32. srpen na Zemi

Celovečerný debut a hneď nominácia na Best Film v Cannes. Nie zlý začiatok. Už v krátkych filmoch Villeneuve ukázal, aký talent má. Originalita sa ani tu nezaprie, najmä v malých detailoch. No i keď je film iný ako ostatné a má zaujímavé postavy, nedosahuje to ešte takých kvalít, aby som šiel nad tri. Film ma totiž nechal chladným. Pozitívne je, že film ma vlastný rukopis. 6/10 (07.01.2017)

Moc jsem nepátrala o čem to bude, podle názvu čekala odlidštěnou sci-fi, a dostala skryté city... které mě semlely, prostě přesně to, čemu jsem se chtěla vyhnout. Zezačátku, než mi došlo, že jsem žánrově jinde, mi to přišlo málo akční, dialogy "divné", ale když jsem se srovnala, tak mi to zapadlo. Komedii v tom tedy moc nevidím, spíš bych ten film nazvala cyranovskou tragédií o skryté lásce, charakterizovanou pro mě otázkou "Proč jí to, zatraceně, nevyjádřil dřív?" Ono se říká, že nikdy není pozdě, ale když je ten druhý zničehonic na druhém břehu, tak už pozdě je. Tolik asi k poselství filmu. (06.02.2022)

Úmyselne bez tlačenia na emócie, miestami komicky, vizuálne villeneuveovsky podmanivo (ten chlap je zrodený pre sci-fi žáner), skrze krátky road movie výlet vyslovený príbeh skrytej lásky. Nesúrodá, ale o to zajímavejšia dvojka On-Ona. Pocity, s ktorými sa stotožníte a moč často ich pri filme nezažívate. Zvedavosť, ako sa načrtnutá situácia vyvrbí. Príjemné. (24.06.2015)

Romantická komedie v existenciální road movie? Že to nejde? To jste asi ještě nenarazili na jednoho z nesympatičtějších režisérů Denise Villeneuva a jeho snímek vymykající se všem konvencím. Klubko velikých emocí, které se pomalu rozmotává v neobvyklou komedii, vtipné scény střídají vážné problémy, chvílemi si vychutnáme poetické záběry pouště či ulic Quebecu, které však za úderného leitmotivu soundracku (který nikdy nevyšel) funkčně zastoupí rychlý a výrazný střih. A tak, jak to jedním koncem provázku začalo, to i končí. Nehodou, po níž si člověk uvědomí, že by se měl vydat úplně jiným směrem. Nebo ne? (02.07.2011)

Je jasné, že ide o dielo talentovaného tvorcu, ale je aj jasné, že ide o debut talentovaného tvorcu. 32. august dokáže diváka vtiahnuť, vyvoláva otázky, pocity, dojmy a niekto citlivejší si na konci aj poplače. Podľa mňa však sľubuje niečo iné, alebo kriticky napísané niečo viac, ako nakoniec poskytne. Ono ide vážne skôr o pocitový film, ako o nejaký dramaturgicky pevne vystavaný konštrukt, kde sa všetko zodpovie, práve naopak. Ak sa s Denisom stetnem náhodou niekde na letisku, tak mám na neho ohľadom filmu pripravených zopár otázok. (24.10.2018)