Menu

Moc nevím, co si o tom filmu mám myslet. Koncept je rozhodně originální, nenapadá mě jiný film, ke kterému bych to přirovnal. Je to i celkem chytré, ale člověk si možná připadá trochu podvedený, že to mohlo být klidně chytřejší. Už od začátku je jasné, že na tomto ostrově něco nehraje a že ne každý odsud vyvázne živý. Ralph Fiennes nám jako přísný šéfkuchař servíruje jeden chod za druhým a ty jsou čím dál podivnější. Celé jeho menu vlastně určuje příběh filmu a kam se bude vydávat. Určitě to má své momenty a donutí vás to přemýšlet. Jinak teda nejsem moc fanda této nóbl kuchyně. "Dnes nebudete jíst." (07.01.2023)

Naserete-li řádně psychopatického šéfkuchaře, nemusí tento nutně ukojit svou zášť pouze tím, že vám v přípravně dochutí váš krém brýle pěkně viskózním, z paty vytaženým chrchlem. Tato patrně satirická výprava na degustační večírek vysoké gastropatie mezi arogantní pičusy na straně jedné, kteří si ve svém egoismu troufají povyšovat tak subjektivní kategorii, jakou je chuť, na globálně objektivní disciplínu, a přitrouble snobské pičusy na straně druhé, co jim s pomlaskáváním sežerou i na hnoji čerstvě utržený plevel jen proto, že je to cizokrajně nazváno „Herbe pourrie cultivée sur de la merde“, mohla být s trochou fantazie mnohem výživnější. A stačilo poměrně málo! Jen trochu logicky dopilovat či alespoň náznakem objasnit pohnutky některých zúčastněných -patů, -filů a -fobů, zveřejnit u jednotlivých receptů i gramáž použitých surovin a hlavně jako point d'or uklohnit méně kokotský závěr. Takhle je to maximálně na tři okoralé myšulínské hvězdičky a po požití nezbývá nic jiného, než si jako obvykle po těchto nafrněnými tučňáky servírovaných disgustacích skáknout uchlácholit své akorát tak rozdrážděné chuťové buňky a téměř prázdný žaludek do libovolného pětihvězdičkového Le eMCe Donald grand restaurantu nějakým tím Royale au fromage. (05.01.2023)

Hlavnou ingredienciou filmu The Menu je pre mňa Ralph Fiennes, na ktorého mám slabosť. Film je vlastne satirou, cielene mieri na snobizmus a lesk prepychovej a luxusnej gastronómie a povrchnosti, kde sa platí za zážitok prchavý ako je charakterová pevnosť jeho konzumentov.  Pre vybraných hostí a vybranú spoločnosť , na špeciálnom mieste je pripravené bohaté degustačné menu, ktoré v konečnom dôsledku veľmi nechutí, prečo tomu tak je, prezrádzať pochopiteľne nebudem kvôli spoileru. Potenciál film je obrovský, akosi však nebol využitý dostatočne. Šéfkuchár je posadnutý svojou prácou, dokonalosťou a stal sa majstrom svojho remesla za cenu deštrukcie normálneho života. O jedle hovorí ako o pôžitku a palive pre naše telo a psychiku, nie je určené na fotenie, ale užívanie a pravý pôžitok z neho je o ochutnávaní, nie konzumovaní. Pre šéfkuchára je čoraz náročnejšie prekvapiť a uspokojiť určitú skupinu konzumentov. Veľa momentov sa mi naozaj páčilo, sú však aj také, ktoré zostali len teatrálnymi pasážami bez hlbšieho zmyslu. Prednosť dostal na oko dokonalý vizuál a akcia s trochu krvi. Príbeh sa dômyselne rozplietol cez gradáciu vyhrotených a neočakávaných situácií, záver zostal podľa mňa v rozpačitej póze. ...viem si predstaviť, že niekomu takéto "menu" mohlo chutiť. Na mňa veľa čierneho humoru, cynizmu, psychologickej nevyváženosti, veľa dobrého odviedli herci, na čele s Ralphom Fiennessom, ktorý svojou mimikou a talentom utiahol nie jeden film. (22.07.2023)

"Co to bublá pod pokličkou, satira či guláš? Jíst to lžící či vidličkou? Až moc nad tím dumáš." Zaručený recept na pokažený večer: Vezměte svou manželku, hladovou filmožroutku, do luxusní (čti zpovykané) restaurace Juliana Slowika (což jsem bohužel udělal), mezi echt nudnou snobskou pakáž, přimíchejte despotického, namachrovaného šéfkuchaře (Pohlreich hadr) a jeho personál bez mozku aka U.S. Army Rangers ("Yes, Chef!") a 108 minut svou ženu duste ve vlastní šťávě a otázkách bez odpovědí. // Odborné zhodnocení večeře pro Guide Michelin: Příběhové maso nedopečené, v jalovém scénáři chyběl jalovec i suicidální motivace personálu, ekologicko gastronomické Slowikovy pindy byly nestravitelné a skopové (hosté coby ovce) suché, bez šťávy. Ke všemu při flambování koulí Fiennes nějaký neopatrný blbec podpálil celou restauraci. Kulinářský zážitek zachránil desert - belle sorcière Anya Taylor-Joy, luxusní eskortka  ("musela jsem mu při tom říkat tati"), kdy jsem mlsně slinil... nad jí vychutnávaným cheeseburgerem. Ty tři mišmašelinské hvězdy jsou pro ni. (14.01.2023)

SEŽERTE BOHATÉ: VE FILMU.... Menu je totiž doslova jako menu, takže plný delikates a nabízí od všeho tak akorát – trochu komedie, trochu horor; trochu zábavy, trochu provokace; trochu sociální satiry, trochu gastro-porna který tvůrcům sežerete aj s navijákem – to vše samozřejmě na stříbrným podnose, a to se vyplatí Horste! Upřímně, nečekal jsem že mi to bude tak šmakovat, ale vyklubala se z toho lahodná libovka, která uspokojí všechny vaše chuťové pohárky, která se nebere moc vážně [což je jen výhoda], a o který se Zdendu Pohlreichovi a soutěžícím z MasterChefa nebo Prostřena ani nesnilo. Jo a btw: Ralph Fiennes je démon(!), který zde předvádí snad nejlepší herecký výkon svý kariéry..... VERDIKT: 8,5 mixérů z 10, pokud neumíš vařit nechoď na to (24.11.2022)