Trainspotting
Trainspotting
Trainspotting
Réžia:
Danny BoyleScenár:
John HodgeKamera:
Brian TufanoHrajú:
Ewan McGregor, Ewen Bremner, Jonny Lee Miller, Kevin McKidd, Robert Carlyle, Kelly Macdonald, Peter Mullan, James Cosmo, Eileen Nicholas, Susan Vidler (viac)Obsahy(2)
Další snímek tvůrčího tria, skládajícího se z režiséra Dannyho Boylea, scénáristy Johna Hodge a producenta Andrewa MacDonalda, si získal ještě větší celosvětovou popularitu než předchozí Mělký hrob. Ve vyprávění hlavního "hrdiny", asociálního mladíka Rentona, se odkrývá bizarní svět revolty proti současné konzumní společnosti. Renton a jeho skotští přátelé jsou totiž narkomané, jejichž jedinou starostí je sehnat další dávku. Jenže "skutečný život" smutné protagonisty "semele" a změní. Někteří nepřežijí, z jiných - jako například právě z Rentona - se stanou "normální" lidé. Epizodické vyprávění vytváří zvláštní mozaiku, z níž se velmi působivě vynořuje pochmurný obraz jedné "ztracené" generace. Snímek těží z tradic britského civilismu a dokumetárních filmů se sociální tématikou, ale zároveň je radikálně inovuje pomocí surrealistických hříček, černého humoru, dynamické kamery, střihu a charakterizace hlavních postav. Režisér Boyle svým pozorováním světa z nevšedního (a generačně vypjatého) úhlu opět provokuje měšťáckou společnost. Svým filmem jako hozenou soubojovou rukavicí políčkuje standardní středostavovskou morálku a tradiční hodnoty. Zároveň si postupně získává u nejmladšího publika přívlastek kultovního režiséra (důležitou roli v tomto procesu hraje hudební složka filmu, obsazená právě kultovními jmény anglosaské scény 80. a 90. let). (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (1 302)
strašně moc průměrný film s nejlepší opening scene ever a s jednou kultovní scénou. ()
Kult Trainspottingu ma síce minul a nemám k nemu žiaden osobný vzťah, nemožno mu uprieť výnimočnosť, či už nenapodobiteľnej atmosféry, ľahkosti, s akou je nakrútený život škótskej sfetovanej spodiny (bez primitívneho moralizovania, naopak s veľkou dávkou ľudskosti a to všetko bez toho, aby tému drog zľahčoval) alebo samotnej réžie Dannyho Boyla, ktorý famózne pracuje tak s hudbou, ako aj vizuálom, strihom, kulisami, kostýmami... ()
Spojení hudby s obrazem ve scéně kde hraje skladba Perfect day a Renton se noří do koberce je dokonalost! ()
A to jsem myslel, že lepší (nebo aspoň stejně dobrý) kousek o drogách od dob Requiem za sen už jen tak někde neuvidím. Danny Boyle mě naštěstí vyvedl z omylu a byť jsem byl před zhlédnutím filmu trochu skeptický z toho, zda Ewan McGregor zvládne zahrát uveřitelně roli feťáka, film mě utvrdil v tom, že jsem se mýlil hned dvakrát. Čtyřiadevadesát minut uběhlo jako nic, všechny postavy mě do příběhu skvěle pohltily, vyzdvihovaná hudba je opravdu parádní a hned několik scén se mi zapsalo hluboko do paměti. Momentálně mě nenapadá jediný herec nebo herečka, jimž bych jejich postavy neuvěřil (Spud a Franco těžce vládnou), protože tohle mě dostalo snad jako žádný jiný film v poslední době. Jasná pětihvězda a doteď nemůžu uvěřit, že stejný scenárista dokázal o několik let později sepsat tak strašný scénář k Probuzení tmy... ()
Slovo trainspotting označuje snahu zavést řád ve světě chaosu. Partička edingburgburských feťáků má právě drobný zmatek v tom, co vlastně od života očekávají. Možná je jejich cílem vymanění se ze závislosti na drogách, možná chtějí prožít život pod vlivem omamných látek a možná by chtěli vydealovat balík chechtáků. Ono je to celkem jedno, protože přemýšlení je odloženo aplikací další dávky, život feťáka je pohodlně primitivní a závažné rozhodnutí lze učinit kdykoli jindy. Nemohu tvrdit, že by mne tento snímek nebavil, ale po jeho zhlédnutí mohu konstatovat, že řady narkomanů spíše rozšíří, což není myšlenka, kterou bych byl ochoten podporovat. ()
Je velká škoda, že jsem tento "kult" neviděl jako malý kluk v devadesátých letech, ale až teď. Přesto jde o zajímavou podívanou (plavání v toaletě a další psychedelické scény rulez). Výborný Ewan McGregor a samozřejmě pestrý soundtrack. ()
Jediná vec ma na Trainspottingu mrzí. A to, že som ho nevidel skôr. Vždy bolo na jeho štít počul len samú chválu typu - najlepší film o drogách a podobné sračky. Tak isto som počul chválu na herecký výkon Ewana McGregora a Roberta Carlyleho. Renton odviedol vážne skvelú prácu, to je pravda. Čo sa však Begbieho týka, ten bol predsa len lepší v Ravenous. Film o drogách, nielen o drogách. Trainspotting ťažko hodiť do jedného vreca s iným filmom a povedať, že sú žánrovo rovnaké. Nie, to teda nejde. Raz sa smejete, raz máte prekvapený výraz, raz preciťujete bolesť s účastníkmi na odvykačke a raz uvažujete čo nám chce vlastne režisér povedať. Rád by som pochválil aj precízne vybraný soundtrack, ktorý bol v komentároch spomenutý už x-krát, ale i tak mi to nedá. A na záver ďakujem režisérovi, Dannymu Boyleovi, že ma previedol najhoršou záchodovou scénou v histórii kinematografie. Fuj!:) ()
Když přijdou na téma drogy, okamžitě se nabízí srovnání s Aronofskyho veledílem, na první pohled je to logické, ale v případě této britské dávky heroinu to rozhodně není moudré. Trainspotting si jde svou vlastní morbidně-humornou cestou, kdy překládá depresivní vizuál a soustředí se na mnohem komplexnější zaměření v rámci drogově závislých blbečků, kteří neví jak dál se svým životem. Silným tématem se zde stává přátelství a jeho samotná podstata v momentě, kdy se mezi partu postaví drogy, očista nebo i veledůležité papírové bankovky. Postavy se v průběhu celé, devadesát minut trvající, nepřetržité jízdy, dočkají velmi dobře a realisticky vykreslených vlastností, přičemž je prakticky nemožné si alespoň jednoho antihrdinu z této čtyřčlenné party opravdu neoblíbit. A když se k tomu navíc přidá naprosto fantastický skotský přízvuk, jenž dává celému filmu neuvěřitelně autentický severobritský nádech, který dodává hlavně agresivním scénám ten správný říz, navíc podložený brilantním soundtrackem, je o výsledném hodnocení již jasno. Co víc si přát, když do toho Danny Boyle přidává svůj režisérský um a servíruje vydatné množství kompozičně dokonalých záběrů spolu s nesmírně realisticky zpracovaným pojetím mentální subjektivity, která dominuje hlavně ve scéně detoxikace hlavního hrdiny Rentona. Trainspotting obsahuje vše, co by měla zahrnovat definice kultovního filmu, tudíž si toto označení také právoplatně zaslouží. [90%] ()
Jeden velkej drogovej mejdan.Super soundtrack.A co se týče drog tak určitě nejlepší snímek. ()
Kupte si zasraně velkou televizi, šlehněte si heroin, šukejte, zabijte se, pracujte, rozbijte si držky, jděte do kina, vždyť je to stejně jedno, nic jinýho z toho života stejně nevytřískáte, tak prostě zalezte a chcípněte v pokoji. 9/10 ()
Ano ano naprosto chápu tu kultovnost filmu. Jen se omlouvám, jen ji vidím o čtvrtstoletí později. Proto nejsme až tolik nekriticky nadšený a vedle naspídovaného Requiem za sen tohle prostě vypadá o něco hůř. Samozřejmě velký respekt za super soundtrack. ()
Skvelý film. Najprv som síce videl Requiem for a Dream a až potom toto a tak som čakal niečopodobné, ale je to fajn film. Dávam 4*, pretože niečo sa ešte mohlo trochu dotiahnút. Hlášky super, Ewan McGregor predviedol excelentný výkon. Hubda bola vybraná skvele, ale ked som to počul ako by som ten absták preťíval ja. Neznášam techno, tracne či čo za sračku to bolo... ()
Při nové projekci po letech jsem se neubránil učitému zklamání. Jednak za to mohl příšerný český dabing, ve kterém to na ČT2 odvysílali, jednak jsem se neubránil určité nudě - asi je ten film už tak notoricky známý, že v něm nejde najít nic nového (natož k němu ŘÍCT něco nového). Viděl ho prostě každý, já osobně už nejmíň třikrát, a tak mě prostě asi už nemůže bavit film, kde znám u každého fóru jeho pointu (nově se mi tam navíc vkrádala moje nedávno se objevivší averze k "feťáckým filmům"). Čili za mě dojem něco ve stylu - herci super (nově mě tam nejvíc bavila Kelly Macdonald), soundtrack to samý, ale po těch letech to už prostě nějak není ono, nemůžu si pomoci. Obrovský kult ovšem samozřejmě bez debat - Trainspotting je naprosto zásadní film devadesátek, byť já jsem se k němu dostal mnohem později, čímž si možná vysvětluji to, že ho dnes nevynáším do nebes jako jiní (v době premiéry mi bylo 12 a dost pochybuji, že by se mi takový film v té době líbil). Chuť vidět dvojku ovšem v podstatě nemám a nezajímá mě. ()
Vynikající spisovatel Irvine Welsh, měl opravdu štěstí na režiséry, na Dannyho Boylea u Traispottingu, tak i na Paula McGuigana v případě filmu Acid House. Tohle je film, který jestli jste neviděli v 90tých letech, nemůže na Vás působit stejně jako dnes. Příběh nejen skotských feťáků, s perfektním skotským dialektem, vynikajícím soundtrackem a výbornou režií. Určitě není potřeba něco dál rozpatlávat, tohle je potřeba znát. ()
Kult všednosti odehrávající se v nevšedním prostředí. /// Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. ()
Trainspotting je jeden z mála odlehčených filmů o drogách, který skutečně nemám ráda. Ano, je to čistě osobní záležitost, ale přece. V době, kdy tohle dílko vrazilo do českých kin, bylo povinností každého středoškolského studentíka vidět ho, i já jsem vyrazila, i mě se tehdy dost líbil, protože byl cool a šmrncovní. Stal se kultovní záležitostí, značil revoltu proti světu dospělých kravaťáků a "normálně" fungující společnosti, avšak nezanechal hlubší či silnější poselství, ale na to jsem přišla až nyní, když jsem film shlédla znovu po dlouhé odmlce. 90% lidí se u tohoto filmu baví, což si myslím je záměr a sráží tak problematiku drog na minimum a značně ji bagatelizuje, a když už teda chce být poučný tak sem tam nechá někoho umřít nebo prožít bad trip v záchodě (který je ve výsledku vskutku komický). Plusem tohoto jakoby buřičského dílka jsou herecké výkony Ewana McGregora a Roberta Carlyla. Kamera, hudba a režie jsou taktéž prvotřídní ... ale prostě Trainspotting dle mého nározu rozválcoval Requiem za sen, který má daleko větší výpovědní hodnotu a který neuplatňuje pouze sázku na jistotu v podobě mladické revolty. ()
Svou sílu to našlo především ve svém obsazení. Jinak celkem nic moc. Přišlo mně to lehce plytké a na drama tam bylo až moc komediálních vsuvek, které mně tam vůbec neseděly. Viděl jsem to před mnoha lety a vidět to dnes nemusím. 60% ()
Choose life. Choose a job. Choose a career. Choose a family, Choose a fucking big television, Choose washing machines, cars, compact disc players, and electrical tin openers. Choose good health, low cholesterol and dental insurance. Choose fixed-interest mortgage repayments. Choose a starter home. Choose your friends. Choose leisure wear and matching luggage. Choose a three piece suite on hire purchase in a range of fucking fabrics. Choose DIY and wondering who you are on a Sunday morning. Choose sitting on that couch watching mind-numbing sprit-crushing game shows, stuffing fucking junk food into your mouth. Choose rotting away at the end of it all, pishing you last in a miserable home, nothing more than an embarrassment to the selfish, fucked-up brats you have spawned to replace yourself. Choose your future. Choose life.But who would I want to do a thing like that? I chose not to choose life: I chose something else. And the reasons? There are no reasons. Who need reasons when you've got heroin? ()
Najlepšie nakrútená scénka po šlahnutí si (ako i tá s absťákom ) zo všetkých možných feťáckych filmov, aké som kedy videl! ()
Súvisiace novinky
Danny Boyle bude vzpomínat na Beatles
Danny Boyle je momentálně jedním z nejdiskutovanějších tvůrců současnosti. Může za to především fakt, že byl vybrán jako režisér 25. bondovky a tuto pozici o pár týdnů později opustil kvůli tvůrčím… (viac)
Tvůrci Trainspotting a fotbalová legenda
Společnosti DNA Films a Passion Pictures, zodpovědné například za snímky Trainspotting, Pátrání po Sugar Manovi nebo Ex Machina, pracují na novém projektu o legendárním fotbalovém trenérovi Siru… (viac)
Boyle opravdu natočí Bonda
O tom, že by měl Danny Boyle točit pětadvacátou bondovku, se mluví už několik měsíců. On sám ale tvrdil, že to ještě není jisté, protože dělá na hudební komedii z pera Richarda Curtise (Láska nebeská… (viac)
Startuje první ročník festivalu Na hlavu
V pražském kině Světozor se 20. - 23. dubna koná první ročník filmového festivalu Na hlavu. Nabídne netradiční spojení projekcí často velice známých filmů s přednáškami, jež filmy představí v novém… (viac)
Dannyho Boylea v roce 1996 čekal nelehký úkol. Kniha Trainspotting scenáristy Irvina Welshe byla už před premiérou snímku označovaná jako kniha, kterou prostě nejde za žádných podmínek přenést do filmové podoby. Především kvůli tomu, že kniha samotná je osobitá v tom, že je v podstatě složena z myšlenek hlavních hrdinů a děj knihy se ubíhá právě ve směru myšlenek jejich protagonistů. V té době ještě pořádně neproslavenému Dannymu Boyleovi kdokoliv mohl říct, že jen blázen by se tuhle knihu pokusil zpracovat do funkčního filmového tvaru. A víte co? Ten britský šikula to tehdy dokázal, proslavil kromě sebe i Ewana McGregora a především vytvořil jeden z nejvíce ikonických britských filmů všech dob. Osobně mi trvalo, než jsem k Trainspottingu vlastně navázal pořádný vztah. Do velké míry jde totiž i tak trochu o nepříjemnou podívanou a jeden z nejsilnějších zážitků, který pojednává o drogové závislosti. Hlavní hrdinové Trainspottingu jsou naprostý hovada a jediný smysl jejich života je prostě dostat další dávku. A filmový Trainspotting si rozhodně nebere servítky a drogovou závislost prodává v tom nejhorším světle, kdy se to navíc neobejde bez něčí úplně zbytečné smrti. Film samotný ale v podstatě o drogách není. Jde o nahlédnutí skupiny složitých přátel na život, který se jim pomalu čím dál tím více rozpadá pod rukami díky závislosti, která jim ale naopak uvědomění si pomalého padání do hlubšího dna nedovolí. Trainspotting je kromě filmu o drogách tak především film o rezignaci nejen ke všem kolem, ale v podstatě i k sobě samému. A o to víc je ta rezignace na místě, když jste chudý a žijete ve městě jako Edinburgh. A přesto jsou hlavní hrdinové pořád vlastně mladí a plní ideálů, přesto ale nejspíš vlastně pořádně furt nepochopili pravý smysl života a zrovna u nich člověk začíná pochybovat o tom, že ho někdy skutečně naleznou. Příběh Trainspottingu je v podstatě slepencem epizodek života Rentona a jeho přátel, přičemž scénář Johna Hodge neadaptoval veškeré kapitoly, přesto se ovšem divák nemusí bát vykastrované verze. Trainspotting je fungující černá komedie, zároveň ale závislost na drogách prodává v jednom z nejhorších světel v dějinách kinematografie, především v rámci jedné tripové sekvence v ložnici. Jen málokterý film dokáže prodat závislost na heroinu tak skvěle. A s takovou energií. Boyleův Trainspotting má neskutečný náboj. I díky tomu, že trvá pouze hodinu a půl má naprosto výtečné tempo, kdy se skutečně daří složitou knihovou předlohou převést do slušné filmové podoby. Pochopitelně tu musí dojít na vnitřní monology, ty ale v případě Trainspottingu fungují parádně a skutečně se jim daří postavy a události kolem nich ještě více prodat. Celé je to sice sled různých historek hlavní party, dohromady to ale celé tvoří ucelený celek, kdy veškerý vývoj postav i gradace příběhu funguje skvěle. A především to má šikovného Boylea. Toho šikovného Boylea, který si umí hrát s vizuálem, umí vézt vyprávění i samotné postavy a především má očividně vizi, jak přesně komplikovanou předlohu Welshe zpracovat. Zkoušení různých tipů záběrů, ideálně zvolená hudební dramaturgie i vnitřní monology, které nepůsobí, že jsou přítomné pouze kvůli nedůvěře v inteligenci diváka. Boyle má již od 90. let neskutečný tvůrčí styl a už 30 let v kuse dokáže výtečně přeskakovat mezi žánry a to i v rámci jediného filmu. Trainspotting tak skutečně funguje jako černá komedie i sociální drama a naprostým právem šlo v době uvedení o jeden z těch filmů, kterým byla odkojena jedna vyrůstající generace a pro mnohé z nich se navíc Trainspotting stal i definičním filmem. I díky ikonickým hereckým výkonům. Průlomová role Ewana McGregora, kdy v rámci věrného ztvárnění Rentona McGregor nastudoval crack a heroin do nejmenších detailů, setkával se s klienty odvykací kůry a také se naučil, jak uvařit heroin. Dokonce chtěl zajít tak daleko, že heroin sám vyzkouší, nakonec ale od tohohle nápadu opustil. A přesto mu tu trosku člověk prostě věří. McGregor v Trainspottingu předvedl tak úžasný výkon, že mu naprostým právem nakopl kariéru. Jeho vhodný skotský akcent, uvěřitelné ztvárnění závislé trosky a především závěrečná část filmu, která Rentona dovede k solidnímu závěru. McGregorův Renton přitom není vyložený dobrák, sympatickým ztvárněním McGregora si k němu ale divák nachází poznatelně lepší cestu. A krom McGregora tu jsou pochopitelně další - Ewan Bremner jako ikonický Spud nebo Robert Carlyle jako ještě o poznání více ikonický Franco. Velmi fajn Johnny Lee Miler jako Sick Boy a Kevin McKidd jako Tommy. A také tehdy teprve 19-letá Kelly Macdonald jako věrohodně ztvárněná 14-letá Diane. Tahle herecká skvadra byla prostě v roce 1996 naprosto výtečná a jestli Trainspotting 2 v roce 2017 díky něčemu fungoval, byl to právě alespoň návrat výtečných herců do jejich ikonických rolích. Trainspotting je ve finiši možná jeden z nejvíce zásadních (nejen) britských filmů 90. let, který obtížně zpracovatelnou předlohu převedl do velmi vydařené filmové podoby. Někde uprostřed jí možná trošku dochází dech před návratem na ty správné koleje, jinak jde ale o výtečně natočenou podívanou, která je navíc doprovázena výtečnými hereckými výkony. Nejen stylová, ale neskutečně přesahová podívaná, co o vám o životě řekne víc, než náhodný Franta z Prostějova...... () (menej) (viac)