Lepší zajtrajšok 2

Se vzrůstem kvantity vystřílených nábojnic mírně narostla i stopáž, ale nikoliv ve prospěch dalšího vztahového dramatu, nýbrž k tomu, pro co Wooa zbožňuje půl planety. Krvavý balet, kořeněnými heroickými gesty, formálně rámovanými efektními zpomalovačkami a vodotrysky krve, oproti prvnímu dílu působí jako nemilosrdná palba z pozice ‚Dual-Berreta‘, jež pro příští generace definuje střílející modlu Chow Yun-Fata a režisérovi konečně ukončí ‚stylistickou rozcvičku‘ pro další opusy. 4 a ½. (22.02.2010)

Na stejné né-li lepší úrovni jako jednička. Záleží pokud tento film berete ve srovnání po příběhové, nebo akční stránce. Příběh je slabší, ale místo něho nastoupila akce skutečných woovských parametrů. Vede přestřelka v hotelu a závěrečná řež, kdy 3 hrdinové vběhnou do vily plné padouchů a kompletně ji zmasakrují. Navíc miluju scény, kdy nasraný Chow Yun-Fat místo aby zabil padoucha jedním čí dvěma výstřely, tak do něho vysype celý zásobník. (18.04.2008)

Druhej díl mi po většinu doby přišel o něco málo slabší než jednička, i když je pravda, že děj se zdá být promakanější, nicméně mě to tak nebavilo a docela znatelně mi tu chyběl Mark(Chow Yun-Fat) a jeho cool drsná image, ovšem Woo asi vytušil že bez Chowa to nepůjde a tak ho do filmu celkem chytře, i když dost jednoduše, zase dostal a mohlo začít závěrečný peklo, kde se naprosto, ale fakt úplně totálně rozmasakruje velký sídlo až po strop naladovaný tak 200 zabijákama a já byl nakonec snad i spokojenější než u jedničky, jelikož pohled po závěrečným masakru na podlahu pokrytou krví a mrtvolama, byl fakt impozantní (20.12.2008)

Násilná gangsterka a zároveň druhé pokračovaní série, která rehabilitovala mírně pohasínající kariéru asijského akčního specialisty. Vypiloval žánr „heroic bloodshed“, u jehož počátků v podstatě sám stál. V daném žánru se stal nepřekonaným klasikem, disponující náročnou choreografií a explozivními akčními sekvencemi. Lepší zítřek 2 sice skutečně obsahuje dialogy na úrovni nějaké lepšího pornofilmu, ale jak je obecně známo, první housle hrají zcela odlišnou melodii. A od té tu jsme!! (04.06.2007)

Jelikož oba díly na sebe navazují, nedá se s určitostí říct, který z nich by byl lepší nebo horší, avšak u obou se vyloženě táhne nezáživný děj o nesnázích gangsterů, jejich rodinných problémech, polepšení a následném pronásledování minulostí, navíc se skoro až fádními dialogy. Tuhle zřetelnou prázdnotu zabalenou v dramatu se režisér snaží akorát zamaskovat trochou bojového umění, střílením, krví, hromadou mrtvol a okatě lacinými triky jak u céčkového filmu s Dudikoffem, protivníci téměř nikdy netrefí svůj cíl a když už, tak při naprosto nevhodných pózách, vybuchující auta, nebo bezpečnostní autosklo rozpadající se jak sklo tabulový atd. Plus vidím akorát v rozumné stopáži a v Yun-Fat Chow. Sledovat se to dalo, ale výsledek je spíš tragický nad tolik chválami opěvovaným snímkem. (17.12.2013)