dopitak

Můj jedenáctý film od Dina Risiho. Giancarlo Giannini je tu takový herecký chameleon, Laura Antonelli sem tam ukáže prsa. Jak už to bývá, některé z povídek jsou povedenější, jiné přijímáme rozpačitě. Nepobral jsem tu co byla celá mluvena nějakou hatmatilkou, možná esperantem? Podle některých specializovaných stránek se jedná o Dánsko.

In memoriam díl čtvrtý- Pocta Abbasu Kiarostamimu, jehož jsem poznal před pár lety na LFŠ a od té doby čekám na další nové filmy. Už se nikdy nedočkáme a zbývá jen detailně poznat celou jeho práci. Kokerská anabáze pokračuje, posledním záběrem se AK nejvíce přihlásil k vlastnímu stylu. Dlužno podotknout, že tento road trip režiséra a jeho syna není zdaleka tak zábavný jako jiné filmy, zejména tolik srovnávané Pod olivovníky.

Pedro zpět v nejlepší formě, po trapné odbočce s teploušským letadlem. Obecně a kriticky vzato, málokterý film PA hodnotím opravdu vysoko, protože jakkoliv jsou jeho snímky zajímavé a jiné a občas i kontroverzní, jen Volver, Mluv s ní a Kůže, kterou nosím považuju za opravdu výborné filmy. No a teď nově k nim řadím i Julietu, již považuji za nejprofesionálnější film roku. Iglesiasova hudba mi v jednom místě vůbec neseděla, pak už jsme ale dostali jejich (režie, kamera, hudba, scénář) nejlepší části. Ačkoliv jsem Adrianu Ugarte už obdivoval v Trojce a hezká byla i coby předmět sázky hasičů, v Julietě mi fyzicky nesedla. Zprvu, protože co platilo na začátku, neplatilo ke konci, a tak asi jako jeden z mála lituju už tolik vzpomínaného momentu s ručníkem, za mě mohla Adriana dohrát celý film. Na tenhle film se vyplatí jít, i když je smutnej, je krásnej. Kino Scala, Oficiální ozvěny MFF Karlovy Vary, 100. hodnocení filmu.

In memoriam díl třetí - Pocta Abbasu Kiarostamimu, jehož jsem poznal před pár lety na LFŠ a od té doby čekám na další nové filmy. Už se nikdy nedočkáme a zbývá jen detailně poznat celou jeho práci. Samozřejmě, Abbas uměl lépe a tenhle kraťas nutno brát spíš za takové malé odpolední cvičení.

Hvězdné obsazení, vždyť i tací jako Heston a Lee tady hrají poměrně malé role... Nesedl mi ale humor, mušketýři mají mít hlavně dobrodružní, a to "vybíjení prasat" na dvoře hned v úvodu dalo filmu takový ironický nádech. Znám lepší verze.

In memoriam díl druhý- Pocta Abbasu Kiarostamimu, jehož jsem poznal před pár lety na LFŠ a od té doby čekám na další nové filmy. Už se nikdy nedočkáme a zbývá jen detailně poznat celou jeho práci. Ještě než se sejdeme pod olivovníky a okusíme chuť třešní, budeme s malým Ahmedem vracet spolužákův sešit. Prvky typické pro Kiarostamího tvorbu nejsou tolik soustředěny jako ve zmíněných dvou snímcích následujících, ani se nezdařilo tolik vtipných situací, přesto poctivá filmařina a vhled do klukovské duše, jíž dospělý nechápou, slaví úspěch. Moc se mi líbila kombinace hudebního motivu a záběru na klikatou cestu na kopec, asi nejtypičtějším záběru pro Kiarostamího tvorbu.

In memoriam díl první - Pocta Abbasu Kiarostamimu, jehož jsem poznal před pár lety na LFŠ a od té doby čekám na další nové filmy. Už se nikdy nedočkáme a zbývá jen detailně poznat celou jeho práci. Kraťas, co mě příliš nenadchnul, je bonusem na disku s filmem Kde je dům mého přítele?

Letní film! Carole André nakonec svlečená, ale s její blonďatou přítelkyní Christine Caron si režisér před kamerou pohrál, divákovi ji nabízí, ale jen za vitrínou. Film, v němž se toho moc neděje, je rámován nepříliš zřetelnou rodinnou tragédií, posun o dvacet let dál, a už dospělá Vanina by si ráda zasouložila, ale jaksi když má přijít na věc, bojí se a cukne. Zklamalo mě, že na její první erotickou scénu ve filmu ji bůhví proč natřeli na zlato. Atmosféra tu je, příjemná hudba a šumění moře taky. Legrační bylo, jak všichni Sardiňáci co chodili pro blondýnu, byli o hlavu menší. Kolega Karlos80 má pravdu, je tu mnoho monologů, dialogů a voiceoverů.

Sentimentální a částečně i smutná podívaná, zjištěním že nestárnoucí hrdinové stárnou a někteří již zemřeli. Dozvíte se pár zajímavostí, připomenete některé scény (některé dokonce i z francouzského vysílání), ale těch sto minut si umím představit i jinak, například zkouknutím tří náhodných dílů. Leclerk sice v době tohoto pořadu žil, nezapomeňte ale, že to byl už Leclerk třetí!

O co je blbější začátek, o to lépe finišujem. Těžko si v postavách vybrat favofita, pokud tedy nejste míšenec anarchisty, nihilisty a pacifisty, aby vám Robert Aldrich podstrčil nosatého Ronalda Frasera (jeho roli jsem mu nezáviděl). Jestli to obranné pole před táborem mělo nějaký hlubší význam než ukázat, že všichni se bojí o svůj nos a tak ani krok navíc pro kamaráda neobětují, nepovedlo se ho doručit divákovi. Ztotožňuji se s komentářem kolegy DaViD´82, dabing ač plný výborných dabérů, je opravdu hrozný. Velmi slabých čtyři, spíš tři a jeden výstřel.