West Side Story

Film bych rozdělil na dvě poloviny. První polovina je nudnější a nic významného v příběhu se až tak nekoná. Druhá polovina je už podstatně lepší, kdy už v příběhu jsou zvraty a napínavé části. Bohužel napínavost velice rychle opadává jenž každému se vše odpustí po jednoduchém vysvětlení, ale to bych zas jako velký problém neviděl. Je zde předvídavost a bohužel závěr až moc přecukrovaný. Ale je mi jasný, že je to muzikál a film je hlavně o hudbě. Film jsem viděl jen jednou, takže prožitek z hudby jsem až takový neměl(možná až film uvidím vícekrát) a spíš jsem sledoval choreografii. Herci zde pasují, ale zda se jim dá říkat herci(no, nevím) spíš hrála jen Rita Moreno, ostatní spíš přehrávají. Zatím dávám 3 hvězdičky… (10.12.2006)

Historicky prvý muzikál, ktorý hodnotím takmer plnou známkou. Iste, legende menom West Side Story sa dá vytknúť mnohé (začal by som maskérom Natalie Wood a aj k jej hereckému prejavu, ktorý mi pre tak zásadnú postavu v srdci príbehu prišiel miestami monotónny a bez príslušného želaného náboja, by som niečo našiel), ale jeho klady prevažujú až veľkolepým spôsobom. Navyše je jedným z tých muzikálov, ktoré nepotrebujú silné posolstvo na definitívne stvrdenie svojej nadčasovej kvality, ale úplne im postačuje jednoduchá aktualizovaná adaptácia Rómea a Júlie v kulisách newyorského West Sideu - zakázaná láska skúšaná osudom (plus jednoduché postranné motívy súvisiace s modernizáciou - prisťahovalci tmavšej pleti, pouličné gangy, americký sen na vážkach). Hlavným esom v rukáve je však kamera a hudba s vynikajúcimi výstupmi. Daniel L. Fapp je obrazový mág a s citom tvorí pre Wisea premyslené kompozície, v ktorých pre vytvorenie jedinečnej dobovej atmosféry na seba vŕši jednoduché detaily a symboly (prádlo, rebríky, balkónové schodiská, ploty) vo vybranom priestore sršiacom živými farbami, čím robí každý záber unikátnym. Čo je však omnoho dôležitejšie, je choreografia (fungujúca na rovnakom princípe ako obraz, teda plynulé vŕšenie jednoduchých prvkov a krokov až do uhrančivo komplexného harmonického súznenia hudby a pohybu, ktoré sa stáva opojným. Zároveň úroveň a tempo choreografie pôsobí ako prvok odrážajúci odlišnosť sebavedomých Tryskáčov a temperamentných Žralokov, a momentálnu náladu a myslenie postáv, čo vrcholí až v rytmickom súboji medzi rozumom a impulzívnym chovaním v záverečnej tretine v garáži) a množstvo nezabudnuteľných songov (za všetky spomeňme aspoň legendárnu pieseň Maria, ktorú raz počul hádam každý, alebo rovnako perfektnú satirickú skladbu America a samozrejme výstupy s nimi spojené) v sprievode fenomenálnej Bernsteinovej hudby. Úprimne, nečakal som, že skutočne bude mať West Side Story dejový vývin až natoľko sa pridŕžajúci Rómea a Júlie, takže ma posledná tretina zasiahla silnejšie, než som čakal a takmer som siahol po plnom počte. Mimochodom, overture, počas ktorého je 4 minúty (!!) skúšaná divákova trpezlivosť za absencie bežných úvodných titulkov a len zvláštneho obrazca na plátne, za ktorým sa mení len farebné pozadie a my môžeme iba hádať (tí múdrejší sa dovtípia), čo by to tak mohlo byť, je perfektný vtip :-) A nasledujúce letecké zábery New Yorku prekrásne. Toto si niekedy určite zopakujem, a pevne dúfam, že opäť na plátne, kam tento muzikál, právom ocenený 10 Oscarmi, patrí. 85% (01.08.2014)

Jako muzikál to stojí za πču, jako film je to ještě o řád horší. Nejsem muzikálový nadšenec, avšak přesto jsem viděl mraky vydařených. Tenhle mezi ně rozhodně nepatří. Stupidní příběh plný stupidních písní o stupidní válce dvou neskutečně stupidních gangů. Pokud bych si v tomhle momentě měl vzpomenout na horší muzikál, tak si vybavuji pouze Moulin Rouge. Ano, až takhle to bylo špatné. Nudil jsem se úplně celou stopáž. Jestli zazněl jeden poslouchatelný song, tak velmi přeháním. Už několikaminutový barevný opis města v samém začátku naznačoval, že se bude jednat o nestandartní hovadinu. V roce 1961 se zřejmě oscarovalo za mimofilmové aktivity a zdejší herečky byly v kouření jedničky. Nevěřím, že se film někomu líbil, když se na něm nemá líbit co. (16.08.2013)

Jeden z najkrajších muzikálov americkej kinematografie, ktorému by mohol konkurovať jedine Moulin Rouge alebo My fair lady. Úchvatné režisérske spracovanie a dve diametrálne odlišné polovice - prvá časť obsiahnutá konfliktami a teatrálnou nenávisťou, no za to druhá viac sústredená na poetiku a krehkosť. Každý si príde na svoje. Muzikál plný patetických piesní z dielne Leonarda Bernsteina, pôvabná Natalie Wood, presvedčivý Richard Beymer a tragický koniec určený najmä pre beznádejných romantikov, ktorí veria v silu lásky - nič pre arogantných cynikov. (05.04.2008)

Tuhle oskarovou klasiku jsem si z dětství pamatovala pouze útržkovitě, takže jsem byla ráda, že jsem ji měla příležitost vidět znovu. Dějová linka, kterou všichni už v podstatě znají z Romea a Julie, ničím nepřekvapí, ale to tak jako tak není na tomhle muzikálu to hlavní. Všechno to stojí především na tanci a hudbě a osobně si myslím, že právě ona dokonalá pohyblivost herců je na tom to nejobdivuhodnější. Tenhle film sice nikdy nebude spadat mezi mé oblíbené (očividně mě ani v dětství nefascinoval natolik, aby se mi pořádně vryl do paměti), ale dovedu si představit, že ve své době měl rozhodně svoje kouzlo. ~(3,8★)~ (10.09.2016)