Obeť

Tato cíleně multikulturní detektivka (cílená v tom, za co ji považuje rivah) mi rozhodnně - po vánočním Columbovi a jiných - nepřišla až tak špatná, rozhodně ne tak, jak jsem tušil. Téma týkající se lži, jež se drží člověka jako hovno podolku, je nosné samo sobě;  i bez multikulti-přesahu. Zde se lež sice netýkala jen jedince, nýbrž určitého společenství, které bylo jejím nositelem, a to sestávalo jak z Ukrajinců, tak z Čechů. Jak do toho ale zapadli Rómové, kteří se ničeho neúčastnili (pár oken, na to si tak ještě troufnou), ale dopadli nejhůř? Na druhé straně se Irina stala předmětem zájmu a tím i poskytovaných výhod dvou českých opozičních "stran", konzervaticů a alternativců, jejichž představy naplnila jen částečně, a tím i od obou může očekávat jistých represivních opatření. Samozřejmě nepodezírám autora, že by chtěl vymezit Čechům oblast politiky, Ukrajincům podnikání a Rómům kujónství. A i kdyby, za pokus to stálo. (05.01.2024)

Co chtěla tato sračka sdělit, že Češi jsou vůči Romům rasisti a xenofobové a že Cikáni jsou nevinní svatouškové? Určitě nebylo úmyslem filmu udělat z Ukrajinců prolhaný a zbabělý  svině. Ale mě to tak vyšlo, zvláště potom, co jsem dnes ráno na Seznamu četl,že dva ukrajinci 30 a 34 let v klatovech zkopali do bezvědomí Čech. (05.01.2024)

Slovenský film natočený v české koprodukci o Ukrajincích? Nenechte si zmást, poměrně brzy nám výborný scénář rozehraje dokonalé dilema, a já jsem se postupem času čím dál lépe bavil.  Není to film, nad kterým budete postavám tleskat, ale ani si je asi nedovolíte zavrhnout, protože motiv, motiv je tu sakra silný. (18.07.2023)

Severský Jagten naruby, sociální drama par excellance. Inspirace východoevropskou (Rumunsko, Srbsko, Maďarsko) tvorbou se nezapře, ale má to v sobě i něco z naší identity a hlavně je to kus kvalitní filmařiny a to jak čistě technicky (postprodukce obrazu, ozvučení), tak i umělecky (kamera, režie, stupňování stresu). Je to depka, postavy jsou hnané do úzkých, Vita Smačeljuk v hlavní roli hraje naplno a... je to prostě i ve své obyčejnosti fakt dobré. Michal Blaško mě baví čím dál tím víc. (09.12.2023)

Jeden z nejvýraznějších proudů evropského festivalového artu se se značným zpožděním dostal i k nám. Znalci rumunské tvorby budou odškrtávat povinné položky, většina náročnějších diváků přesto může být nadšena, že i u nás vzniklo něco takto promyšleného a silného. Více zde. (20.11.2022)