Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Hořká komedie autora Petra Zelenky a režiséra Zdeňka Zelenky z roku 1991 je víc drama než komedie. Titulní hrdinka paní Hrabětová (Jiřina Bohdalová) je přesně ten typ člověka, jemuž se říká "žena z lidu". Trochu domovnice, trochu dobračka. Trpí komplexy, že nikdy nemohla o ničem a o nikom rozhodovat. Až jednou dostane příležitost - a vyroste. Sama ve vlastních očích. Z malé ušlápnuté ženičky s myšíma, ulekanýma očkama se stane vášnivá "lavina". Na pohled zmatečná a neregulovatelná, v hereckém podání ovšem velmi přesně ztvárněná, protože i chaotické výbuchy hořké komediálnosti umí jedna z nejoblíbenějších českých hereček zahrát opravdu výtečně. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (66)

manonfire 

všetky recenzie používateľa

Dokud nepřišly všechny ty trapné pohádky Zdeňka Zelenky, vrcholící úděsným Žitem, měl u mě kredit jako tvůrce skvělých televizních komedií (Brouk v hlavě, Paní Pipperová zasahuje nebo právě Svědkyně.) Postupem času se ale ukázalo jak nedůležitá je v takovém TV formátu role režiséra, pokud máte k dispozici vtipný scénář a nejlepší herce doby (Bohdalová, Preiss, Somr, Postránecký, Němec.) Tohle dílko je sice o Zelenkovi, ale křestním jménem Petr. A pak samozřejmě o naprosto nepřekonatelné Jiřině Bohdalové. Hravé, chytré, vtipné, brilantní, připomínající francouzské konverzačky, jen kapánek stižené politickým akcentem a takovou tou naší "pavlačovou" malostí. 90% ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

„Proč ti vůbec dala ty hadry?“ - „No to je právě to, co ti říct nemůžu, víš?“ - „Jo, tak mi to neříkej.“ - „Já bych ti to řekla, ale vono je to důvěrný. Ty bys to zbytečně vyžvanil.“ - „Tak si to nech.“ - „Lukešovi jdou od sebe!“ A ukázková, k tomu ještě snadno ovlivnitelná drbna Hrabětová neustále měnící svůj názor (a ten teda ona má!) s tím musí něco udělat…Svědkyně těžící ze spolupráce Zdeňka a Petra Zelenkových baví především velmi povedenými, vtipnými dialogy a autentickou interakcí starého manželského páru v podání dua Bohdalky-Somr (dle jejich příkladu musím doma nainstalovat tu jejich odposlouchávací digestoř a samozřejmě si udělat pěkný výlet do Stráže, kde si jistě užiju spoustu zábavy), ale líbil se mi třeba i nadhled Preissova překladatele. Za mě slušné 4*. „Snad to nechceš votevřít?!“ - „Já ne. Ty to votevřeš! No chodil jsi do Junáka? Chodil, tak pojď. Neříkej, že vás tam tyhle praktický věci neučili.“ - „Dyť to je porušení listovního tajemství!“ - „Já bych taky nikdy cizí dopisy nečetla. Nikdy! Jenom když je to nutný. A todle nutný je!“ ()

Reklama

Kimon 

všetky recenzie používateľa

Nepřekonatelná "Bohdalka" !!!!!!! Zahrála, jako by už coby zrozena byla předurčena nevzdělané a závistivé uklizečce v totalitním politickém systému a ne budoucí vynikající herečce. Bravo Jiřinko. Zahrát takto roli zakomplexované "uvědomnělé ženy z lidu" dovedete jen a jen Vy. Jo, jo, ta doba "uličních výborů" byla hrozná. Fuj, jen pomyslet. ()

noriaki 

všetky recenzie používateľa

Někdy před půlkou filmu jsem si pro jistotu zkontroloval, kdy Svědkyně vznikla. Ale opravu ne, tohle by nikdo před revolucí nenatočil. A kdyby natočil, tak by to nikdo nevysílal. Navzdory úsměvné zápletce se nejedná o komedii. Pokud ano, tak leda o hořkou, protože na paní Hrabětové v podání vynikající Jiřiny Bohdalové není nic komického. Naopak trefně ukazuje, kam až může dospět lidská závist, pomluvy a zhrzenost. Zmíním ještě skvělého Josefa Somra a taktéž skvělého Viktora Preisse. ()

Sandiego 

všetky recenzie používateľa

Jeden z nejlepších výkonů Jiřiny Bohdalové dokonale ztvárňující domovní důvěrnici v době normalizačního marasmu. I přes výrazně karikaturní prvky film nakonec upozorňuje na nečekaně křehkou hranici mezi důvěrníkem a donašečem, mezi pomocí a pomluvou, dobrým úmyslem a amorálním činem. Proto mezi výbuchy smíchu občas lehce přeběhne mráz po zádech či se člověka dotkne smutek. Přechody mezi těmito polohami jsou obdivuhodně lehké a dokazují, že Petr Zelenka již ve svých začátcích vyčníval svým talentem a přesnou ironií. ()

Galéria (4)

Zaujímavosti (1)

  • Roli Hraběty psal scenárista původně pro Vlastimila Brodského. Když Jiřina Bohdalová četla scénář, představovala si v ní Josefa Somra. Autoři se jí zeptali, s kým by to chtěla hrát a ona uvedla, že právě se Somrem. Když jí ale představili svůj návrh, souhlasila s tím, že to je v pořádku, protože Brodský je velký hráč a roli zvládne. Jak se později ukázalo, Brodský neměl čas a roli tak dostal Somr. (cundak)

Reklama

Reklama