Nathalie

Jak najít dokonalou ženu? Co si člověk neudělá sám, to nemá......Ozova vykostěná adaptace trpí jednou nevyléčitelnou nemocí- amnézií. Chvilku si hraje na komedii, pak na to šťastně zapomene, chvilku si hraje na thriller...znovu na to zapomene...vyzkouší si drama....opět zafunguje porucha paměti...aby se na konci oslím obloukem vrátila ke komedii s hloupým závěrem. Thriller není dechberoucí, drama stojí na hliněných nohách a komedie není vtipná___ Mnoho psů zajícova smrt, která má podobu krátkozraké a zoufale průhledné žánrové matlanice s občasnými rádobydramatickými momenty a snaživou Nicole Kidman. Prchavé kouzlo Levinovy satiry a mrazivé napětí je v Stepfordu nedostatkové zboží. Pokud vás něco vyděsí, tak nejspíš to, že tahle komedie není černá, ale nudně šedivá. (50%)

Tváří se to jako nuda. Vypadá to jako nuda. Zní to jako nuda. Chutná to jako nuda. Dáte se poddat? Jak se krotí krokodýli aneb závod mezi dětmi a dospělými, kdo a) pronese nejtrapnější hlášku b) má tupější herecký výraz c) vás rychleji uspí. Tenhle "rodinný film" shora uvedené možnosti nesčítá, ale násobí...Dospěláci o koňskou délku vyhráli, ale byl to lítý boj až na punčocháče v umyvadle...

Nic chladného na horké australské půdě nenajdete, tenhle koncert vaří krev v žilách. Coldplay roztaví všechny ledové krusty kolem srdečních komor a do ušních bubínků proudí (zde mělo být nadšené adjektivum, žel žádné adekvátní jsem nenašla:) hlas Chrise Martina... Look at the stars, Look how they shine for you, And everything you do, Yeah, they were all yellow.

Už vidím ta zvednutá obočí...Ale tohle je moje oblíbená hračka. Neubližovat, nešlapat na ni, neházet po mně vajíčka-jedině Fabergé:) ....Geniálně překombinovaná zápletka. Soderbergh roztomile plýtvá nápady, hollywoodský all-stars team se zjevně báječně baví a divák... ten si nějak poradí. A když ne, má smůlu. Pánská jízda šéfovaná velkou trojkou Pitt-Clooney-Damon dává slovnímu spojení herecká chemie nový šmak.

Konečně jsem splatila starý dluh...Barry Lyndon je ledovec. Monumentálně chladný a úchvatný. A většinu z něho tvoří část, která je skryta. Ano, pohltil mě. 184 minut zhudebněných obrazů, fascinující odcizení, které paradoxně přitahuje.....Ne, tohle kouzelné dílo neoplývá duchaplnými dialogy ani nečaruje s psychologickým vývojem hlavního bezkrevného anti-hrdiny..... Středobodem Kubrickovy pikareskní adaptace (Thackerayovo porozumění upravil k nemilosrdnému obrazu svému) pro mě nebyl průměrný hochštapler Barry a jeho sinusoidní toulky světem nahoru a dolů po společenském žebříčku, ale vypravěč, jehož neúhybnou metodou je satirický komentář. Distance je velmi mocnou zbraní, protože nutí diváka pod lupou sledovat dílo, které není řinčivým historickým filmem, ale ani příběhem hrdiny, kterému straníme. Jeden z filmů, kde můžete převyprávět děj obraz po obrazu a přitom o něm nevypovíte vůbec nic. Tenhle obtížně uchopitelný portrét z časů Sedmileté války nenese žádné jednoduše dékodovatelné poselství a ponoření do něj je jiného druhu, protože má jinakou strukturu a pomalost tu není pomalostí, ale procítěností tahů na plátně. Zvláštní smyslový zážitek, ve kterém se i ostrý otisk režisérovy osobnosti nádherně rozpil v barvách a tónech. Drama, díky kterému se mi záhadně zkrátily tři hodiny života, potože v Barry Lyndonovi čas plyne jinak. Kubrick natočil svým způsobem nonverbální film- říká toho hodně, ale jen málo z toho říká slovy.

Závratný sen, snová závrať...Jedna z Hitchových zdolaných osmitisícovek, na jejímž vrcholu vás obklopí velebné ticho.

Jak rozdmýchat pohasínající jiskry? Plán A: zajít do manželské poradny....Ne, vezmu to od prostředka. On se živí jako nájemný vrah a neumí střílet na pouti. Ona vydělává na rodinný chléb jako nájemná vražedkyně a neumí vařit. Jednoho dne je jejich zaměstnavatelé pošlou proti sobě a ukáže se, že oba mají několik kostlivců ve skříni (on kolem šedesáti, ona 312) a jejich spokojeně nudný středostavovský život byla pompézní divadelní kulisa. Nastupuje Plán B: při zabíjení drahé polovičky zjistíte, že zatímco ruce mlátí a nohy kopou, srdce stále plane. A ten přechod z cynického: Any last words? The new curtains are hideous " je naprosto přirozený a odehrává se v akčním mišmaši honiček a stříleček. Exploze náloží střídá exploze vášně, ale chlebodárcům došla trpělivost a začíná hon na naše hrdličky. Zastav se a nepřežiješ aneb Romeo, Julie a kalašnikov... Doug Liman využil třaskavé chemie mezi herci, přidal špetku dynamitu v akčních scénách a opepřil černým humorem. Výsledný produkt chutná jako cyankáli- v šampaňském.

DLOUHÉ /světlé/ VLASY, KRÁTKÝ /zatemněný/ ROZUM. Jako plavovlásce se mi po tomhle nebezpečném sequelu snížilo IQ o pár desítek bodů, čili...pohybovala jsem se v záporných hodnotách:) Otcové zakladatelé museli na Arlingtonském hřbitově hrůzou vyvracet náhrobní kámen...Washingtone, třes se. Valí se růžové tsunami, stoprocentní blondýnka s čtyřprocentním psem:-)

Milovala jsem fenomenální britskou BBC minisérii s Colinem Firthem, kompletní dílo Austenové měla přelouskané v originále a z nového remaku debutanta-režiséra měla obavy. Matthew MacFadyen není druhý Firth ani čistokrevný aristokratický darcyovský typ. V jeho gestech probleskuje nesmělost, v jeho vyznáních jímavá hloubka a nadřazenost nosí spíš jako kabát ušitý z hrdosti, nikoli z pýchy. Jednoduše krásná Keira působí jako závan temperamentního vánku, který smete vše, co stojí v cestě. Stačí se posadit na houpačce, zaklonit hlavu a vychutnávat svěžest rodinných scén s vynikajícími herci, poutavé obrazy z venkovského života, monumentální hudební linii a odzbrojující dialogy...Každá scéna má zvláštní nadčasové fluidum, každá výměna mezi Elizabeth a panem Darcym chytá za srdeční chlopně. Na prvním plese vyvolá rošťácký úsměv na tváři, na druhém plesu prapodivně zneklidní, po indiánském běhu zabahněná Elizabeth okouzlí, nevybíravá žádost o ruku v altánu se bolestně zaryje dovnitř, zatímco shledání v Pemberley a samotný závěr za svítání poskytuje silné, nedoslovné, až téměř snové naplnění..... Mr.Wright, you were the Right. Stvořil jste tu nejkrásnější romanci posledních několika let, čistou a průzračnou jako skotská jezera...

Před pár měsíci jsem po dlouhé době jela dálkovým autobusem. Když jsem nastupovala, zdálo se mi, že vousatý řidič má v očích mírně psychotický výraz. A o pár minut později jsem pochopila. Na cestu napříč vlastí nám pustil SSE. A v MP3 přehrávači došly baterky. Vzpomněla jsem si na šestý díl Harryho Pottera. Známka T pro ta nejslabomyslnější individua pod Sluncem? Podle J.K. Rowling T jako Troll, podle mě T jako Troška.