Talk Radio
Réžia:
Oliver StoneKamera:
Robert RichardsonHudba:
Stewart CopelandHrajú:
Eric Bogosian, Ellen Greene, Leslie Hope, John C. McGinley, Alec Baldwin, John Pankow, Michael Wincott, Zach Grenier, Anna Levine, Park Overall, Earl Hindman (viac)Obsahy(1)
Pro moderátora rádiové talk show v Dallasu, který si nebere servítky, jsou následující dny hodně důležité. Zjistil totiž, že jeho kontroverzní pořad vysílaný pozdě v noci by mohl "vykopnout" do celonárodní sítě rozhlasových stanic. Nicméně všechno není zdaleka tak skvělé jak se zdá. Má trable s láskou a bojí se, že vedení sítě se bude snažit změnit obsah show kvůli neonacistické skupině, kterou rozzlobily moderátorovy otevřené názory. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (58)
Film odehrávající se skoro celý v on-line místnosti, který na vás zapůsobí především deprimující atmosférou, plnou deviantních telefonátů a výbornými hereckými výkony. (Na motivy skutečných událostí). ()
Adrenalinová záležitost, takováhle kontaktní rozhlasová show- kdepak by naši "oblíbení" moderátoři nabrali ten vtip, pohotovost, inteligenci a znalosti, kombinované se sarkasmem a schopností okomentovat problémy tohoto světa, když už by jim někdo něco podobného dovolil vysílat. ()
Prvych 20 minut je vybornych, ale potom film trestuhodne straca tempo a len sa vo velkom keca. Cheopszial v strede filmu su to casto len vatovo plane plky. 60 % ()
Zajímavý pohled na společnost prostřednictvím svérázného moderátora v rádiu Barryho Champlaina (dobrý Eric Bogosian). Je to kritika společnosti, ve které je hojnosti netolerance a strachu z odlišnosti, která přes strach vede až k páchání násilností a pošlapávání lidskosti. Je to kritika falešné morálky a pokrytectví a přetvářky. Nenávist a závist je zakořeněnou lidskou vlastností a díky němu bude dav vždy falešně moralizující, díky pokřivenosti vedoucím k militantnosti největších a nejzoufalejších nespokojenců, kteří z ryzí nenávisti dokáží zabít všechny, koho považují za své nepřátele. Barry se nebojí říkat krutou pravdu a hájit lidskost velmi tvrdě. Odsuzuje neschopnost lidí podívat se sami sobě do tváře, která se skrývá pod nánosem pochlebování a přetvářky a pokrytectví. Tepe do všeho s čím je nespokojený a tím pádem i sám do sebe. Další postavy: Barryho bývalá manželka Ellen (Ellen Greene), Brarryho současná milenka Laura (Leslie Hope), technik Stu (John C. McGinley), ředitel Dan (Alec Baldwin) a pozorovatel Dietz (John Pankow). Příjemně břitké s patřičně inteligentním nadhledem a melodramatickým koncem. ()
Když už film z rádia, tak The Terror Live, ten má napínavý děj jako prase. Tady je to sice zajímavé, ale jenom tak půlku stopáže. Pak už je to jenom kolovrátek, který moc k ničemu nemíří a dál prodlužuje to, co už mohlo skončit před několika desítkami minut. 55% ()
Bogosian se sve role ujal skvele, vyborne dialogy s volajicimi do radia. V dnesni dobe, zvlast v USA by vsak v radiu dlouho nepracoval... Bohuzel jsem od toho cekal trochu vice, kdyz jsem vedel, kdo je reziserem tohoto dila... ()
Naprosto zbytečnej a nudnej film. Jestli to měl bejt obraz americký společnosti, tak to potěš. Film se měl podle mě zaměřit na jedno téma a to rozebrat, např. ten antisemitismus. Takhle se jednalo pouze o přehlídku zbabělých, bezcharakterních, bigotních, rozstřesených, ožralých nespavců, paranoidních, nechutných, zvrácených, voyeristických, ubohých, oplzlých telefonujících (slova hlavního hrdiny). Na druhém konci drátu to ovšem nebylo o moc lepší. Moderátor byl krajně nesympatickej, arogantní a namyšlenej. 1* dávám za povedenou kameru. PS: potěšila mě akorát hláška zfetovanýho rockera Kenta: znáš tu píšničku od Megadeth: "Mír je naprodej, ale kdo kupuje..." ()
Princip americkejch rádiovejch stanic jsem asi nikdy nepochopil. Víc se tam kecá, než hraje a tenhle film je vlastně úplně stejnej. Tak ukecanej film s kadencí 200 slov za minutu není pro každýho. Třeba pro mě ne. Musím ale uznat, že hereckej výkon Erica Bogosiana je ten jeho životní... zahrál to fakt dobře. Taky John C. McGinley se mi líbil, ale to je tak všechno. Ten scénář se podle mě moc nepovedl a furt se tam mlelo něco o židech a různejch kontroverzních společenskejch problémech. A ten hlavní moderátor je podle mě zkurvenejch hejtrů král. Celkově ti lidi v tom rádiu jsou dobří leda tak k tomu, aby je člověk litoval. Mimochodem tady hrajou většinou samí kudrnáči - taková hustota kudrn na centimetr čtverečnej je smrtící. ()
Takřka geniální One-man show Erica Bogosiana, jenž je v hlavní roli zcela strhující za což si zaslouží uznaní, na plátně je téměř po celou stopáž a jeho ukecanost nezná mezí, aslespoň nominaci na Oscara by zasloužil. Bogosian je též autorem divadelní předlohy a spoluscénarista tohoto filmu (společně se Stoneem). Režie tradičně vysoce kvalitní, věrohodná atmosféra, mnoho výtečných dialogů a excelentní a nečekaný konec. ()
V 80. letech možná ještě trochu edgy, dnešní optikou po třiceti letech takřka nekoukatelná sluníčkářská nuda. ()
"Sklízíme, co jsme zaseli…" Může někdo, kdo přichází každý večer dělat talk show, v níž útočí na své posluchače, uráží je a ponižuje, dopadnout jinak než jak na konci tohoto Stonova filmu dopadl moderátor Barry? Asi těžko. Upřímně musím říct, že mě tenhle Barry (v dosti afektovaném podání Erica Bogosiana) postupem času čím dál tím více štval a přišlo mi, že už ty své výpady vůči volajícím vážně přehání. Na druhou stranu těžko říct, jak by se člověk dokázal vypořádat s tím, kdyby byl vystaven debatám s tolika různými excentriky. Mě dostatečně vysílilo samotné sledovani téhle excentrické talk show. ()
Stone je Stone! Více není potřeba dodávat. Ze všech jeho filmů se mi tají dech a ne jinak z tohoto víceméně minimalistického snímku... 95%ˇ ()
Já fakt nevím, ale mě se ten pohled na noční vysílání s velmi upřímným moderátorem hodně líbil. Skvělá noční atmosféra ameriky a skvělá stanice :) hned bych ji začal poslouchat ... ()
Wau, wau, wau. Nečekaně silný zážitek na minimálním prostoru, ovšem s mnoha slovy. Rád bych si s tím člověkem popovídal! A asi by mě pěkně nasral. Ale to je to, co všichni chceme! ()
Film vychází z divadelní hry Erica Bogosiana a divadelnost je z filmu i cítit. Oliver Stone si podle mě vybírá zajímavá témata, ale jejich zpracování je dost těžkopádné. ´Talk Radio´ si zaslouží kredit za rychlé vyhmátnutí fenoménu kontaktních rozhlasových pořadů, kde ukecaný moderátor vyzve posluchače, aby volali a pouští se s nima na tenký led kontroverzních témat. Barryho mluvení (Eric Bogosian) s volajícími je plné napětí, ale to on právě chce. Díky své drzosti prorazil do médií a v rádiu dostal svůj pořad, kterým se snaží především šokovat posluchače. Drzost a lhaní jsou dvě věci, které ho nejlépe charakterizují. Lže všem, i když nemá žádný viditelný důvod. Rád manipuluje lidma. Jeho posluchači jsou k němu krutí, bezohlední, když ho potkají, ale tak si je vychoval. Manageři z celonárodního vysílání ho pozorují, imponuje jim styl jeho pořadu. Začnou však váhat, když si všimnou Barryho potyček s posluchači. Barry by nebyl jednoduchá celebrita. Všechno se rozhodne po jednom večerním vysílání, které je pro Barryho obzvlášť náročné. Ve filmu nehrají filmové hvězdy, nejznámější je Alec Baldwin. Barryho manželka se stane producentkou jeho pořadu, protože ´je dobrá ve falešných telefonátech do studia a udělá všechno, co ji Barry řekne´. Barry se často ptá posluchačů, proč ho poslouchají a nikdo z nich neví. Ta otázka zůstává viset ve vzduchu i po skončení filmu. Volající mají mizernou náladu a Barry jim ji zaručeně nezlepší. Celá dvouhodinové dění směřuje k nevyhnutelnému konci. ()
Za mě by stačilo, i kdyby to bylo celou dobu jen ve studiu a nebyl by ten očekávaný konec. ()
Na začiatku sa predvádza ako Oliver Stone tak aj Eric Bogosian, ale ako sa do toho zapojí príbeh, rázom sa dostáva do popredia silná téma a sme doma. V tejto polohe to filmu svedčí a obaja menovaní idú naplno. Zvlášť mala gule scénka s krútiacou sa kamerou, počas ktorej padá kritika do spoločenských kruhov z úst hlavného hrdinu. A ten jednoducho musel skončiť ako skončil. ()
50%. Film docela o ničem. Moderátor je úplně stejný magor jako ti co mu volají. Ve filmu se moc normálních lidí nevyskytuje. Nevím moc co bych měl vyzdvihnout. Pokud to měla být ukázka americké společnosti, tak to nevím, až tak to nebude, ja jsem to takto nezažil. Ze začátku to bylo aspoň trochu ftipné, pak už jen trapné. ()
I když je naprosto jasné jak to dopadne, stejně to velice dobře drží pozornost a umožňuje pomalu sledovat proměnu moderátora, který není zrovna sympatický člověk. Rozhovory jsou velice dobře vystupňovány a načasovány. Přece jen by to chtělo něco více. ()
U Olivera Stonea mám vždycky nutkání hledat projevy jeho předem daných politických názorů a většinou to jde jednoduše, protože jsou z mnoha scén dost jasné. Noční talk show je ale film tak mnohovýznamový a zároveň jednoduchý, že bych zde tentokrát radši úplně vypustil jméno autora a věnoval se filmu samotnému, bez kontextu Stoneových názorů, které by mi mé čtení filmu zdrcly do mnohem všednější záležitosti. Ono by se to dalo shrnout jednoduše - kontroverzní rozhlasový moderátor, který si nebere servítky, pouští do éteru jen samé naštvané, divné a nebezpečné existence, kterým se pak vysmívá. A jelikož se takovými lidmi neustále obklopuje, začne se to obracet proti němu. Co zasel, tak sklízí, přitom naprosto přesně ví, co dělá, ale nepočítá s tím, že to většina lidí ani nemůže pochopit. Jeho charakter je nestálý, těžko čitelný, nedá se jasně odsoudit, zvlášť, když nevyhnutelně musí jednou přijít bod zlomu a prohra vůči (někdy už předem) vytvořené nenávisti. Jaké je ale poselství tohoto filmu? Že jsme uvnitř všichni naprosto nenávistní? Že nutně potřebujeme obsah, který nás štve, abychom věděli, že ve světě existuje opozice? Nebo proto, že jsme všichni vlastně masochisté? Nebo to byl jen vhled do USA osmdesátých let a jejího "veřejného podsvětí"? Tak jako tak, těch rovin je tam několik, některé mi přijdou poněkud zkratkovité a povrchní (je to jako soudit lidstvo dle příspěvků v různých diskuzích, jde to sice jednoduše, ale nikdy z ní nezískáte přesný obraz povahy lidstva, jen určitého stavu ve virtuálním prostoru, ve kterém se mnoho lidí chová úplně jinak než v realitě), některé mi naopak názorově sedí, ale všechny spojuje, že jsou působivé a nutí k zamyšlení. Osobně mi z toho primárně leze neutrální zobrazení stavů mysli lidstva v bublině toho nejhoršího z nich, které ale láká dovnitř jen ty, kteří do něj prostě patří (proto třeba Barry některým volajícím okamžitě típne hovor), což takhle asi zní jako nicneříkající pseudopojem, ale lepší mě teď nenapadá a tahle adrenalinová jízda toxickým éterem na mě hodně zapůsobila, jelikož zručně a komplexně vystihuje přesně takovou, řekněme, sociální arénu, v níž mají moc především ti nebezpeční. Plnohodnotný filmový zážitek navíc podpoří precizní práce s kamerou a střihem, který dokonale využívá každého koutku prostoru rozhlasové stanice, kterou takto postupně "odhaluje" a zároveň při každé nově ukázané věci nebo koutu budí zájem, takže to řemeslně je, tak trochu, pointa Room Filmu v divácky snesitelné a atraktivní praxi. A nebylo by to nic bez výkonu Erica Bogosiana, který je zde tak moc přesvědčivý, že jsem až zíral, jak se v tolika momentech dokázal tak detailně přesvědčivě převtělit do své postavy. Vlastně Bogosian tomu podmanivost drží nejvíc, jelikož už prvními jeho slovy a jejich intonací víte o Barrym všechno, jen se postupně upevňujete v názoru, že přesně takový je. Není to ale žádná chabá praktika, spíš mistrovské herectví, jelikož jste v Barryho pořadu a vnímání světa okamžitě a naplno. Hodně zvláštní film, na který rozhodně jen tak nezapomenu a nejspíš si ho někdy zopakuji, abych ho dokázal snáz uchopit. 4* () (menej) (viac)