tomtomtoma

Svírání lásky rozverně využívá ironii v zápletce, ale hnacím motorem akce je stále brutální násilí. Charlie je stavem osamělé žárlivosti smýkán k projevům fyzického odporu a na malou chvíli je mu dovoleno přijímat požitky vítěze romanticky divokých hrátek. Kromě svárlivě bojovného Charlieho zaujme jeho hašteřivý spolubydlící (Chester Conklin), koketně vyzývavá slečna (Vivian Edwards), její atleticky stavěný nápadník (Fred Hibbard), blonďatá sladká výhra Charlieho kumpána (Cecile Arnold), Charlieho mladá domácí (Helen Carruthers), či v parku dozorující policista (Edwin Frazee). Ironie potěší, zběsilost vzpomíná na potřeby doby a rázně si proráží cestu životem. Svírání lásky aneb Chaplin sokem v lásce je stále jen plodem energického nadšení.

Nový domovník již radostně poskakuje v euforii nad pevnou soudržností a stabilitou načrtnutého sledu událostí. Humorná nadsázka ale vychází z lenosti, nešikovnosti a pracovního ignoranství hrdiny, což stále trochu bolí. Charlie Chaplin využíval své akrobatické přednosti, vedle něj zaujme křehká přepadená sekretářka firmy (Helen Carruthers), flákajícího se Charlieho nemilující hřmotný ředitel společnosti (Jess Dandy), zásadně chybující vysoký manažer společnosti (John T. Dillon), drsný vymahač hráčského dluhu Luke Connor (Glen Cavender), či poťouchlá obsluha výtahu (Al St. John). Nový domovník aneb Chaplin posluhou potěší stavbou příběhu a akrobacií, ale nedokáže výrazněji zastínit Chaplinovu předchozí filmovou tvorbu pro studio Keystone.

Násoskové jsou nápaditěji rozvinutým filmem oproti předchozím Chaplinovým groteskám pro studio Keystone. Český název klame tělem, neboť nejde o novomanželské eskapády. Středem zájmu je opilství a s ním spojené soukromé i veřejné trable. Opilství se neobejde bez domácího násilí, pokoutního útěku na další rundu, veřejně pohoršlivého chování, veřejnoprávního pronásledování, bezhlavého úprku před manželskou sanicí, ani bez spásného pohlcení vodní hladinou. Kromě roztomilého opilce Charlieho zaujme také jeho s opileckou marnotratností důrazně nesouhlasící manželka (Phyllis Allen), jejich soused a další roztomilý opilec Fuller (Roscoe 'Fatty' Arbuckle), Fullerova rozzuřená manželka (Minta Durfee), či výsměšný hotelový pikolík a alarmující číšník (Al St. John). Násoskové aneb Chaplin novomanželem potěší diváka propracovanější zápletkou, a ani vyprodukované cirkusové násilí zde příliš nepohoršuje.

Jeho nové zaměstnání pokročilo o notný kus vpřed ve výstavbě zápletky, aby se nakonec vše dostalo zpět do zavedeného formátu klaunské zběsilosti násilí. Charlie Chaplin upoutá svou vynalézavostí při shánění finančních prostředků k osvěžení vyschlého hrdla, ale při fyzickém mumraji zloby nadšení rychle opadne. Vedle Charlieho zaujme nerudný invalidní stařec na kolečkovém křesle v tulákově ošetřovatelské péči (Jess Dandy), jeho mladý a na lásku mládí nažhavený synovec (Charley Chase), synovcova křehká přítelkyně s trudným pocitem opomíjení (Peggy Page), či alkoholem zmožený falešný žebrák na kolečkovém křesle (Glen Cavender). Jeho nové zaměstnání aneb Chaplin opatrovníkem nemocných má škodolibě zdravou zápletku a mnoho hrubiánských ran.

Maškarádista je odlehčeným pohledem do zákulisí filmové výroby. Pozornost upoutá mladá Chaplinova tvář před přijmutím tulácké podoby i jeho následná fetišistická potřeba transvestitismu. Bohužel motivace profesního selhání se zde vyznačuje náznakem trapnosti, nosným podnětem k filmové stimulaci je pouze snaha o zlomyslnou pomstu. Vedle Charlieho převleku transvestity zaujme s tulákovou neschopností řádné akce nespokojený a z příchodu nové mladé herečky nadšený studiový filmový režisér (Charles Murray), filmový herec ve společné šatně s tulákem (Roscoe 'Fatty' Arbuckle), tulákův protivník při filmování (Fritz Schade), či hlavní ženská milovnice filmového studia (Minta Durfee). Maškarádista aneb Chaplin herečkou potěší drobnostmi, ale ve svém celku se stále ještě nejedná o dostatečně potřebný posun v Chaplinově tvůrčí kariéře.

Zotavení nedokáže ničím překvapit, ani potěšit. Charlie Chaplin usilovně plnil svou smlouvu u filmového studia Keystone a chrlil v rychlém sledu jeden krátký film za druhým. Charlie byl ještě stále mladíkem a všechno již dříve ten samý rok použil, neuchvátí detailem, motivací, ani strukturou. Vedle z trudné melancholie probuzeného Charlieho lze spatřit mladou flirtující dívku (Helen Carruthers), jejího přítele a námořníka (Charles Bennett), či dva zasahující policisty (Edwin Frazee a Edward Nolan). Zotavení aneb Chaplin v opojení jara nedokáže vyvolat žádný náznak shovívavosti s následným hodnocením.

Tvář na barové podlaze upoutá melodramatickou strukturou, ale stavbou neohromí. Nejzajímavějším poznatkem filmového dílka Charlieho Chaplina je skutečnost, že básník francouzského původu Hugh Antoine d'Arcy byl stále živý a aktivně činný, básnická předloha byla napsána v New Yorku dvacet sedm let před vytvořením filmové podoby. Vedle Charlieho role malíře zaujme jeho životní múza Madeleine (Cecile Arnold), malířův bohatý zákazník a spokojený zloděj múzy (Jess Dandy), další křehká modelka malíře (Vivian Edwards), či provozovatel baru (Edward Nolan). Film Tvář na barové podlaze aneb Chaplin malířem je možným příslibem Chaplinova tvoření do budoucnosti a tím výčet veškerého nadšení končí.

Hodnotit raná filmová díla nebývá jednoduché, klaunskou zběsilost a nefiltrované násilí nevyhledávám. Největším přínosem Kulisáka je vaudeville amerického stylu s varietním zábavným programem, neboť doba a místo jsou pro smích závazné, ale je to jen slabá náplast. Zajímavé momenty se zde sice najdou, ale vše přebíjí neuctivá neurvalost a arogance s násilnickými sklony. Vedle Charlieho zaujme v grotesce nekompromisní pouťový silák (Jess Dandy), jeho omylem omráčená asistentka a životní partnerka (Helen Carruthers), umělecké cirkusové duo Lena Fat (Phyllis Allen) a George Ham (Charles Bennett), již starší a Charliem stále týraný kulisák (Josef Swickard), či sestry go-go tanečnice (Vivian Edwards a Cecile Arnold). Chaplin kulisákem, a nejen toto rané Chaplinovo dílko, je odrazem vaudeville na filmovém plátně. Cirkus žije ve vzpomínkách mládí a dětství.

Rajský plyn je výbuchem klaunské neurvalosti, Charlie Chaplin v roli zubařova pomocníka a uklízeče se nechává ovládnout frustrací a násilným hrubiánstvím šikanuje každého, kdo se mu nešťastnou náhodou postaví do cesty. Lze ocenit jen detaily a drobně nenápadné hříčky, sebevědomé převzetí náhle vyprázdněného místa zubaře a uvolněnost rajským plynem, přesto je dominance fyzického násilí určující. Vedle Charlieho zde zaujme zkušený zubař Dr. Pain (Fritz Schade), jeho lehkomyslně chybující manželka (Alice Howell), druhý zubařův pomocník a trpaslík (Joseph Sutherland), vzteklým Charliem nechtěně a brutálně zraněný budoucí pacient zubní ordinace (Slim Summerville), z rajského plynu uspaný jiný pacient (Josef Swickard), oběť Charlieho trestu zpupnosti a další budoucí pacient dentisty (Mack Swain), či mladá a s Charliem flirtující návštěvnice zubní ordinace (Helen Carruthers). Film Rajský plyn alias Chaplin spravuje zuby je fyzicky namáhavou zběsilostí cirkusové klauniády a násilí je hlavním pilířem stavby příběhu.

Mabelin manželský život lze podezírat ze snahy o zintenzivnění průtoku dějové linky. Charlie Chaplin využívá tanec opilců, temperament žárlivosti a zdivočelou bujnost k dalšímu defilé humorné filmové zábavy tehdejší doby. Manželský kouř vášně vzbuzuje zvýšený zájem zvědavosti, alkohol je vzpruhou i vysvobozením a hlavní předností muže je prokazování mužnosti. Vedle Charlieho zaujme jeho manželka Mabel (Mabel Normand), sebejistý a neurvale hrubiánský svůdce žen (Mack Swain), jeho znepokojená manželka (Eva Nelson), či největší křikloun baru (Hank Mann). Mabelin manželský život alias Chaplin pod pantoflem možná upoutá strukturou, ale zatím nepřesvědčí o budoucím vývoji dosud velmi mladého tvůrce.