castor

Šupy dupy dup, raz dva tři hej rup, už to máme pod střechou, šupy dupy dup, raz, dva, tři, hej rup, už to máme v suchu. Ve vodě nebo na souši, je to jedno, navíc s Godzillou nic moc pod střechou nezůstane, protože demoluje celé bloky. Přesto se z ní Japonci snaží smýt nálepku destruktivní atrakce. Samotná země je traumatizovaná, válečná porážka je zatraceně čerstvá, navrátivší se vojáci mají zmatek v hlavě, přišli o přátele v boji i členy rodin doma, kde navíc nacházejí jen trosky. Aby toho nebylo málo, záhy se tu zjeví přerostlý národní poklad. Zatímco v poslední době se v případě všemožných monster pokračování „pracovalo“ hlavně se zaměnitelnými vědátory a dalšími vzdělanými hlavami, pro Takaši Jamazakiho jsou lidské postavy důležité. I když u nich tradičně nechybí expresivní herectví a celkově melodramatická nálada, tudíž mě to po emocionální stránce tak nějak nechytlo, ale to mívám s asijskými filmy poměrně pravidelně. Každopádně celkově fajn, do lehkého nadprůměru to tahá zajímavá kamera, několik slušných nápadů, úcta k původním filmům a hlavně pak fakt, že to celé vzniklo za zlomek rozpočtu hollywoodských bijáků.

Holky je odmítaly. Holky se jim smály. Holky je nechtěly. Tak si nějakou „chytnuli“. Náčelník jasně řekl, že případ je uzavřený. Agresivní a primitivní Láďa má ale další příběhy, takže pořád existuje možnost, že byl pachatelem dalších trestných činů. Jenže taky rád mátl falešnými přiznáními. Sugestivní atmosféra trvá, skvělé herecké výkony zrovna tak. Petr Uhlík hraje Láďu výtečně. Velmi expresivně, těkavě, lehce pomateně. Popleta, prosťáček, ale také agresivní hovado. Jeho poslední dny silné... Konečně se uzavřel i příběh kolem Vojty Kotka. Pravidelné návštěvy sadistického vraha znamenaly pro vyšetřovatele cenné rady, probíhaly v přátelském duchu. Teď už známe i zbytek. Sebevědomý intelektuál Kotek jej uchopil skvěle. Šest dílů tak akorát. „Policajti mě mučili!“

Samozřejmě chápu, že Markovič trest smrti odmítal, ale ta jeho obhajoba a souznění se sériovými vrahy prostě jde trochu mimo mě. Od toho jsou tu snad soudní znalci, aby posoudili, zda se to všechno u prosťáčka Ládi dá svést na nějakou diagnózu. Prostě bych Láďovo další přiznání neoznačoval za „vánoční dárek“. Každopádně výlet za východnári je fajn zpestřením série, přeci jenom už se trochu přešlapovalo na místě. Od náčelníka nicméně přijde jasný rozkaz – celé to uzavřít. Což si ani major, ani Hojer nepřejí. Tak či onak díl, který vlastně nepřináší nic moc nového – snad jen potvrzení, že Václav Neužil je výborný herec. A že Petr Uhlík má před sebou zajímavou budoucnost.