Polux

5/10 | Průměrná středostavovská rodina, dědictví v podobě odlehlého stavení, nezvaný podnájemník skřetího původu, období vánočních svátků a následná kulturní výměna vzájemných představ o společném ne/soužití? To šlo natočit jako krotkou komedii pro děti s morálním poučením o důležitosti rodiny a přátel na konci. Šlo to taky natočit jako brutální horor, ve kterém se nebude šetřit s potoky krve a počtem mrtvol. A nebo to šlo natočit jako šílenou parodii na klasické vánoční pohádky, zasazenou do moderní doby. Tvůrci se bohužel rozhodli to natočit jako tohle všechno dohromady a mezi uvedenými přístupy v průběhu děje nahodile přepínají, ve výsledku tak pořádně nefunguje ani jedno z toho. | Pár tu více, tu méně vydařených vtipů, várka akčních scén, ve kterých šarvátka lidí s bandou skřetů, utržených ze řetězu, působí spíše směšně než napínavě (ať už je to záměr nebo ne), sekvence řádění skřetů v baráku jako vystřižená z Gremlins/Critters, strašidelné scény omezené na úplné minimum, hrstka trochu explicitnějších záběrů, aby se neřeklo, krátká honička, která nestojí za řeč, sem tam nějaká relativně zábavná scéna (většina interakcí se zdejší sarkastickou strážkyní zákona), potenciálně zajímavý nápad se skřetí vesničkou, ukrytou kdesi hluboko v lesích, utnut hned v zárodku, nevyhnutelná změna stran v závěru filmu, protože happy end a to je asi tak vše. Martens, jak minule dokázal s akčním SAS: Red Notice, moc nezvládá pokleslé žánrovky a tady to pro změnu na poli komediálního hororu znovu potvrzuje. | PeZet

6/10 | Nevědět předem, že to má pod palcem Esmail, přísahal bych, že po nepovedené post-apo historce z neluxusní chatrče to letos Shyamalan zkouší znovu, tentokrát s o něco méně nepovedenou post-apo historkou z luxusního baráku:-). | Má to totiž všechny příznaky mistrovy tvorby. Oblíbená tajnosnubná premisa o konci, když už ne samotného světa, tak současného společenského řádu, neustálé náznaky, že teď už se to dějově konečně rozjede (a samozřejmě ne, až do konce se to nijak nerozjede), postupné odhalování skutečného stavu věcí dávkováno tím nejopatrnějším (tj. nejpomalejším) možným způsobem, většina stopáže vyplněna banální sociální kritikou a nezajímavým/nudným psychologickým rozborem přítomných postav, namísto jakékoliv (natož dramaticky vyhrocené) akce, a na závěr neuspokojivá ne-pointa, která dosavadní děj ani postavy nikam neposune. Na papíře v rámci mnoha desítek stran to možná funguje (netuším, předlohu neznám), ve filmu na ploše dvou a půl hodin už moc ne (osobně odzkoušeno). | Zachraňuje to silný casting (zejména dvojka Hawke a Ali), šikovné hrátky s kamerou (variace na podobnou auto inside cam scénu v Children of Men se povedla), pár působivých scén (tanker, letadlo, zvířata, auta - nicméně je poměrně vtipné, jak si Esmail (případně Alam) představuje, že ne/funguje FSD od Tesly:-)) budujících post-apo atmosféru a sem tam chytrá střihová skladba, která střídáním pozornosti v momentech, kdy postavy právě učinily další "objev" stran aktuální situace, oddaluje divákovo poznání a tím zvyšuje napětí (byť to příběhově nakonec není zúročeno). V těch lepších ohledech (produkční hodnoty) stylová podívaná, v těch horších (narativ) uspávající záležitost. | PeZet

7/10 | Velkolepá historická freska, která se na příliš malé ploše snaží pokrýt příliš mnoho ze života titulní postavy, respektive manželského páru, a ve výsledku proto nepokrývá prakticky nic dostatečně do (emocionální/dramatické) hloubky a (historické/kontextové) šířky. Nejnovější Scottův biografický spektákl je tak odsouzen zopakovat osud, který skoro dvě dekády zpátky potkal jiný mistrův flák (pochopitelně Kingdom of Heaven) - jednak po vydání režisérského sestřihu upadne kinoverze do zapomnění a jednak spousta lidí po zklamání z celovečerní reklamy, uvedené do kin, už "plnohodnotné" verzi, dostupné o pár měsíců později na streamu, ani nedá šanci. | Ohromná velikost záběru, daná výběrem látky (respektive Napoleonovy celoživotní linky) a blockbusterovým měřítkem, v kombinaci s omezenými mantinely, stanovenými pro kina snesitelnou stopáží, si samozřejmě po dramaturgické stránce vybrala svou daň. Zkratkovitost je ve filmu poznat na každém kroku. Děj neustále skáče vpřed po celých letech, mnoha (důležitým) událostem je věnováno buď jen pár minut (a než se příslušná situace náležitě dramaticky rozvine, příběh se přesune k jiné, zpracované ovšem stejným způsobem), nebo nejsou zachyceny vůbec a nápomocné vysvětlující mezititulky si Scott bohužel šetří jen na hrstku největších historických momentů/osobností. | Při pohledu na rozmáchlé bitevní sekvence i komorní dialogové výměny je velká škoda, že se Scott rozhodl odprezentovat Napoleonův kompletní životopis rychloposuvem, namísto toho, aby do kin poslal buď divácky atraktivní "battlefield cut" a prostě převyprávěl Bondarčukovo Waterloo (tak jako dvacet let zpátky s úspěchem převyprávěl The Fall of the Roman Empire:-)), kde by se vztah s manželkou zredukoval na předčítání vzájemné korespondence a nebo naopak cinefilně atraktivní "bedroom cut" a prostě převyprávěl Baumbachovo Marriage Story, kde by všechny státotvorné události a vojenská kariéra/válečná tažení šly úplně stranou ve prospěch vrcholů a pádů společného soužití. Tak nezbývá než doufat, že chystaný režisérský sestřih nabídne to nejlepší z obou světů. | Přesto i tento zhuštěný a uspěchaný "promo cut" stojí za pozornost. V prvé řadě bitevní sekvence splňují Scottův obvyklý standard, tj. pyšní se špičkovým audiovizuálním zpracováním (podvodní podhledy jsou top), plus samozřejmě potěšila eRková brutalita. Produkční hodnoty obecně jsou na prvotřídní úrovni. Pochválit zaslouží výprava a kostýmy, ruční kamera je použita na těch správných místech a kamerové přelety z dronu dodávají scénám patřičnou epiku. Příjemně překvapil OST, ve kterém se Phipps nebojí střídat hudební styly a vzájemně je kombinovat. Castingu nepřekvapivě vévodí dvojice Phoenix a Kirby, přičemž oba odvádějí poctivou práci. Zbytek obsazení je bohužel odsunut zcela na vedlejší kolej (což zamrzí minimálně v případě Everetta v malé, ale důležité, roli v závěru filmu). | Historické nepřesnosti nebo vyložené chyby neřeším, protože Scott netočí dokudrama, natož regulérní dokumenty. Pokud je téma podáno stylově/zábavně, tak je úkol splněn a tady tomu tak naštěstí (z převážné části) je. Celkově Scott nezklamal, přes všechny dramaturgické nedostatky jsem si kinoverzi užil a těším se na režisérský sestřih:-). | PeZet

7/10 | Ve srovnání s filmovou předlohou se seriálový spin-off sice vydává trochu jinou cestou, ale naštěstí se nejedná o slepou uličku, nýbrž o zajímavou odbočku, která dokazuje, že wickovské univerzum může vedle opulentních gun-fu sekvencí a mimořádné práce stunt teamu, neonového audiovizuálu a malinko absurdní mytologie (nájemní zabijáci na každém rohu, policejní složky konstantně na dovolené, čím dál tím komplikovanější pravidla fungování celé organizace, atd.) nabídnout i další, neméně zábavné, atrakce. | Z nichž rozhodně stojí za zmínku stylová retro atmosféra NYC v 70s (výprava a kostýmy odvádějí špičkovou práci), výborný tematický OST, obsahující jednu dobovou pecku vedle druhé (které hned několikrát náležitě podtrhnou konkrétní scénu), typově dokonalý casting (všem nepřekvapivě vévodí Gibson, který v ději sice nedostane tolik prostoru, kolik by si zasloužil, ale přesto svým stylovým projevem a dávkou charismatu celému hereckému osazenstvu vládne, hned v závěsu za ním je pak dvojice Musashi a Mazepa jako bizarní sourozenecké duo zabijáků) a příběh, který navzdory své jednoduchosti (Winstonův vzestup k moci po důkladné deratizaci hotelu od předchozího nájemníka:-)), neslouží jen jako nezbytný spojovník mezi jednotlivými akčními highlighty (jako je tomu v mateřské sérii), ale klade větší důraz na vykreslení postav a budování vztahů mezi nimi. | Samozřejmě se to neobešlo bez jistých vedlejších ztrát (s ohledem na velikost rozpočtu a fakt, že šikulové z 87Eleven tentokrát absentovali, vcelku pochopitelně) a to na poli samotné akce a navzdory skromnému počtu epizod taktéž dramaturgie. Akce a choreografie bitek stran množství i kvality hraje, ve srovnání s filmovou sérii, zcela nepřekvapivě mnohem nižší ligu, ale na poměry seriálové produkce jde o více než obstojné řemeslo a to zejména v samotném závěru. Než na explozivní finále ovšem dojde, uplyne spousty minut, během kterých je poměrně záhy zřejmé, že více než cokoliv jiného se tady čeká právě na něj. Pokud by se zkrátily všechny epizody na obvyklou hodinovou stopáž, zmíněné čekání by bylo ještě o něco příjemnější, respektive údernější. | PeZet

5/10 | Taková ta ultra laciná a v podstatě výplňová epizoda JAGu z 90s, ve které nezbyly prachy na jakékoliv exteriéry, natož reálné lokace (nebo libovolnou vojenskou techniku:-)), takže to celé stojí jen na jedné místnosti, pár hercích a několika kusech nábytku. Totální absence hudby v průběhu filmu (s výjimkou asi minuty na úplném konci a závěrečných titulků) dojem televizní/divadelní inscenace, ruku v ruce s nuznou výpravou a sterilní kamerou a střihem, jen podtrhuje. Což by samo o sobě nebyl problém, pokud by film táhl příběh, postavy a vypjaté dramatické situace. | To se ovšem nestalo. Dějově to nemá absolutně čím překvapit, postavy nedostanou šanci se výrazněji ukázat a na nějaké vyhrocené dialogové výměny (ve stylu Cruise vs Nicholson v A Few Good Men) také nedojde. Kromě toho Sutherland s podivnou dikcí působí od první minuty jako naprostá psycho troska (což asi nebyl záměr) a fakt, že se v závěru úplně sesype, tak nemůže překvapit ani neznalce předlohy nebo předchozích adaptací. | Friedkinovu poslední štaci zachraňuje vcelku obstojná pointa, pár ucházejících scén (výslech napůl retardovaného svědka pobavil:-)), důstojná rozlučka/rolička Reddicka a Sutherlandovo herecké sólo ve finále. Škoda, že živoucí legenda na poli vedlejších úloh v "military" filmech Dye je tady, doslova, jen do počtu. Není to vyloženě průser, ale velká sláva také ne. | PeZet

6/10 | Na jednu stranu originální premisa (animovaný zvířecí grumpy/boomer tady asi ještě nebyl:-)), sympatická ústřední dvojice "mazlíčků" ve školním teráriu (ještěří senior a příležitostný dětský terapeut je fajn, sarkastický želví glosátor a příležitostný parťák je přímo skvělý), vynikající casting, respektive dabing (Sandler si roli viditelně, totiž slyšitelně, užívá a aby ne, když si ji (spolu)napsal na tělo, Burr je pak možná ještě lepší i díky vděčnější postavě, která si navíc projde nějakým vývojem), slušná porce vizuálních, verbálních a sem tam i psaných vtípků (tetování vede:-)), jednodušší, přesto příjemný, styl animace, pár opravdu povedených scén (oční strečink, lekce o plození dětí) a naštěstí po většinu času svižné tempo. | Na druhou stranu ale předvídatelný příběh (od začátku do konce film jede podle osvědčené šablony všech podobných animáků bez jediného překvapení a to jak v případě charakterizace postav, tak samotného děje, tak konkrétních situací), obvyklá dávka morálních ponaučení (tentokrát značně triviálních) a bohužel také nemálo cituplných muzikálových čísel. Bohužel proto, že všechny přítomné songy do jednoho jsou vzácně nevýrazné až unylé (po hudební i textové stránce) a při každé takové hudební vsuvce jsem se jen modlil, aby už byl útrpnému zpívání a případnému tancování zase konec. | PeZet

4/10 | Stejně nudné, uspávající a celkově mizerné, jako pár let starý nepřiznaný rip off s Cagem, jen s trochu vyšším rozpočtem (který nejde moc poznat) a se zbytečnými dvaceti minutami stopáže navíc (které jdou poznat docela dost). Dle dosavadních tržeb jsou asi znalci a hlavně fanoušci herní předlohy když už ne nadšeni, tak alespoň spokojeni, jelikož já se mezi cílovku neřadím a o téhle značce vím jen to, že existuje, všechny přítomné fan service prvky (kterých je ve filmu jistě požehnaně) šly úplně mimo mě a celým filmem jsem se protrpěl od začátku až do konce. | S hororem to nemá (s ohledem na krotký rating nepřekvapivě) společného prakticky nic (těch pár krátkých pokusů o nějakou strašidelnou scénu snad nedokáže vyděsit vůbec nikoho), bohužel to není ani komedie (což by se, vzhledem ke směšné premise o posednutých vraždících figurínách, docela hodilo), případně parodie (na všechny podobné žánrové braky). Je to nefunkční slepenec všeho možného, od psychologického dramatu s rádoby dojemnou rodinnou linkou, přes duchařinu pro nenáročné s dokola se opakujícími snovými sekvencemi, až po krimi thriller s tragickým záporákem lomeno neúspěšným cosplayerem, postrádající napětí, atmosféru, tempo a finále, které by dávalo nějaký smysl. Pokud mají adaptace (čehokoliv) za úkol, vedle profitu, přitáhnout k předloze nové fanoušky, tak tady se to těžce nepovedlo. | PeZet

6/10 | Vysoce konkurenční firemní prostředí, krát zapovězené milostné pletky kolegů, krát charakterové slabosti a vady na obou stranách, děleno nenápaditý scénář a nevýrazná režie, rovná se pokus o korporátní psycho thriller o moci a bezmoci, který skončil někde na půli cesty. | Kombinace toxické vztahovky a burzovního dramatu o těžkém životě yuppies na papíře nabízela spousty příležitostí, jak rozehrát pořádně mrazivé/žhavé divadlo, ale přenést to do samotného filmu se už tak úplně nepodařilo. Na žádné peprnější scény ve filmu, trochu nepochopitelně, nedojde (první chyba). Všechny vděčné dějové prvky, které by se do podobné žánrovky hodily (intriky, vydírání, interní vyšetřování nebo ještě lépe soud, pokus o (sebe)vraždu, atd.), aby dodaly ději atmosféru, napětí a na konci patřičný klimax (v obou smyslech slova:-)), se filmu vyhnou velkým obloukem (druhá chyba). V okamžiku, kdy se konečně něco opravdu vyhroceného stane (potyčka na wc), film nedlouho poté končí polovičatým finále, které vyšumí do ztracena, namísto toho, aby náležitě vygradoval (třetí chyba). | Film zachraňuje pár povedených scén (klečení na kolenou, pauza na kafe) a slušný casting. Ehrenreich s Dynevor jsou fajn a Marsan je rovnou skvělý. Jako celovečerní (autorský) debut to není špatné, ale ve všech ohledech šlo zajít mnohem dál. | PeZet

6/10 | Další z řady neuvěřitelných příběhů (jak jinak, než podle skutečných událostí) o tom, jak moc ne/funguje zdravotnický systém v zemi zaslíbené a jak snadno a rychle lze díky tomu vydělat obří prachy, kráčí po vyšlapaných stopách všech podobných filmů o prohnilosti toho kterého systému (ať už jde o finance, soudnictví nebo farmaceutika) a chytrácích, kteří toho dokážou patřičně využít, aniž by k tématu dodal něco zásadního, nového nebo alespoň zajímavého. | Příběhově se tady žádné překvapení nekoná, což samo o sobě nemusí být na škodu, ale rutinér Yates nedokáže vtisknout filmu žádný osobitější ráz, kterým by vystoupil z řady (ať už po formální nebo obsahové stránce). Není to až tak (černo)humorné, satirické, nebo absurdní, jak by to, vzhledem k atraktivnímu tématu, mohlo být a nějaké opravdu dramaticky nebo emocionálně vypjaté scény ve filmu divák také nenajde. Ani potenciálně vděčný "dokumentární" motiv retrospektivních rozhovorů, glosujících celou kauzu, není vytěžen tak, jak by si zasloužil. A hra na city tady rovněž příliš nefunguje, protože protistraně, v podobě osudů samotných pacientů, je v ději věnováno minimum prostoru. | Plusové body si Yates připisuje za svižné tempo, pár vtipných scén (přijímací pohovor, interakce s rodinou, rozšiřování týmu) a především silný casting. Blunt je jako obvykle parádní a zaslouženě na sebe strhává veškerou pozornost, Evans za ní, překvapivě, o moc nezaostává a herecký veterán García s přehledem dokazuje, že stále neztratil formu. Celkově jedna z těch lepších netflixovek, ale v rukou někoho schopnějšího to mohlo být mnohem zábavnější představení. | PeZet

7/10 | Po nepřesvědčivém úkroku stranou v podobě mdlého Manka rozhodně krok správným směrem, byť bez pár zakopnutí se to ani tentokrát neobešlo. Znovu na vrchol se tady Fincher sice nevyškrábal, ale návrat zpět do formy to je. | Předlohu neznám, takže těžko soudit, nakolik je zakopaný pes už tam a nakolik to způsobil až Walker, potažmo sám Fincher, ale žabičkou na prameni je v tomto případě především scénář. Notně ohraná premisa po příběhové stránce nepřináší vůbec nic nového (kolik takových hitmanovských práciček, které se z nějakého důvodu zvrtnou a dotyčný čistič je nucen vydat se na útěk a nakonec se obrátit proti svým chlebodárcům, už tady bylo?) a celé procedurální vyprávění zaujme snad jen tím, že je "tarantinovsky" rozdělené na kapitoly. | Na jednu stranu je osvěžující, že klišovité "leonovské" pravidlo (ženy a děti ne) tentokrát neplatí, na druhou stranu je tím hlavní postava zbavena i těch nejmenších známek sympatie, které by u diváka mohla vzbuzovat. Zvláště, když neustálé vnitřní monology zdejšího čističe, které asi měly pomoci rozvinout/prohloubit jeho charakter/motivace, po čase působí jen jako otravné psycho bláboly. Což zase souvisí se zvláštním kontrastem mezi duchaplnými promluvami a nesmyslným konáním hlavní postavy a několika nelogickými podivnostmi v ději. Díky čemuž pak ani samotné finále nemá takovou emocionální sílu, jakou by si zasloužilo (stran rozuzlení zápletky a osudu protistrany). | Přesto však pozitiva převažují. Produkční hodnoty jsou, jako tradičně u Finchera, na špičkové úrovni. Fassbender je v hlavní roli chladně kalkulujícího sociopata/psychopata přesný, Swinton dokáže zaujmout i na omezeném prostoru a ani hromotluk Baker (alias Sauron:-)) se ve filmu neztratí, byť v něm stráví ještě méně času. Fincher svým analyticky odtažitým přístupem a za pomocí zajímavě ambientního OST dodává filmu specifickou, v některých scénách až téměř hypnotickou, atmosféru. Z filmu vyčnívají obě scény konfrontace s konkurenčními zabijáky, přičemž každá jiným způsobem, respektive formou. Bitka svým fyzickým pojetím a práci s kamerou, rozhovor pak svým důrazem na psychologii a lehce humorným podáním. Škoda, že tady nevyšlo kino, divácký zážitek by to asi ještě trochu nakoplo. | PeZet