motyka52

Jsem si doteď myslel, že Milli Vanilli byli nějaká východoněmecká bizarnost pro postsovětský blok, která smrděla západem, byla tak trochu šmíra a ti borci otvírali pusu do zpěvu někoho jiného. Tímto se jim omlouvám a děkuji tomuhle dokumentu, že mi přehledně osvětlil, jak velký fenomém to tehdy v hudebním světě byl a jaké byly okolnosti a následky toho "podvodu".

Další nezaměnitelný vizuální rukopis Tima Burtona, dokonce bych řekl že jeden z nejlepších. Excelentní balanc na hraně několika žánrů, příběh držící pohromadě, jeden stylovější obraz za druhým, parádní soundtrack. Co víc si přát? Snad tentokrát jen o něco méně afektovaného Johnny Deppa, mám-li být perfekcionista.

Zprvu jsem byl poněkdu nesvůj z formátu vyprávnění, neseděly mi oba hlasy, působilo to na mě rušivě. Ale postupně si to začalo sedat a na konci už jsem byl přesvědčený o tom, že přesně tohle byl krásný způsob, jak Fajtlovi a Jánskému - a vlastně všem českým letcům RAF - vytesat důstojný filmový pomníček. Klasický dokument to není, moc faktických informací se nedozvíte. Ale perfektně z toho pochopíte, že válka je vůl, že někdy je nutné se bránit, co obnáší hrdinství a co vlastně znamená být vlastenec, což je pojem, který v této době zažívá pohříchu hluboké vyprázdnění.

Takhle nějak si asi představuju dobře vyzdrojovaný dokument (obě strany bohatě zastoupeny), který zasadí věci do kontextu, celé čtyři hodiny zvládne udržet pozornost a dokonce jsem přesvědčený o tom, že si z něj spoustu věcí budu pamatovat. Hvězdičku jsem původně chtěl přece jen strhnout za absenci informací o šestici diplomatů, kterým se zajetí podařilo uniknout a o jejichž osudu pak vypráví Argo, ale beru, že tento dokument není o nich.

Je spoustu věcí, které mě v tomhle filmu serou nebo je nechápu. Naprosto nezajímaví až směšní záporáci. Divný ořez obrazu. Snová sekvence v epilogu. Víceméně celý epilog, když už jsme u toho. Ezra Miller. Digibordely. Že se to bere tak smrtelně vážně, až to často působí jako parodie sebe sama. Alfred. Vysvětlování fyzikálních zákonů, které tutově nemohl chápat nikdo na place, natožpak v publiku nebo u televize. A asi stovka dalších věcí. Překvapivě mi ale nevadila čtyřhodinová stopáž. A vlastně mi nevadil ani ten film jako celek. Po některých reakcích jsem čekal absolutní peklo, ale dostal jsem vlastně lehce nadstandardní komiksovku (v kontextu tvorby DC výrazně nadstandardní), která má sice tisíc a jednu chybu, ale aspoň je na ní vidět, že jí točil někdo, komu na ní záleželo. A vlastně to docela odsýpá a svým způsobem působí sympaticky.

Dokument o historii i současnosti DC, jehož podstatným úkolem je propagovat současné filmy a seriály. Je ovšem zajímavější a zábavnější než velká část z nich.

"If you guys were the inventors of Facebook, you'd have invented Facebook". Pokud bych Social Network neviděl, nikdy bych nevěřil, že se dá o vzniku "nějaké" webové stránky natočit tak strhující drama. Ale co se vlastně divím, vždyť je to Fincher.

Generická komedie, která mi okamžitě splyne s desítkami dalších, ale zasmál jsem se dostkrát na to, aby splnila účel. Jay Baruchel je navíc sympaťák a Alice Eve je pořádně HOT! A nenosí spodní prádlo.

Příběh je prostinký, takový mix Armageddonu, Pána prstenů, Šíleného Maxe a biblických příběhů. Postavy nejsou příliš zajímavé, vtipů taky není moc. Je vidět, že v roce 2000 měla tohle dílo prodat hlavně na tehdejší dobu prvotřídní animace, realističnost (v rámci disneyovských mantinelů) a velkolepá hudba. Animace - pravda - za víc než 20 let už podle očekávání trochu zestárla, v mnoha okamžicích to působí spíš jako počítačová hra. Ale splnilo to hlavní úkol - dcerka byla se svým výběrem na Disney+ spokojená a chtěla to vidět ještě jednou. Já už ne. (Jo a řešit faktické nedostatky u Disneyho pohádky mi přijde teda fakt bizarní záliba)

Přiznávám, že k Vémolovi nechovám nějaké velké sympatie a nemám o něm valného mínění. Jsem ale přesvědčený o tom, že je natolik zajímavou osobností a takovým fenoménem, že se o něm dá natočit pětikvaltový dokument. To se ale v tomhle případ nepovedlo. Vypadá to, jako kdyby tvůrci byli až příliš často ve Vémolově vleku, nechali ho nekontrolovatelně budovat svou legendu a pod kůži se mu dostali jen minimálně. Navíc je to dost vágní i informačně, člověk mimo hardcore MMA fanoušky se bude v těch zápasech orientovat jen s obtížemi. Naopak třeba scény s extrémním snižováním váhy, během nichž se Vémola mění ve vynervované monstrum mají potenciál přinést něco víc. Vztah s bratrem po leaknutém videu je taky utnutý hrozně rychle. O jeho uvěznění se tu prohodí jen pár vět. Místo toho musíme například furt dokola sledovat Karlose coby vyhazovače přešlapujícího před klubem a poslouchat historky, jak v Londýně budoval své údajné impérium. Má ale nepochybně dobrou angličtinu se silným cockney dialektem, to se mu musí nechat.