Tosi

Příběh o velkých ambicích jedné energetické společnosti, která se ve své chamtivosti nevyhýbá korupci, spekulantství, zradě ani vraždám. Každý ze širokého okruhu postav zapletených do sítě intrik něco skrývá a ač se to na první pohled nemusí zdát jako nejdostupnější příběh, je to další výborné severské drama sice s pomalejším startem, ale brzy seriál zahřeje spoustou vypjatých momentů a mnoha zvraty. Není to typický krimi seriál, spíše přesvědčivé drama, které mě příjemně potěšilo. Vynikající Thomas Bo Larsen, Nikolaj Lie Kaas a Natalie Madueno.

Jednoduchý příběh, kterému skutečnou sílu dává Sarah Silverman v náročné roli ženy, jenž sklouzává do pekla vlastní výroby.

Válečný románek bez přehmatů, fungující jak dobře promazaný stroj, tak akorát na pěkné tři hvězdičky. Beznadějně předvídatelný děj, o třídu lepší Marion Cotillard oproti strnulému a tuhému Pittovi, a konec, který se mi docela líbil, přinesl konečně nějaké emoce, ale omdlít z něj nehodlám.

Tichý film, kde se nezvyšuje hlas a nevyslovují ostřejší slova. Joel Edgerton je s odbarvenými vlasy téměř k nepoznání, celý film se šklebí jak půl prdele za stromem a pomale chodí i mluví. Co se povedlo je režie, geniální, na film se opravdu výborně kouká, jen tahle dramatizace skutečného příběhu mohla být více dramatická. Na Michaela Shannona, který se objevuje v každém Nicholsově filmu, jsem hodinu čekal, aby měl asi dvouminutovou roli, to je slabota. Režisérovým vrcholem tak pro mě zůstává i nadále lahůdkové Take Shelter.

Scénář vznikl za dva měsíce a natočen byl s neherci v zimě a s minimálním rozpočtem. Pokud se v romské komunitě občas najde někdo, kdo má sen žít normální život, nezávidím mu to. Cesta ven je prodávána jako drama, ale v podstatě je to jedna velká nechtěná hořká komedie a já se při ní jak dobře bavil, tak si považoval svého normálního života.

Film, který spojuje hluboký smutek s občasným humorem, výbuchy hněvu s děsivým tichem, necítí se být ani velkým bijákem, jen je mnohem blíž skutečnému životu, než většina ostatních. Přesto na plné hodnocení to u mě není.

Jeden černošský život zkoumaný s maximální jemností ve třech životních etapách. Krouživá kamera napříč postavami a krajinou byla téměř exhibicí a společně s hodně silnou poslední scénou, kde se snoubila vnitřní bolest s krásou, mě bavila nejvíc. Jsem rád, že procenta jdou trochu nahoru, protože Moonlight je moc dobře natočený a zahraný film.

Tvůrci seriálového megahitu Most mají na svědomí i další policejní sérii, tentokrát z důlního městečka na severu Švédska. S první brutální vraždou se odkrývá špička ledovce tajemného příběhu pro docela nesourodou dvojici vyšetřovatelů....a po posledním díle vyslovuji kacířskou myšlenku, že to bylo dokonce o chloupek lepší než Most.

Dominantní role náboženství ve spojení s impozantní délkou, bude tentokrát držet Scorseseho fanoušky stranou. Silence je jeho osobní film a evidentně nechtěl zbytečnými efekty nebo hudbou odvádět pozornost od svého příběhu. Může se to zdát zdlouhavé, ale já, ač sám beznadějně nevěřící, jsem od filmu dostal přesně to, co jsem očekával. Tedy filmařsky zralý film v krásném prostředí, několik dramatických scén a silný příběh, uvnitř kterého má každý prostor vnímat děj po svém.

A pak že monstra nemají srdce. Tohle vizuálně parádní monstrum mělo tak obrovsky lidské srdce, že z toho byla mimořádně očistná pohádka rozhodně nejen pro děti. Pravdy, upřímnosti a bolesti tam bylo tolik, že i když to bylo prosáklé sentimentem až běda, příběh to byl velmi těžký a srdcervoucí. 80%