Obsahy (72)
Två människor (1945)
Na Dr. Arne Lundella (Georg Rydeberg) padlo podezření z plagiátorství. Do toho za nejasných okolností náhle umírá jeho nadřízený, který je zároveň autorem výzkumu, z jehož plagiátorství byl obviněn Arne. Arneho manželka Marianne (Wanda Rothgardt) dodává svému muži odvahu. Z něžného objetí lásky však vyplouvají na povrch nečekaná zjištění.
Siraa Fil-Mina (1956)
Mladík Ragab (Omar Sharif) se po třech letech práce na moři vrací domů do Alexandrie, aby se oženil se svou sestřenicí Hamidah (Faten Hamama). Avšak místo idyly nachází něco jiného, v přístavu propukl konflikt mezi dělníky a společností, na povrch vyplouvají ukrývaná tajemství a o svou lásku musí svést zřejmě marný vysilující boj. Jak se zdá, návrat domů nebude mít dlouhého trvání.
Gibel sensacii (1935)
Film Alexandra Andrijevského je adaptací vědeckofantastického románu „Železná vzpoura“ Volodimira Vladka. Vynález robotů má přinést blahobyt proletariátu a zhroucení kapitalistického systému. Mocensko-ekonomická elita v nich zase vidí definitivní potvrzení svého postavení, neboť navrch má ten, kdo roboty ovládá. Generální stávka se tak stává roznětkou k rozhodujícímu střetu.
Moje úloha je pomsta (1979)
Imamurův film, na základě knižní předlohy Rjūzō Sakiho, rekapituluje příběh jednoho zločinného běsnění jedince, jež zasáhlo Japonsko na přelomu let 1963 a 1964. Příběh rekapituluje jako zuřivou vzpouru proti společenským strukturám.
Anna Kareninová (1927)
Láska, jež nabízí omamné opojení, se nechce ohlížet na společenské konvence, přestože se musí nakonec rozhodovat, zda upřednostní cit mateřský či cit milenecký. Láska chce být prostě vrchovatě naplněna. Tolstého předloha byla značně přeměněna ve prospěch romantického uspokojení.
Sladké chvíle (1982)
Dramatik Juan (Iñaki Aierra) je posedlý svou vlastní minulostí, svým dětstvím z období španělské občanské války. Napíše proto hru, která obsahuje scény z jeho dětství, a zkoušená hra spolu se vzpomínkami naplno odhalují jeho oidipovský komplex. Aneb jiný způsob Carlose Saury k reflexi občanské války a frankistického režimu.
Rychle, rychle (1981)
Film je baladickým příběhem party mladistvých delikventů z chudšího sociálního prostředí, která si nedostatečné životní vyhlídky vynahrazuje kriminální činností a užíváním drog.
Empreintes (2004)
Empreintes je pátráním po tajemstvích techniky animace špendlíkového plátna, tím Jacques Drouin otevírá bytostný svět imaginace, symbolismu a textur.
Une leçon de chasse (2001)
A Hunting Lesson je animovaným dílkem v pěti jednáních o fascinaci osamělým lovcem a o lásce k přírodě podle stejnojmenné knižní předlohy Jacquese Godbouta.
Tři cvičení na špendlíkovém plátně Alexandra Alexeieffa (1974)
„Past“, „Přestávka“ a „Čas plyne“, to jsou Tři cvičení na špendlíkovém plátně Alexandra Alexeieffa kanadského animátora Jacquese Drouina. Hry stínů a světel jako vzájemné hemžení zkušenosti reality s vášní představivosti.
Romance (1962)
Romance je zlomyslnou loutkovou anekdotou Břetislava Pojara. Psychedelie se střídá s poezií romantického vzplanutí a s pokušením světel velkoměsta. Vztah mezi mužem a ženou má však zákeřnější romantické vyvrcholení.
Kočičí škola (1961)
Kočičí škola je třetí epizodou (po Kočičím slově – 1960 a po Malování pro kočku – 1960) z první vzájemné spolupráce Břetislava Pojara s výtvarníkem Miroslavem Štěpánkem. Nezbedné výtvarné uličnictví a expresivní pantomima se zajímají o vzdělání. Ale kdo neposlušná koťata naučí počítat do pěti?
Malování pro kočku (1960)
Malování pro kočku je druhou částí (po Kočičím slovu, 1960) z první spolupráce Břetislava Pojara s výtvarníkem Miroslavem Štěpánkem. Jako každý rodič, tak i malíř Honza (Ladislav Fialka) si potřebuje odpočinout od svých výchovných povinností. Avšak nepřítomnost dospělého znamená pro nezbedná koťata příležitost k nevšední zábavě. Poetika se snoubí s rozvernou výtvarnou hravostí.
Jak zaříditi byt? (1959)
Jak zaříditi byt? je jemně ironizujícím loutkovým filmem, jenž s nadneseným tónem zasvěcuje do pohodlí, účelnosti a moderních trendů bydlení.
Sláva (1959)
Kreslený film Sláva je satirickým dílkem podle povídky Jiřího Brdečky a Břetislava Pojara. Cílem je zkomercializované prostředí výtvarného umění a šoubyznysu vůbec.
Perníková chaloupka (1951)
Perníková chaloupka v loutkovém provedení Břetislava Pojara nepředkládá divákům pohádkovou verzi známou od Boženy Němcové, její přímější výchovný charakter směřuje přímo k dětem. Aneb Perníková chaloupka je účinným receptem na lenost a neposlušnost.
Zły chłopiec (1951)
Zlomyslnější němá groteska podle Čechova je prvním studentským dílem Andrzeje Wajdy.
Otec (1996)
Po smrti otce si čtrnáctiletý Mehrollah (Hassan Sadeghi) ve víře o zajištění rodiny našel práci ve vzdáleném pobřežním městě. Po návratu do rodné vesnice po čtyřměsíční nepřítomnosti je konfrontován s novým matčiným manželem (Mohammad Kasebi). Proces přijmutí skutečnosti je plný extrémního vzdoru. Majid Majidi ze symbolismu učinil realitu.
Dersu Uzala (1961)
Dersu Uzala je filmovou podobou romantického dobrodružství podle autobiografické předlohy Vladimira Arseneva (Adolf Šestakov). Zájmem obdivu příběhu je nanijský lovec a průvodce výpravy Děrsu Uzala (Kasym Žakibajev), jeho znalosti a život v souladu s přírodou.
Nevěsta z Glomdalu (1926)
Nevěsta z Glomdalu je romantické melodrama ze zidealizovaného prostředí norského venkova, kde čistá láska musí bojovat s nepřízněmi osudu a lidí.