Skvelí Ambersonovci

Wellesovu druhému celovečernímu filmu by - za mě - více slušel lehce spoileroidní titul "Sláva a pád domu Ambersonových"; ptáte se "proč?" - inu, kontrasty (čert vem, že opozitem ke slovu pád je slovo vzestup) táhnou, no ne? Říkejte mi "marketingový král", oh yeah! ___ Obrázek amerického maloměsta (a šířeji: amerického způsobu života) před a po vynálezu automobilu prismatem tradičně (vojenskými úspěchy rodového patriarchy) privilegované, staromilské (a proto i rigidní) rodiny Ambersonových, tak by bylo možné na první dobrou interpretovat tento film, jinými slovy jako pohlednici neklidné doby, tance dobové honorace ve víru revolučních technologických změn. Sestoupíme-li na individuální rovinu, pak by bylo možno film číst jako moralitku o arogantním a majetnickém mládenci (bezchybný Tim Holt; btw. úspěšně mu sekunduje Joseph Cotten v úloze E. Morgana, ostatně ani dámy se nenechaly zahanbit), který spoiler přeci jen na konci dostal za vyučenou, což z něj však učinilo lepšího člověka (jak také jinak?) spoiler, i když kdoví, nakolik toto čtení koresponduje s Wellsovými záměry, případnému divákovi by nemělo zůstat utajeno, že snímek byl producentskými zásahy zkrácen zhruba o 40 minut (nezbývá nám než smutnit, že se režisérská verze nezachovala) a závěr byl změněn. Buď jak buď, film si své místo v různých žebřících nejlepších filmů všech dob (kupř. 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete) navzdory svévoli producentů plně zasluhuje. 75 % (08.02.2024)

Orwellovu genialitu podtrhuje to, že i zmrzačený film s násilným závěrem, nedokáže film zbavit jeho zpočátku velmi ironickému a postupem děje čím dál zatrpklejšímu pohledu na vyšší společnost, kterou jen pdotrhuje orpavdu nádherná atmosferická kamera s prvotřídním užitím hloubky pole a náznakových scén. Kdoví, třeba by původní verze strčila do kapsy i nedostižného Kanea. (07.01.2009)

Milí Ambersonovci ... nemali ste si toho zasrana tak rozmaznať. Potom vám skoro všetkým zničil životy. Teda hlavne matke, Eugenovi, Lucy a vlastne aj sebe. Kopec nenaplnenej lásky. A ten čo kázal, aby film zostrihali, tak to bol tiež pekný idiot. Film mi potom prišiel ako zrýchlený a stratil tú všetku ťažobu, ktorá sprevádzala ten pád z výslnia ... no idiot. Tie záverečné titulky boli ale fantastické. (07.05.2018)

Ťažký depresívne naladený počin vznikajúci tesne po Občanovi Kaneovi,kde kvality je možne určite vidieť aj tu. Kanea už neprekoná nič z Wellesovej dielne,i keď tento počin sa mu vyrovnáva atmosférou,ktorá na mňa pôsobila melancholicky,zaťažkavajúco,neobyčajne,tajuplne. Hrdinom príbehu je George,egocentricky dedič rodu.George ma odstrašujúcu povahu,ktorú rozsieva všade naokolo,nakazí tým pádom celú spoločnosť vôkol neho... A Tim Holt,ktorý hrá dediča,mňa desil svojim prístupom,kde nastávalo extrémne psychické týranie. Za pozornosť stojí mladá kráska Anne Baxter,ktorá mu zo začiatku nadbieha. Celý ansámbel obstojí vďaka veľkej vízie tvorcu,ktorý nebol úplne pochopený,keď by bol,bol by najväčším filmárom,aký kedy bol... (15.03.2014)

Skvělí Skvělí Ambersonové. Můj druhý dnešní film Orsona Wellese a opět za pět. Hned od počátku jsme vtáhnuti do bohaté rodiny Ambersonů, kde se vyjímá namyšlený syn George Minafer. Tak protivná postava se jen tak nevidí. A právě na ní Welles symbolizuje její pád. Jak se mění postavení rodiny, tak se mění i George. Ale velký posun nakonec nenastane. Welles zde ukazuje své typické novátorské věci a je vidět, jak jej to bavilo. Zejména hra se stíny, kolik postav vidíme jen jako siluetu? Dále třeba snímání osob přes dveře a podobně. Velmi působivý je i odraz v přilehlých krámcích během promenády na ulici. Trochu je vidět, jak do filmu zasahovali lidé ze studia. Mám na mysli citelné prostříhání natočeného materiálu a červenoknihovnový závěr filmu. Famózní herecký výkon Tima Holta. (10.05.2009)