kajas

Stylové úvodní titulky možná naladí na netradiční podívanou, a ta diváka opravdu čeká. Je plná špatně hrajících herců podle špatného scénáře (pokud vůbec nějaký existoval), tradičně špatných postsynchronů zahraničních herců a se závěrem, který je špatný tím nejhorším možným způsobem, který scenárista volí, když neví, kudy kam. Pff.

"Vy jste řekl točník místo žebrák..." "Střídavý, střídavý, zkrátka elektrický proud". Až na tyto dvě perly ze semináře ale jedna z nejslabších her.

Tvorbu Marka Ztraceného jsem více sledovala v jeho začátcích, musím ale uznat, že jeho novější písně jsou velmi chytlavé, přenášejí na posluchače pozitivní energii a díky časté účasti známých osobností mají také snadno zapamatovatelné videoklipy :). Záznam jednoho z loňských vyprodaných koncertů je vcelku standardní na poslech i na podívání, zaujme ale vystoupením Marka s Hanou Zagorovou a emotivní vzpomínkou na božského Karla. Skoro 4*.

Velice by mě zajímalo, co za účinkování v téhle... věci Langmajerovi, Chýlkové a paní Janžurové slíbili. Jestli populární a skutečně dobré herce zaujala možnost vyzkoušet si remake francouzské komedie, nebo spíš možnost totálně se odvázat a improvizovat na vděčné téma milostného trojúhelníku. Tohle přece nemohlo mít opravdový scénář. Tak amorální bizár, že jsem se několikrát zasmála nahlas.

Stejný případ jako první film, možná dokonce o maličko horší, dějem (velká manželská krize) vhodný spíše pro odrostlejší děti. Pobavil mě ale rozpůlený klavír a podařil se i dojemný závěr.

Zatímco starší dobrodružství předškolačky Lucie a jejích kamarádů formeláků jsem měla na videu hodně obehrané, chobotničky mě nikdy nelákaly a maminka mě od nich vždycky odrazovala. Je pravda, že než se titulní postavičky vůbec objeví, nejedná se o nic světoborného a rodina Holanových mi moc sympatická nebyla. Můžu si odškrtnout další vánoční klasiku, ale znovu se asi nepodívám.

U animáků od Pixaru už všichni bereme jako automatickou věc jejich fantastickou vizuální stránku. "Duše" samozřejmě také skvěle vypadá, má originální příběh námětem připomínající oblíbené "V hlavě" a také určitě potěší milovníky jazzové hudby. Já jsem ale zvyklá se u pixarovek mnohem víc smát a dojímat se. To se mi povedlo u nedávného "Frčíme", zatímco tady ne. Určitě se ale někdy podívám znovu, alespoň s českými titulky (přiznávám, že mi při projekci trochu chyběly).

Nezřídka se stává, že Slováci v rámci nových štědrovečerních pohádek přijdou s originálnějším a lépe zpracovaným námětem než čeští tvůrci. Filmy "O vánoční hvězdě" a "O léčivé vodě" mají společných několik pozitivních a negativních vlastností. Oba se odehrávají i v jiném než lidském světě (ve hvězdné říši a ve vodní říši), v obou vystupuje princezna ztvárněná méně známou herečkou (ta slovenská mi bohužel sedla ještě méně), oba v druhé polovině trochu nudí. Takže si myslím, že souboj Česko: Slovensko tentokrát zůstává vyrovnaný :)

Chápu snahu natočit nepohádkový film pro děti, zajímavý příběh je ale obsazen nesympatickými postavami, nesedla mi stylizace a na můj vkus je tady moc opilých dětí a málo dvojice Čvančarová + Myšička.

Začátkem března jsem se v rámci brigády pro ČTK dostala na natáčení a jak to do Vánoc nakonec uteklo! Vizuální stránka pohádky je na televizní produkci opravdu moc povedená, stejně jako zajímavý námět, svým způsobem čerpající z "Hvězdného prachu". Velká většina postav je sympaticky obsazená - kromě roztomilé Terezy Ramby v roli hvězdy Deničky na sebe strhává pozornost zejména Ondřej Sokol jako sebestředný Sírius. Bohužel, jak už to u koprodukcí bývá, bylo nutné obsadit do jedné z ústředních rolí zahraničního herce/herečku. Celkový dojem tak docela kazí nepovedeně nadabovaná princezna. Problém jsem také měla s rozvleklostí děje, kdy minimálně deset minut z celé stopáže zabírá sborový zpěv dětského sboru, který trénuje hlavní hrdina. Nová štědrovečerní pohádka se rozhodně neřadí mezi průšvihy, zároveň se ale asi nestane oblíbenou klasikou. "Korunního prince" Janák už asi netrumfne.