Tmavomodrý svět

Utahování v čelistech sentimentálního Svěráku není nijak výrazné, smutné vsuvky z žaláře odhalují tu bezmoc, když najednou čelíte nepřátelům z vlastních řad a pijanista Olda Kaiser se vedle nepříliš přesvědčivé dvojice Hádek, Vetchý překonává, nicméně je docela škoda, že milostný trojúhelník zasazený doprostřed chlapského kamarádství a soubojů o nebe nad Evropou působí tak nevěrohodně a nuceně. Nemusí ani na vás mířit Browning Spitfiru, abyste odpřísáhli, že se Prcek s Wellingtonem drží ve vyšší letové hladině.. (09.05.2019)

Ja to proste žeriem. Jemný, idylický a pohodový svěrákovský rukopis cítiť aj počas serióznych, vážnych a hlbokocitových scén. Neraz vtipné hlášky s vysielačkou, či konflikty s angličtinou odľahčujú hustú atmosféru vojny. O to viac som však čakal dramatickejší koniec, keďže by sa dal vypointovať oveľa lepšie. Je vidno aj spoluprácu so zahraničím, najmä zábery súbojov vo vzduchu mali priam hollywoodsky nádych a spracovanie bolo predetailované na úplnú spokojnosť. 80%. (25.09.2007)

Snad jen Obecná škola byla láskou na první pohled, jinak byla moje cesta k dalším kouskům Jana Svěráka (myslím Kolju a právě Tmavomodrý svět) lehce trnitá. Na Kolju dnes nedám dopustit, tady je to jiné. Pocta československým stíhacím pilotům bojujícím za druhé světové války v Británii chce být dramatem o chlapském přátelství, slabosti a odpuštění, ovšem vesměs selhává. Nebudu se vysmívat oné bláznivé lásce, která je nepravděpodobná a umělá až hanba. O válečné sirotky pečující žena, které kdesi na frontě zmizel manžel, se sice dostane do hlavy oběma pilotům (vznětlivému mladíkovi i jeho nadřízenému, který si ho vzal pod ochranná křídla), jenže v obou případech nelze hovořit o nějaké osudovosti, nýbrž obyčejném chtíči a bezhlavosti. Milostný trojúhelník tak rozhodně nemá žádnou sílu. Prostě nemá. Čekání na start z anglického polního letiště není zlé, ale ani nijak výjimečné. Ani samotní stíhači (a částečně za to mohou i herci) nejsou žádní velcí sympaťáci. A nemyslím si, že pobyt na marodce v pracovním lágru je nějakým zásadním oživením. Výsledek CHCE BÝT, ale NENÍ. Otec Svěrák s dialogy zdaleka nečaruje tak, jak jsme u něj byli zvyklí. Milé detaily z Kolji nebo Obecné školy chybí. Nemá to atmosféru, nedojímá. Má tak možná fenku Barču, která nechce opustit svého páníčka, má příjemně tlumeného Oldřicha Kaisera, má Vojtíškův skvěle natočený pád do pole. Ale jinak toho zase tolik nemá. S „vážným” žánrem se tvůrci možná poprali, ale ostré lokty jim rozhodně chybí. A to se kdekdo vysmívá Pearl Harboru. (29.09.2019)

Můj nejoblíbenější český film, který až neuvěřitelným způsobem zraje. I proto mě mrzí, že mu časem přistála nálepka vykalkulovaného či nevěrohodného pokusu. Svěrákovic životní dílo totiž i při desáté projekci působí silně. Ať už díky nepřekonatelnému výkonu celého chlapského ansámblu či tklivé a přesně zacílené Soukupově hudbě. V Tmavomodrém světě se budu ještě mnohokrát dojímat či naopak trnout. (04.02.2006)

Docela mě potěšila herecká sebranka, protože snad pro všechny zúčastněné mám ve svém srdci alespoň kousek místa. Vlastně nejen pro zúčastněné. Scénáristu Zdendu mám rád velmi, a dokonce chovám i určité sympatie k jeho režisérskému bratrovi. I když ta jeho poslední perverzní pohádka mě tedy zrovna moc neoslovila. Tohle bylo o dost lepší a s Českými lvíčky asi nemohu nesouhlasit. Příběh mě do sebe vtáhnout dokázal. Snad tam bylo jen zbytečně dost romantiky a chvilkové lásky, která samozřejmě nakonec ustoupila před přátelstvím, které bývá zpravidla věčné. Takový český nízkorozpočtová Perl Harbor. Velikou výtku bych si dovolil složit veškerým leteckým akcím, protože pan Svěrák nebyl pochopitelně financován tak štědře jako pan Bay. Na naše poměry to ušlo, ale co si budeme nalhávat, moc se na to koukat nedalo. Dost intenzivně kazily tyto záběry celkový dojem z filmu. Naštěstí si toho byli tvůrci zřejmě dobře vědomi a šetřili s nimi. Emočně mě to celé dost oblétlo, ale překvapilo by mě, kdyby dnes něco ne. (18.05.2016)