Obřady, černá magie a tajné orgie 14. století
(festivalový názov)-
Riti, magie nere e segrete orge nel trecento
(viac)
Riti, magie nere e segrete orge nel trecento
Black Magic Rites
Réžia:
Renato PolselliScenár:
Renato PolselliKamera:
Ugo BrunelliHudba:
Gianfranco ReverberiHrajú:
Mickey Hargitay, Rita Calderoni, Raul Lovecchio, Christa Barrymore, Carmen Young, Tano Cimarosa, Vittorio FanfoniObsahy(1)
Jack Nelson kupuje hrad s pohnutou minulostí: před 500 lety zde byla jako čarodějnice upálena Isabela Drupelová, milenka upírského hraběte. V hradních kobkách se odehrávají děsivé rituály: sekta upírů zde schraňuje Isabelino tělo a koná sadistická mučení, aby čarodějnici přivedla zpět k životu. Potřeba je krev, srdce a oči panen při 25. úplňku – několik mladých hostů, kteří na hrad přijíždějí kvůli zásnubám Nelsonovy neteře Laureen a místního rodáka Richarda Brentona, jsou proto více než žádaní…
Natočeno mezi roky 1971–1972 jako La Reincarnazione a nepřímo ovlivněno úspěchem „dekamerotického” cyklu Pierra P. Passoliniho, který dobově nejen v Itálii zpopularizoval sexualitu (ve) středověku. Riti, magie nere e segrete orge nel trecento (Rituály, černá magie a tajné rituály 14. století) znamenalo pro žánrového chameleona Renata Polselliho jeden z několika hororů gotického naturelu. Polselli pro natáčení intuitivně než poučeně využil svou povrchní znalost filosofie a psychoanalýzy (mj. znásobení motivu dvojníka), aby mohl uvést tyátr, kde „možná věci, které vidíme, jsou pouze věcmi, které toužíme vidět”, jak přisvědčuje jedna z hysterických postav. Myšlenková neukázněnost se odrazila navzdory žánru ve výsostně strojené stylizaci prostoru, upomínající na něco mezi lascivním disco-kabaretem a pestrobarevným giallem. Orgaistické vzdechy, syntetizátory, rokenrol, ba i africké perkuse v součinnosti s brutálně přerývavou montáží ještě více podněcují efekt rozklížené noční můry, nebo spíš delirického ataku, (re)prezentujícího zkušenost bolesti a slasti. (Blazena)
(viac)Recenzie (15)
Mám veľmi rád talianske horrory,ale tento mi nie je nijak po chuti.Ťažko sledovateľný,mätúci,šialený.Všetci muži ktorý sú na starom hrade ako hostia,sú vlastne reinkarnované historické postavy alebo upíry.O ženskú nahotu v tomto filme nie je núdza,nechýba ani lesbická láska.Násilie tam je,ale ako keby falošné,tiež nechýba ani humor,ale taký nechcený,alebo neumyselný,ťažko posúdiť.Niekedy film pripomína upírske filmy,inokedy gotický horror.Jednoducho povedané veľmi podivný horror,ale keď doteraz z neho nie je kultový horror,asi nebude nikdy. ()
Pre "otrlejších" euro fanúšikov, keď už máte nejakú skúsenosť s, povedzme, Jessom Francom. No, aj tak je dej dosť poprehadzovaný a neprehľadný, zachraňuje to pekná hudba, prostredie hradu a jeho horské okolie, pekné, a často odhalené, herečky a nejaké to, na svoju dobu, o.k. gore. Zlé to nie je, ale aj na "zvláštny" film mi to prišlo mierne zmätené. Na druhej strane, ten menovaný skúsenejší 70s euro fanúšik si príde na svoje, aj keď s menovanými, subjektívnymi, nedostatkami. ()
Psychedelický hororový polokabaretní úlet, který vám zřejmě hlava nepobere. Párty na zámku, spousta nahatých i oblečených koček pobíhajících všude možně, jáma pekelná kde se konají pekelné rituály, kruté očistce i radovánky. Celé je to hozené do těžce surrealisticky-psychedelického hávu se snovou atmosférou, takže jednotlivé výjevy na sebe někdy navazují, někdy nenavazují a ono je to místy ve výsledku celkem jedno i když v tom máte trochu zmatek. Vizuál dobrý, celkově to není špatné, trochu ve stylu Jeana Rollina či provedení ala Jess Franco. Když na to někde narazíte tak se mrkněte, klidně i s babou, koukat se na to dá docela v pohodě :-) . ()
Snových 98 minut, které spolu nijak logicky nesouvisí, přestože v nich vystupují stejné postavy na stejných nebo spřízněných místech. Převážně hradu a jeho místností, katakomb, sklepů i interiérů s hezkým horským pozadím (natáčeno na Castello Piccolomini v Itálii). Upalování žen, lesbický sex, tuny zoomů na bezdůvodně vytřeštěné oči hlavních i vedlejších postav. Atmosférický, pestrobarevný nesmysl, ve kterém všichni všechno strašně moc prožívají, aniž by divák tušil, proč. Dokoukat v jednom kuse dokonce zasluhuje respekt. A panáka. ()
Skutečnost, že snímku „Riti, magie nere e segrete orge nel trecento...“ chybí nějaká přehlednost, že ta dějová linka se ztrácí, může být celkem velkým problémem pro některé diváky, kteří prostě nebudou mít zájem se na něco takového koukat. Musím ale říct, že mě tohle tentokrát nevadilo a prostě jsem si užíval to, co jsem viděl. Je to pořád ještě eroticky jemnější, ale ten chtíč tu zajímavě probublává. ()
Galéria (13)
Reklama