antragus

I přes jasné budovatelství a jasné či méně jasné vztahy mezi hlavními postavami plus poměrně jednoduchou zápletku se z toho tvůrcům nepodařilo udělat takovou kravinu, jakou bych čekal. Dokonce udrželi moji vetchou pozornost, takže proč ne?

Nikdy jsem se netajil tím, že mě stěžejní filmy Karla Zemana dějem ani zpracováním příliš nenadchly. Byl jsem zmlsané dítě uvyklé na filmová kouzla, kterých už byli trikaři v raných devadesátkách a později schopni. Jenomže konkrétně s Baronem Prášilem je to jako s Malým princem. Tváří se to jako pro děti, ale teprve jako „dospělí“ opravdu objevíte všechna kouzla. Uvědomíte si, kolik fantazie museli tvůrci mít a investovat do příběhu. Kolik stejné komodity a invence museli vložit do zpracování. A v neposlední řadě – kolik kouzelných myšlenek vložili do úst postav. Úžasné… Baron Prášil navíc beze zbytku naplňuje hlavní myšlenku fantastiky: Můžete se ptát proč, ale ve světě fantazie funguje jenom jedna odpověď – proč ne?

Námět s prezidentovou dcerou coby rukojmí tu už byl. Špionážní zápletky tu už taky byly. Hrdina, který je na misi, tu byl taky. Dokonce i kombinace hodných a zlých v prostoru, z něhož není normálního úniku. Jo, a abych nezapomněl, taky záchrana celého světa (dle Amíků celé nebo alespoň části Ameriky) tu už taky byla. Ono se vůbec zdá, že v žánru akčního filmu se prakticky všechny možnosti na čem to postavit zcela vyčerpaly a jen pár lidí v čele s božským Stevenem (ten co má ve stromu svého rodokmenu zaseknutý stopro i nějaký ten tomahawk) si to odmítá připustit. Besson a spol. tady udělali jednoduchý tah a prostě to narvali všechno do jednoho. A kupodivu to fungovalo. Ano berme to s nadsázkou, ten pro akční filmy úžasný přelom osmdesátek a devadesátek už prostě nikdy zpátky nepřijde. Ale právě proto si myslím, že v tomhle filmu tvůrci odvedli co mohli a vůbec to nevyšlo naprázdno. Právě naopak, bylo z toho víc, než bych čekal. A i když někomu mohly přijít trapné, já jsem se při některých hláškách hlavního hrdiny fakt dobře bavil…

Ke komentu tohohle a vlastně i k celému hodnocení jsem musel přistoupit trochu jinak. Většinou primárně hodnotím příběh, hlavní postavy a poté se dostane i na zpracování. Jenomže…tady příběh vlastně tvoří reálná postava svým jednáním, a tudíž by bylo nepěkné vytýkat tvůrcům, že si v některých situacích chlapec silně protiřečí a v některých klíčových se chová jako naprostá guma, která není schopná domyslet ani to, že po noci přijde ráno. Ne, nejsem škarohlíd, nikomu neberu jeho sny a sám bych asi taky nejradši občas někam vypadl, na druhou stranu na řadě situací ve filmu vidíme, že takový útěk od civilizace dnes ani zdaleka není tak bezpodmínečný, jak bychom si my romantici přáli. A co tedy zbývá? Zpracování, pojetí, lokace, geniální soundtrack sedící jako prdel na hrnec. To vše dohromady tvoří úchvatný pomník tohoto epochálního, leč místy trochu nedomyšleného výletu. Ale napoprvé člověk přece nemůže myslet na vše, že…

To si člověk koupí DVD od vyhlášeného režiséra vydané v edici, která je celkem zárukou, k penězům investuje i čas na podívání se a nakonec si řekne – podobně jako u špatného sexu – do čeho že to vlastně zase vrazil… Viděl jsem svého času naprosto šílené, zcela ujeté komedie. Viděl jsem komedie tak absurdní, až nebyly vtipné. Viděl jsem i takové, které tím vším byly vlastně jenom trapné. Jenže právě svého času. Myslím, že i od švihlé komedie bych v případě roku 2013 čekal trochu víc (pokud už někdo cítí nutnou potřebu tenhle žánr resuscitovat), nebo aspoň něco. Ale ono nic. Ne že bych si někdy rád nezavzpomínal, ale to radši udělám právě s těmi výše zmíněnými starými fláky. Takže tohle si přinejmenším za mě může pan Pedro strčit za klobouk a vytahovat pouze pro své domácí pařby.

Zcela upřímně bych to viděl možná i na dvě, no ale jednu přidáme z úcty ke klasikům jak filmovým, tak literárním. Ani jedni to ovšem pro mě nijak zvlášť nezachraňují. Ruskou literaturu obecně spíše nemusím, a potupně přiznávám, že v době psaní tohoto komentáře jsem neměl předlohu přečtenou. I tak si myslím, že se tentokrát moje nechuť schovává opět právě zde. S tímhle obsazením a stopáží se přece nedá udělat špatný film. No ale Revizor opravdu nezapůsobil… Navíc místy dojížděl na klasický nedostatek – musíte natrávit několik desítek minut keců a neusnout u nich do té míry, abyste si uvědomili, že se ve vteřině stal zlom, který zahýbe kecy následujících desítek minut. Pokud se vám to nepodaří, patrně si trochu ošoupete tlačítko REW, abyste nebyli tak trochu v lese.

OK, když někde vidím sousloví česká televizní inscenace tak se dostávám do lehkého třesu, ale řekl jsem si: "Zkusíme to..." No a nezklamalo. Nevím jak to česká televize dělá, že její inscenace vždycky působily tak papundeklově, ale to by se ještě dalo rozkousnout. Co se ale opravdu nedá je hromada nelogičností (nebudu spoileřit, ale každý rozumně uvažující člověk na ně přijde), trapnost a křečovitost školního srazu atd. Jo, a škoda, že ta holka nic dalšího nepodnikala, myslím, že z ní něco na hereckém poli mohlo být...

A tady už jsem si řekl ŠLUS. Pokolikáté už? Proboha to to v tý Americe točí namísto přijímaček na filmový školy? Jeden mustr, všechno jak přes kopírák, pořád dokola. Banda mladých, podělaný auto, chatka někde mimo civilizaci, nějaký zmutovanci, u kterých se jen málokdy dozvíme proč tak dopadli... Asi by mi spousta lidí řekla, ať na to nečumím, když se mi to nelíbí...ale...já prostě pořád naivně čekám, že v tom jednou objevím nějakou invenci, něco nového, nečekaného a ne jenom pořád to samé, stokrát vylouhované... Ovšem kromě scény ve větvích stromů se opět zázrak nekoná... :-(

:-D :-D :-D Já jsem si už říkal, kterej imbecil pořád dokola točí v Americe filmy typu pět až deset mlaďochů ztracených v lese naháněných něčím... čímkoli. Kdybych býval věděl, že jsou tyhle filmy jen vedlejším produktem něčeho podstatně většího... Díky za tenhle vydařený děsně-vtipný dokument, který mi objasnil proč existuje tolik hovadin na jedno brdo ve stylu Texaského masakru... :-D :-D :-D

OK, ukřižujte si mě. Původní Howling jsem neviděl (nebo na to úspěšně zapomněl), zato jsem viděl dost jiných vlkodlačích rádobyhororů (dost na to, aby mi stačily). Na začátku tohohle jsem vůbec netušil, že to má být nějaký pokus o remake (jak tu někteří uváděli) a moje očekávání by asi bylo o to horší, poněvadž remakey fakt nemusím. Takhle jsem jen protáhl ksicht nad rokem a zemí výroby a řekl si, že to bude další nudná tuctovka o vlkodlacích natočená hlavně proto, aby se americké dětičky mohly v kinech nerušeně muchlovat. Bleeeee. Podotýkám, že nejsem ani teenage fanynka nadržená na nekonečné odvary Stmívání, Upířích deníků a dalších podobností. Takže proč? Protože jsem těch 90 minut strávil civěním na (pro mě) po dlouhé době koukatelný film na téma vlkodlaci. Ruku na srdce, v tomhle ranku už vznikly podstatně horší sra***. Ano, byly tam i schematičnosti, nelogičnosti a hlavní hrdina by svou oživovací terpií ve výtahu tu chuděru spíše oddělal, ale i tak, nebo občas právě proto, jsem se celkem bavil.