - ten film je působivý, inteligentní, formálně brilantní, skvěle mapuje svou dobu a hraje v něm tentokrát vynikající Cruise, tak nač si stěžovat? (26.11.2007)

Jeden z řady filmů, které se snaží vyrovnat s bolavým vietnamským syndromem v podobě neúspěšného válečného tažení ve Vietnamu, spoustou mrtvých, nezvěstných a postižených vojáků a v neposlední řadě s vykořeněností válečných veteránů v americké společnosti 70. a 80. let. Narozdíl od Čety plné válečných akcí se rozhodující část tohoto dramatu odehrává po návratu hlavního hrdiny domů. Život ochrnutého mladíka je plný hořkosti a Oliver Stone umí velmi dobře pracovat s lidskými emocemi. Navíc téma důvěrně zná, sám měl ve Vietnamu válečnou zkušenost. Jeden z jeho nejlepších filmů a zároveň jeden z nejlepších filmů o vietnamské válce. Tom Cruise hraje solidně, byl to jeden ze snímků, které ho vynesly na vrchol. Celkový dojem: 85 %. (14.06.2006)

Oliver Stone je opravdu mimořádný člověk a jsem rád, že se stal filmařem a ne třeba kominíkem. Jako kominík by maximálně vymetal ženám komíny. Jako filmař však vymetá politickou scénu. Jeho filmy podávají zprávu tak blízkou skutečnosti, jak je to jen ve filmech možné. Opravdu hodně jej za jeho přínos uznávám. Opět úžasná výpověď o válce ve Vietnamu. Slovo "výpověď" bych si přál ztučnit a podtrhnout, protože je v tomto případě opravdu na místě. Zatímco ostatní filmaři rádi točí o této válce tak rádi pouze z jednoho úhlu pohledu. Většinou se mluví o úžasnosti americké armády a nekonečné odvaze mužů, kteří šlo položit život pro dobrou věc a krásné zítřky. Slovo odvaha by ovšem měla vždy doprovázet i slova jako hloupost a manipulace. Nelze zpochybnit, že účast v podobné válce si žádá odvahu, ale ta by u každého jedince, který netrpí sebevražednými sklony, měla být vyvážena zdravým rozumem. Je opravdu odporné, že za politické a ekonomické zájmy pár lidí nahoře musí platit svými životy nevinní lidé. A tohle se děje dodnes. Není náhodou, že válka ve Vietnamu je dodnes v USA snad nejvíce tabuizovaným tématem, o kterém se mluví s maximální opatrností a samozřejmě i na školách se vyučuje pouze upravená verze pravdy. Z filmového hlediska je strašná škoda, že v době výběru hlavního herce vznikly diváky milované filmy Rain Man a Top Gun. Jsem přesvědčen, že právě proto sáhl Oliver Stone po, v té době, mimořádně oblíbeném herci při obsazení klíčové role ve filmu. I když uznávám, že Tom Cruise zde předvedl svůj, naprosto jednoznačně, životní výkon, ke kterému už se nikdy ani vzdáleně nepřiblížil (zřejmě proto nominace na Oscara), tak zůstává pravdou, že je naprosto příšerný herec, který by měl zůstávat vyloženě jen u filmů, kde je herecký výkon až druhořadá věc. Zde bohužel Tom Cruise výrazně srazil snímek z pozice, kde jinak mohl bezpečně být. Spousta opravdu silných momentů vyzněla do prázdna, což je nekonečná škoda. Přesto oceňuji obrovsky silnou výpověď snímku a naprosto božskou hudbu Johna Williamse, při které mi s chirurgickou přesností spolehlivě naběhla husí kůže, kdykoli se rozezněla. Ten člověk je genius. Cítil jsem v tom trošku inspiraci z E.T. Každopádně Oliver Stone tímto filmem jednoznačně potvrdil, že je člověk s opravdu mimořádným politickým přehledem, který se dokáže dívat na skutečnost (nemusíme končit jen u amerických dějin) opravdu úžasně širokým a objektivním pohledem a především má opravdu mimořádný talent na to, aby tento svůj pohled dokázal během krátkého času a v dostatečně atraktivní formě představit divákům. Tohle umí málokdo. Horní hranice třech hvězdiček. (01.05.2019)

Ano, tahle Stoneova vzpomínka na Vietnam se konečně povedla. Na to, aby hrůzy války zachytil v Četě, potřeboval kolem dvou hodin filmu (a výsledek - nic moc), zatímco tady mu v Asii stačí pobýt nějakých dvacet minut a ve zbytku se věnovat tomu, co se děje v Americe, jejím proměnám a proměně hlavního hrdiny i ostatních postav. Narozen 4. července je setsakra působivý příběh, v první řadě díky Tomu Cruisovi, který hraje jako o život a je skvělý v každé poloze, v řadě druhé díky režii a v řadě třetí díky nádherné, k slzám dohánějící hudbě Johna Williamse. JFK nepřekonán, ale je to těsné. (25.08.2012)

Oliver Stone se prostě nezapře. Kdo jiný by mohl o válce ve Vietnamu vědět víc, než tamější veterán Olí. Tři roky po "Četě", která je víceméně jeho autobiografií, se vrhnul na osud ochrnutého veterána Rona Kovice podle jeho autobiografické knihy "Narozen 4. července". Druhá "Četa" se sice nekoná, přesto pan Stone vytvořil silné dílo, které dalo vyniknout především Tomu Cruisovi, který opustil škatuli napomádovaných libových frajírků a střihl si charakterní postavu. A výtečně. Jak jsem ho nikdy moc nemusel, zde jsem mu fandil a soucítil s ním (zvláště když je s ním v posteli ta nádherná Mexická děvka a on prostě...no nemůže, no). I když zbytečně patetické hudby Johna Williamse a zkratkovitosti první poloviny, skloubené s rozvláčností (chvílema mi přišlo, že pan Stone neuvážil zda má točit seriál, nebo celovečerní film) se film neubrání, rozhodně patří mezi hodnotné snímky, dotýkající se Vietnamského traumatu. 80%. (04.02.2009)