Men

Tohle spoustě lidí krutě nesedne (někomu to bude rovnou k smíchu). Vedle Men jsou i předchozí horory studia A24 (v čele se Slunovratem) vcelku standardní mainstream. Mě ale tenhle těžko interpretovatelný megabizár, který bude pro mnoho konzervativních žánrových fandů nesnesitelnou absurdní slátaninou, od chvíle, kdy Jessie Buckley vstoupí do tunelu, chytnul a už nepustil. Notně surrealistická podívaná nasáklá přitažlivě tajemnou a lahodně znepokojivou atmosférou, pár mimořádně creepy momenty a s naprosto šíleným finále, na které vás nic nepřipraví. Vážně nevím, jestli je Garland geniální, vizionářský umělec, nebo jen kreativní magor na LSD, tímhle originálním mindfuckem z malebného anglického venkova si mě ale nečekaně získal. Opojný úlet s nemalou šancí časem zkultovnět. 70 % (30.06.2022)

Velmi znepokojivá podívaná zasazená do nádherných anglických reálií, která zejména v první polovině naplňuje definici atmosférického dramatu. Všechno od zvoleného soundtracku až po vtahující kameru zde funguje v dokonalé harmonii, u níž začnete doufat v další překvapení nadějných tvůrců. Bohužel, v polovině druhé se celý tento optimisticky načrtnutý koncept zcela rozpadne a celý snímek se najednou začne neuvěřitelně táhnout, přičemž by se v tomto bodě dala velmi snadno vytknout i do očí bijící zahleděnost režiséra do sebe sama. Pomyslnou korunu tomuto všemu pak nasazuje neuvěřitelné "WTF" finále, u něhož jsem si chvíli nebyl opravdu jistý, zda sním či bdím. Škoda, potenciál na další žánrový milník zde vážně byl. Tak snad příště! (HBO Max) (19.09.2023)

Garlandova scífka (Annihilation, Ex machina) mě zrovna dvakrát nenadchly, ale tenhle jeho horor-bizár nebo přesněji mysteriózní surrealistický home invasion se mi líbil hodně. A to i přes jeho šílený konec, který skousne opravdu málokdo. Hrdinka má zajímavé trauma a sotva se z něj začne v idylickém venkovském domě a na procházce neméně idylickou okolní krajinou vzpamatovávat, dostavuje se prakticky hmatatelný, sílící pocit ohrožení a úzkosti z toho, že je v tom idylickém prostředí úplně sama a že je tu plno ne úplně nejpřátelštějších mužů. Kteří mají navíc všichni ten samý xicht, což ale hrdinka ani nikdo jiný nijak nereflektuje. A ten pocit jde ruku v ruce s krásně eerie atmosférou starých britských hororů, přičemž k ničemu z toho nejsou potřeba žádní duchové mlátící dveřmi - postačí znepokojivě se blížící silueta v opuštěném železničním tunelu. A tahle luxusní zneklidňující atmosféra vydrží až do finále, stejně jako divákova zvědavost na to, co se z té podivnosti sakra vyvrbí. A pak přijde studená sprcha. A je tak studená, že jsem se u ní uznale pochechtával, jak Garland s diváky vyjebal tím, že jim dal to, co vlastně čekali a chtěli - totálně přepálený bizár, který jinde neuvidí, jen tak nezapomenou a budou mít o čem diskutovat. Věděli, že to bude divné, dívali se na to proto, že to bude divné - a ejhle, ono je to super-ujeté. Krom toho musím ocenit, že hrdinka není žádná chudinka a i v nejvypjatějších a nejbizarnějších situacích si zachovává racionalitu, asertivitu a důstojnost. Což mě vyloženě pohladilo po duši - zrovna nedávno jsem po pár přečtených kapitolách zahodil jeden hororový román, protože jeho dospělá hrdinka působila jako chodící nádoba plná hlasitě šplouchajícího nízkého sebevědomí. A takhle definované postavy mě nezajímají až rozčilují. Jinak pochvalu zaslouží i ústřední herecká dvojice. Nějak jsem se nemohl zbavit dojmu, že to Garland natočil pro své nejlepší kamarády herce, aby je potěšil - ty Jessie, budeš hrát silnou hrdinku, co celou dobu nesleze z plátna, a ty Rory, budeš hrát desetiroli. To zní super, Alexi, dík! Takže horor roku? Za mě zatím jo. (10.07.2022)

V první části jsem se v některých pasážích bála tolik, až mě z toho fyzicky rozbolelo srdce, ale zhruba po prvním bodnutí nožem mě jalo podezření, že neexistuje smysluplný/uspokojivý způsob, jak by to Alex mohl ukončit. V Annihilation jsem jeho implodující vyústení příběhu přijala bez námitek, tady naopak vůbec. (17.09.2022)

Hororový sequel k Dvojčatům se Schwarzeneggerem jsem teda nečekal. Jako vždy u Garlanda je to pozérské a tentokrát opepřené pokusy o černý humor, což je díky obsazení Roryho Kinneara, herce hodného spousty vedlejších postaviček v Mr. Beanovi, spíš neefektivní. Scény, v nichž má jen trochu delší dialog, nebo se nedejbože sejde s alteregy v hospodě, jsou prostě rušivé. Lidi jsou jistě bezcitní manipulátoři (na muže bych to asi úplně neomezoval, obzvlášť dnes, kdy už dva gendery stejně nefrčí), a když Harper sděluje labilnímu manželovi svůj rozvodový verdikt, film je rázem vtahující (má navíc k dobru dobře naaranžovanou úvodní scénu). Bloudění ve venkovském duševním labyrintu, o němž od začátku víme, že je to jen neškodný imaginární labyrint, se však rychle omrzí. Hra na Kubricka je tu patrná z poměrně strohé inscenace, jenže Garland je tak o 60 % horší režisér než Stanley (a to není urážka, fakt ne) a Men nudí. Závěr je samozřejmě pikantní a cronenbergovské hrátky vítám kdekoli, u závěrečných titulků si nicméně řeknu maximálně wtf a druhý den už o filmu nevím. Pche, na Osvícení si vzpomenu snad každý den a každý druhý uvažuji, jestli si ho zase nepustím. 65 % (16.08.2023)