Anjel skazy

Skvělá zhovadilost. Jen u Nenápadného půvabu buržoazie jsem si říkal, kde Buñuel přišel na tak malém prostoru k takovému množství nápadů. U Anděla zkázy je hodně výrazná hlavní myšlenka, zhruba od půlky se však zábavnost hlavní dějové linie, na ještě menším prostoru, než má Buržoazie, vyčerpá a poté už snímek tak nabitý není, s výjimkou konce samozřejmě. (22.05.2010)

"Má sílu Anděl zkázy...", slyšel jsem po čase zpívat Michnovou, a tak jsem si po čase pustil jednoho z mých oblíbených Buñuelů. A i když už pro mě nemá takovou sílu jako někdy začátkem devadesátek, kdy jsem coby mladý filmový intelektuál v manšestrovém saku obsíral několikrát týdně v pražském Ponrepu (tehdy ještě v Adrii), nelze mu ani dnes upřít celkovou působivost, nebo aspoň působivost některých scén. Moje nejoblíbenější jsou kuřecí pařáty v dámské kabelce, zednářské "přišel čas vyslovení nevyslovitelného", nebo lehce mrazivý okamžik, ve kterém po přesném zopakování situace z prvního večera bariéra náhle povolí. P.S.: Nemuselo by být marné natočit dnes tenhle film znovu, se stejným námětem a současnými kulisami, mohl by to být zajímavý nekomerční nízkorozpočťák. (16.02.2017)

Viděl jsem jen pár filmů, které byly horší než tohle nudící surrealistické hovno. Film mě ničím neoslovil a neměl nejmenší potenciál mě vtáhnout do děje. Neustále mi někam utíkala pozornost, pro kterou byl zajímavější i flek na stropu. Kdo na tomhle nesmyslu spatřuje komediální prvky musel snímek sledovat na LSD. Nemohu se zbavit dojmu, že zamýšlené téma filmu, coby společenská satira zbohatlické vrstvy společnosti, se dalo zpracovat nesrovnatelně atraktivnějším způsobem. Tohle byla jen úmorná nekončící nuda a obrovské utrpení. Nebylo v mých silách udržet u tohto blábolu pozornost ani minutu v kuse. [0 %] (12.02.2024)

Včera som písal komentár k Viridiane, dnes k Anjelovi skazy. Oba filmy spája viac, než osoba režiséra, rok nakrútenia a Silvia Pinal. Oba sú temné a neľútostné pri obnažovaní tých, ktorým práve tento druh nudizmu nie je príliš po vôli. Tentoraz si Bunuel vzal na mušku miestnu honoráciu ocitajúcu sa v pasci, ktorá má vlastnosti vesmírnej čiernej diery. Potiaľ je všetko v poriadku. Na začiatok dobré, ale potom začína nesmierne zdĺhavý a pomerne nudný opis rôznych reakcií na novú situáciu. Ten je spestrený iba rukou z Rodiny Adamsovcov, ktorej význam ostal pre mňa skrytý, rovnako ako opakovanie úvodných sekvencií. A to sa deje až do konca, ktorý je príležitosťou pre nový začiatok. Treba tento film vidieť. Stačí však iba raz. A dosť by som sa čudoval, ak by niekto ochkal nad úžasným umeleckým zážitkom z neho (myslím bez potreby divadielka pre okolie). (04.05.2011)

Luis Buñuel a jeho buržoazie. Ani tentokrát jim nic nedaruje a pořádně je potrápí. Film se nese spíše v komediálním duchu a o absurdní dialogy nebo scény není nouze. Na můj vkus je tu ale až moc postav, mezi kterými jsem se místy ztrácel a uniklo mi tak několik určitě důležitých vět. Ale celkový nápad a provedení opět nemá chybu. Buñuel znovu dokazuje svůj smysl pro absurditu a zvláštní smysl pro humor. A závěrečná alegorie církev-ovce - to je celý on. (31.12.2008)