Réžia:
Mark MylodKamera:
Peter DemingHudba:
Colin StetsonHrajú:
Ralph Fiennes, Anya Taylor-Joy, Nicholas Hoult, Hong Chau, Janet McTeer, Reed Birney, Judith Light, John Leguizamo, Paul Adelstein, Aimee Carrero (viac)VOD (3)
Obsahy(3)
Mladý pár, Margot (Anya Taylor-Joy) a Tyler (Nicholas Hoult), cestujú do luxusnej reštaurácie Hawthorn na pobrežnom ostrove v Severezápdnom Pacifiku, kde samotársky, ale celosvetovo preslávený šéfkuchár, Julian Slowik (Ralph Fiennes) pripravil pre vybraných hostí bohaté degustačné menu. (Cinemart SK)
Videá (3)
Recenzie (605)
║Rozpočet $35miliónov║ Tržby USA $37,655,950║ Tržby Celosvetovo $74,673,535▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ DELIKATESA!!! Mňamka! Tak toto som nečakal, tak hútna až dusná atmosféra v reštaurácii sa len tak nevidí. Úplne ma to odpálilo, herecky brilantné. Priam chirurgicky presné odzbrojujúce. /90%/ ()
Obsahuje spoilery. Nevidím Marku Mylodovi do hlavy, takže nevím, co přesně tímto snímkem zamýšlel. Za mne sympatická satira na (gastronomické) pozérství vyhnaná ad absurdum, kdy moderní kulinářští hipstři ani vidličku nezvednou, pokud nedostanou desetiminutový monolog o tom, jak to jídlo vzniklo, kdo ho vypěstoval a kam chodila jeho babička na základní školu. Kdy jídlo musí být tak originální, až nedává vůbec žádný smysl (chleba bez chleba). Kdy si před vašima očima člověk vystřelí mozek z hlavy a vy aplaudujete, protože stres a strach ze smrti vybičuje vaše chuťové pohárky do takových výšin, kam by se bez výše zmíněné faktu nikdy nedostaly... 80% ()
Kritika snobů a luxusních restaurací ve zvláštní kombinaci černé komedie a hororu. Film má největší sílu, když divák neví o čem bude a hlavně ve výborném výběrů herců v čele s chladným Fiennesem. Našla by se celá řada lépe zvládaných filmů z podobného ranku, ale bavil jsem se dostatečně dobře, abych odpustil ne úplně zvládnutý konec i to, že je divákovi vše servírováno až moc okatě. ()
SEŽERTE BOHATÉ: VE FILMU.... Menu je totiž doslova jako menu, takže plný delikates a nabízí od všeho tak akorát – trochu komedie, trochu horor; trochu zábavy, trochu provokace; trochu sociální satiry, trochu gastro-porna který tvůrcům sežerete aj s navijákem – to vše samozřejmě na stříbrným podnose, a to se vyplatí Horste! Upřímně, nečekal jsem že mi to bude tak šmakovat, ale vyklubala se z toho lahodná libovka, která uspokojí všechny vaše chuťové pohárky, která se nebere moc vážně [což je jen výhoda], a o který se Zdendu Pohlreichovi a soutěžícím z MasterChefa nebo Prostřena ani nesnilo. Jo a btw: Ralph Fiennes je démon(!), který zde předvádí snad nejlepší herecký výkon svý kariéry..... VERDIKT: 8,5 mixérů z 10, pokud neumíš vařit nechoď na to ()
Každopádně jak příště půjdeme do nějaké restaurace budu mnohem pečlivěji zkoumat chování personálu a pro jistotu si sednu někam blízko k východu. Rozhodně nehrozí návštěva podniku na nějakém ostrově. Ralph Fiennes se tady vskutku vyřádil, jen mě bude chvilku trvat než zjistím jak se mě to vlastně líbilo. 65% ()
Galéria (18)
Zaujímavosti (20)
- Vo filme je 12 stolujúcich hostí rovnako ako 12 apoštolov pri Poslednej večeri. (Arsenal83)
- V čase cca 49:00 hlavná postava (Fiennes) spomína, že vyrastal v Bratislave. (talentimro)
- V novembri 2022 Julia Moskinová v článku New York Times o zatvorení reštaurácie The Willows Inn na ostrove Lummi v štáte Washington uviedla, že táto reštaurácia (a jej "početné obvinenia zo sexuálneho obťažovania a žaloby týkajúce sa krádeže miezd") boli jednou z inšpirácií pre reštauráciu zobrazenú v tomto filme. V predchádzajúcom článku s názvom "'The Menu' Serves Fine Dining on a Skewer" (Menu na špajdli) Moskinová vymenovala aj ďalšie reštaurácie, ktoré boli medzi inšpiráciami filmu: "Hawthorn, fiktívna reštaurácia, je zmesou haute-rustic destinácií ako Noma v Kodani, Blue Hill v Stone Barns severne od New Yorku, Mugaritz v Baskicku, Willows na severozápade Pacifiku a súkromný ostrov šéfkuchára Francisa Mallmana pri pobreží Patagónie. Tieto reštaurácie, ktoré obdivujú kritici a ocenené komisie a ktoré navštevujú najmä bohatí gastroturisti, sú miestami, kde - podľa ich vlastnej literatúry - šéfkuchári nie sú kuchári, ale "rozprávači" o "čase a mieste", ktorí nielen kŕmia ľudí, ale "tkajú príbeh zmyslov, gest a emócií". (molcan2)
Reklama