The Sadness

N a tomto filmu obdivujem hlavne krvavosť, nemusela byt až do takej krajnosti, ale bola a preto ju obdivujem. Hneď na začiatku musim zdôrazniť, že sa nejedna o zombie nákazu a tak celkom ide o originálny námet. Troska mi to pripomenulo očistu, tam tiež ľudia nevedeli čo zo sebou a mali i podobne hnusné ksichty. Hlavne tie ksichty dosť rezonovali a práve pre ne, ma film celkom očaril. Ale nielen preto, ale i kvôli tomu, že na malom priestore vedel gore stránku vycibriť až do krajnosti, takých filmov, ktoré to dokázali veľa nepoznám i keď hororom holdujem. A aj tak som nemohol siahnuť na najvyššie hodnotenie, ale silne 4* mú bez problémov dať môžem. (24.04.2022)

Víceméně je to jen další virus/zombie záležitost s tím rozdílem, že nakažení netouží jen po tom někoho zabít, ale navíc ho ještě mučit a opíchat. A to do jakéhokoliv otvoru. Za mě úplně v pohodě. Tempo je zběsilé, krve, vnitřností a dalších lahůdek je víc než dost a fajn jsou i herci s roztomilou Asiatkou na čele. Mínusem je trochu slabší scénář, protože tu jde zase o to dostat se z bodu A do bodu B a setkat se tak s osobou milovanou, ale to se dalo přejít. A trochu mi vadilo, že tu není nějaký wow moment. Gore je kvalitní, o tom žádná, ale něco, co by mě posadilo na zadek, mi tu prostě chybělo. Jedna scéna sice potenciál měla, ale celkem chápu, že blbnutí nakaženého dědka s tlustou holkou Jabbaz nemohl podat detailně. Každopádně slušná práce a do trochu zatuchlého žánrového vzduchu zavál opět svěžejší větřík. 75% (09.04.2022)

Taiwanci to rozbehli pod kanadskou režisérskou taktovkou doposiaľ najlepšou filmovou reflexiou korona vírusu. Pretože tvorivo alternatívne posunutou. A formálne skvelou. Na stole a vlastne všade v Čínskej republike (nemýliť si s Čínskou ľudovou republikou) je vírus nový. Vytvára z ľudí násilné, večne nadržané monštrá, čo beštiálne mučia, vraždia a znásilňujú kohokoľvek zbadajú. Intelekt však, na rozdiel od klasických zombíkov, nestrácajú. Len ho využívajú na zmienené ohavenstvá. Svižná gore jazda, s pár skvele nadávkovanými dialógovo/hláškovými reflexiami súčasnosti. Pomedzi násilenstvá sa odohráva klasický ľúbostný príbeh rozdeleného páru, ktorý sa túži, naprieč protivenstvám a nástrahám doby, opäť stretnúť. Táto línia trocha zlyháva na predpovedateľnosti deja, pretože každý divák vie, že pár vydrží nažive minimálne do záverečných titulkov. Tie mimochodom zdobí rezká hardcorová vypalovačka. (24.06.2022)

Tradiční námět zombie pandemie se tu překlápí do sociálně kritického hororu. A to s nezanedbatelnou hrstí emocí, neboť ústřední zamilovaný pár si k sobě musí najít cestu přes hordy běsnících nakažených, a s místy neúnosným násilím. Zdejší zombie totiž dovedou dál komunikovat a funguje jim paměť, jen všechny sociálně vstřícné pohnutky vytlačí zuřivá touha ubližovat. Ta vede i k sexuálnímu uspokojení a infikovaní lidé si vraždění, mučení a mrzačení užívají neporovnatelně víc než všichni zloduchové z Hostelu, Grotesque a dalších torture hororů.Míra sadismu je opravdu neudržitelná, příkoří se děje každému bez soucitu a tvůrci mají kvalitní technické zázemí, tudíž spoustu pytlíků s falešnou krví doprovází ještě přesvědčivé masky. Hned první mord spočívá v polití horkým olejem a strhání rozleptané kůže z obličeje, následná scéna v metru je zřejmě tím nejbrutálnějším, co kdy filmová postava předvedla s nožem. I zde přitom vycítíme nadsázku a exploatační vytržení z reality, přestože film si zachovává dobovou relevanci odkazy na koronavirus a rostoucí komunikační propast mezi lidmi, kteří mají své displeje a na druhé neberou zřetel – tedy dokud jim nepotřebují drasticky ublížit. Jako příkladná asijská žánrovka to končí nečekaným uhnutím k morálnímu aspektu a degradující tempo perverze kompenzuje přesně gradovaná osobní linie. (16.06.2024)

Taiwanská zombie řezničina indonézskeho strihu, kde sa dôraz než na čokoľvek iné kladie na čo najväčšiu brutalitu (i keď zombies tu tentoraz nie sú úplne zombies, ale akýsi pošahaní nadržaní masochisti). Remeselne zvládnuté skvele, ale podobné krvavé jatka v dnešnej dobe už neprekvapia, i keď nepopieram, že ja si ich tiež viem užiť, viď vynikajúca scéna v metre. The Sadness však neprináša nič viac, než ten dôraz na čo najviac preliatych hektolitrov krvi. Rozbíjajú sa tu síce lebky, lámu končatiny, doslovne ošukajú očné bulvy, ale čo z toho keď film nedokáže úplne predať tú znepokojivú atmosféru, o ktorú sa síce miestami snaží, ale až príliš často skĺzne do takej tej grotesknej brutality, ktorá sa nedá brať nijak vážne. A práve kvôli tomu sa mu nedarí budovať žiadne napätie, znepokojenie alebo čokoľvek iné okrem toho znechutenia z rôznych prasáren odohrávajúcich sa na plátne/obrazovke. Pritom by to s ústrednými dvomi postavami, ktoré si k sebe hľadajú cestu zamoreným mestom hravo šlo. Gore fanúšikovia si síce prídu na svoje, keďže podobných technicky zdatných gorefestov sa rodí pramálo (a tých čo majú aspoň nejaké kvality, ešte menej), ale kto čaká čoby len málo viac, bude odchádzať sklamaný. Ja som niekde na pol ceste, práve kvôli tej nejednotnej atmosfére. CELKOVO: 6/10 (09.04.2022)