Dívka s mušlí

,,Všichni máme své představy o životě, o lidech... a pak prostě zjistíme, že jsou to jenom představy." Dívka s mušlí, trpělivá a odvážná Vendulka, prokazuje svoje velké schopnosti jinde, než ve známkách školního vysvědčení. Statečně ve společnosti tří brášků obstává v boji s nebezpečím ze strany věčně opilé matky a s láskou pečuje o své sourozence. Další boj této cituplné duše o společný život celé rodiny však zůstává v obklopení zákonů a přísných sociálních institucí už předem prohraný... Dita Kaplanová patřila k nadějným dětským herečkám, podala velice civilní výkon a vyžarovala z ní po celý čas drobná jiskra. Režisér Svoboda zde nezapře inspiraci filmy Karla Kachyni, když v některých scénách odlehčuje drsný sociální příběh až poetickou atmosférou. Nutno dodat, že velice úspěšně, film na mne velice zapůsobil smutným nadčasovým příběhem, vyvolal ve mne chvílemi silné dojetí, ale netlačil při tom na pílu. Z filmu jako celku dýchá i navzdory krutému příběhu jistá krása, něco, co současným sociálním dramatům v našich končinách obvykle chybí. Po druhém zhlédnutí přidávám pátou hvězdičku. 85% (03.01.2020)

Já bych tomu strašně rád dal plný počet, ale prostě nemůžu z jednoho prostého důvodu - nevěřím tomu, že by nějaká třináctiletá holka v takové situaci byla tak strašně dobrosrdečná a úplně všechno by obětovala pro ostatní. Poslušně se doma stará o tři mladší sourozence, o svoji mámu vlastně taky, pořád uklízí a nikdy se tomu vyloženě nevzepře. Tohle třeba bylo podařenější v Mušce (on je ten film Dívce s mušlí dost podobný) a hlavní hrdinka tam byla uvěřitelná, jenže tu chyběla nějaká psychologická část, kterou zase má Dívka s mušlí. Ale fakt nevěřím, že by ta holka byla neustále tak dobrosrdečná. Křiklavé je to třeba u scény u kolotoče, kde za všechny svoje peníze koupí lístek na kolotoč velkému množství dětí. Jinak je to ale velmi povedený film a je i skvěle natočený, zahraný a taky naprosto bezchybně vedený. Smutné a depresivní je to taky, ale v takové míře, že to nepůsobí přehnaně, což dost oceňuji. Ani jsem se u toho nenudil, snad jen tu část v děcáku bych zkrátil. Být to uvěřitelnější, dám bez problému plný počet, ale takhle je to na lepší 4* (29.04.2020)

Neskutečně realistická sonda do ran, které musí nevinná dětská duše snést, stane-li se obětí, v alkoholu utopené, matčiny osobnosti. Jiří Svoboda natočil velmi zasahující sociálně-psychologický film, tažený vynikajícími výkony patnáctileté Dity Kaplanové a její filmové matky Evelyny Steimarové, kterou jsem v lepší kreaci snad neviděl. Petr Hapka a jeho hudba také přispěly ke kvalitnímu, leč znepokojujímu, zážitku. 90% (20.07.2014)

I taková může být realita. Tak to může dopadnout, když má matka dítě vždy s jiným otcem, když je denně ponořená do lihu... Kolikrát jsem musel odvrátit hlavu, protože se na to prostě nedalo koukat. Těžko říct, jestli existuje ještě horší osud, než Vendulčin. Sice perfektně zahrané, ale velmi smutné. (20.07.2014)

Moc hezky natočený film. Tyhle smutné, dojemné příběhy vás nesmí totálně zdrtit, ale nakonci musí bliknout aspoň malinká naděje. Nejpůsobivější je každopádně nekonečná důvěra v matku, která nemá ani za nehet úcty ke svým dětem. Nikdy bych se nechtěl ani z nejmenší části dostat do takového vztahu rodiče - děti... (20.01.2009)