Zvířata
As bestas
As bestas
The Beasts
The Beasts
The Beasts
The Beasts
Réžia:
Rodrigo SorogoyenKamera:
Alejandro de PabloHudba:
Olivier ArsonHrajú:
Denis Ménochet, Marina Foïs, Luis Zahera, Machi Salgado, Diego Anido, Marie Colomb, David MenéndezVOD (3)
Obsahy(2)
Tento thriller se odehrává v horské vesnici ve španělské Galicii a líčí neshody mezi jedním z místních mužů a francouzským párem, který se sem přistěhoval. (Cinemax)
Videá (8)
Recenzie (47)
Je to něco mezi vesnickým psychologickým thrillerem a westernem. Perfektní koktejl dramatu, thrilleru a vesnického hororu. Antoine a Olga jsou francouzský pár žijící ve vesnici v Galicii. Žijí tiše a jejich soužití není tak vstřícné jak by mohlo. Konflikt vyvolá napětí a dojde do bodu, z něhož není návratu. Všechna tíže příběhu leží na postavách. Je to divný film v tom nejzneklidňujícím smyslu. Silný, netypický, směřující do typické tragédie. Nepříjemná, ale povznášející zkušenost, chterá vás chytí a nedovolí vám uniknout ()
Francouzský pár (Antoine a Olga)se přestěhuje do španělský vesničky, která se zpočátku jeví jako ideální místo pro žití i pěstování všelijaký zeleniny potažmo chov hospodářských zvířat. Záhy však zjistí, že jako Francouzi jsou trnem v oku místním starousedlíkům. As bestas je psychologickým dramatem/thrillerem o francouzské manželské dvojici, která postupně zažívá čím dál větší psychonátlak místních obyvatel kteří se je snaží z vesnice vyhnat. Antoine s Olgou se však nezaleknou což pro jednoho z nich bude mít fatální následky. Tím však snímek nekončí. Film má celkem dlouhou stopáž a poměrně pomalý tempo možná proto nemusí sednout všem. Rozhodně jde ale o film na kterej se nedívá pěkně a při kterým jednoznačně soucítíte s manželskou dvojicí. Je zde pořád cítit určitá tenze a nepříjemnej pocit z toho co bude následovat dál. Takže o napětí a atmosféru tu není nouze. Taktéž jsem se dozvěděl, že se film nechal inspirovat skutečnými událostmi. Za mě lepší 3hvězdy. ()
Achjo, takova skoda! Mohl to byt famozni redneck exploitation, misto toho se tvurci zhruba od dvou tretin vydali cestou psychologickyho dramatu a vsechna ta paradni gradace sla do kytek :( I pres tu horkou pachut po skonceni filmu, za tu cast pred vygradovanim musim dat 4*, tenhle feeling u filmu mi strasne chybel. ()
Chtěl jsem to rozebrat bez spoilerů, ale obávám se, že to úplně nepůjde. Ony totiž mínusy se spoilery přímo souvisí. Takže tedy takto - SPOILERY - Já nechápu, proč Olga, když Antoine zmizel, byla tak strašně bez reakce. Smutek, brekot, větší vztek... Vlastně nic z toho, jen apaticky pátrá na vlastní pěst. Chvíli jsem si myslel, že režisér jen z nějakého "uměleckého" důvodu vystřihl nebo vynechal nejemotivnější scénu, asi aby to nebylo moc dramatické než by se na to slušelo, ale pak je jasné, že nenašli ani jeho kameru, ani jeho tělo a tak žádná větší doba asi neuplynula, na to, aby jí to až tak přešlo. Vůbec mi vadí, že se to stylově v druhé půlce změní na Tři billboardy kousek za Ebbingem, ale naštěstí se to oproti tomu snaží být vedené opravdu realisticky a jak Olga, tak i později dcera nejednají jako totální psychopati, ale tak nějak lidsky. A lidsky mezi sebou vyřeší i vlastní problémy. To mi dojmy z druhé půlky určitě zachránilo a nejen díky ní bych tenhle film klidně označil i jako psychologický. Každopádně je dost šok, začít to sledovat s tím, že máte jasno, kdo je hlavní hrdina a pak v půlce vidíte, že ho krutě zavraždí a úlohu hlavní postavy přebírá jeho žena... Nečekal jsem to, plakát to sice naznačuje, ale stejně jsem to nečekal, protože plakáty artových filmů se většinou snaží působit co nejzajímavěji navzdory tomu, že to, co na nich je, v nich nakonec vůbec není. KONEC SPOILERU A teď ještě bez spoilerů. Překvapivě je to solidně vedené drama s prvky thrilleru, krimi a dokonce bych se to nebál i označit jako psychologické. Postavy jsou dostatečně propracované a dost se mi líbilo, že i přes jasné role, kdo je hodný a kdo zlý, tu lze do jisté míry pochopit kohokoli. Není to vyloženě jednostranné, nad scénářem se skutečně přemýšlelo a to ocením opravdu vždycky. Umí to svůj děj i perfektně gradovat, už od začátku to má silnou atmosféru a napínavé to je zrovna tak. Rozhodně to nemá vychytané všechny mouchy a kromě problémů uvedených u spoilerů mi vadilo i to, že tu je celá vesnice vyobrazena pouze skrze dvě rodiny a hospodu, takže prostředí nefunguje tak uvěřitelně jak by mohlo, ale celkově jsem určitě spokojený. Navíc natočené je to skvěle a hodně se mi líbilo i to, jak se tu postupně všichni chodí uklidňovat koukáním do krajiny, která je tu opravdu krásná. Jen se v ní teda dějí docela nepříjemné věci... Btw byl to pro mě zážitek i v tom slova smyslu, že to je můj první film, který jsem kdy viděl v zahraničním kině, konkrétně v Londýně. Ale svoje hodnocení se snažím nechat poctivé, bez zohledňování toho, jaký zážitek pro mě to promítání bylo. Slabé 4* ()
Galéria (29)
Zaujímavosti (8)
- Hoci dej sleduje francúzsky pár, v skutočnosti sa tento príbeh stal holandskému páru. (Arsenal83)
- Denis Ménochet a Marina Foïs sa pre svoje úlohy museli naučiť po španielsky. (Arsenal83)
- Na začátku filmu, když Antoine (Denis Ménochet) odstraňuje ostružiny ve zničeném domě, jsou tam zralé (černé) ostružiny, což se začíná stávat koncem srpna. O něco později ve filmu však začnou sázet rajčata, což se obvykle dělá na jaře, tedy o několik měsíců dříve. (Johnny.ARN)
Súvisiace novinky
Na cenách César uspěla i česko-slovenská stopa
V pátek 24. února 2023 proběhlo v pařížském koncertním sále Olympia slavnostní předávání prestižních cen francouzské akademie filmových umění a technik, známých pod názvem César. Vítězným snímkem… (viac)
37. ceny Goya – výsledky
V sobotu 11. února byly předány výroční španělské filmové ceny Goya. Slavnostní ceremoniál proběhl v Andalusii ve městě Seville, kde se udělování cen uskutečnilo naposledy v roce 2019. Moderátory… (viac)
Perfektní obraz zoufalého míjení se dvou světů, v nichž každý drží svou vlastní část pravdy, ale ač jsou lidé z obou dvou lapeni ve stejné pasti, rozděluje je (pochopitelná, ale marná) nenávist a zášť a nedokáží se spojit, a bojují spolu na život a smrt, zatímco bohaté korporace odjinud nakonec tak či onak vyhrají. *** SPOILING warning! *** Jeden svět je tu zastoupen starousedlíky chudé horské galicijské vesnice bez budoucnosti, domy a půda jsou tu bezcenné, poslední mladí lidé dávno odešli, zůstávají jen ti nejchudší, kteří nemohou prodat a odejít jinam, do města, nemohou se oženit, mít děti... Druhý svět je zastoupen stárnoucím párem francouzských vzdělanců, kteří se rozhodli splnit si (mužův) sen, který jak se ukáže, je velice naivní, odtržený od reality a vůči místním také hrubě arogantní: koupí ve vsi levně jeden rozpadlý statek, opraví z úspor dům, začínají druhým rokem na dluh pěstovat zeleninu a sní o tom, že postupně dají do kupy další domy ve vsi a přivedou tam nové lidi. *** Drama začíná ve chvíli, kdy vesnici osloví norští developeři, kteří chtějí skoupit levnou půdu pro větrné elektrárny. Místním svitne (těžko říct, jak reálná) naděje, že utržené peníze jim pomohou odejít a začít jinde, dva bratři, dobytkáři ze sousední farmy, doufají, že ve městě budou moci taxikařit, zaopatří stárnoucí matku, najdou si ženy... - ale francouzští vzdělanci hlasují ze snobských důvodů proti (je to neekologické, Norové se levně napakují a zničí místní charakteristickou krajinu), a prodeji půdy developerům tím zabrání. Je samozřejmě nefér, že jejich hlas je stejně platný jako hlas místních... nebo není? Nenávist obou bratrů vůči nim je ale pochopitelná. ("Nejhorší je, že dokud nepřišli developeři a dokud jste nepřišli vy, tak jsme ani nevěděli, jak špatně se máme." - teď je to vědomí nespravedlnosti samozřejmě užírá a stravuje - a musí ve svojí bídě a dřině sledovat, jak si jejich zaopatřený soused z úspor hraje na biofarmáře.) *** Nicméně avizovanou tragédií drama nekončí, ale teprve začíná jeho druhá, mnohem feminističtější či emancipativnější kapitola. *** Ta první kapitola byla o nenávisti mezi muži s rozdílnou vizí budoucnosti - a nejspíš obě urputné strany doufaly v něco nemožného - peníze z prodeje by bratrům a jejich matce možná nestačily na zařízení nového života ve městě, ale možná jo a nějak by se přece jen protloukli, kdo ví, a Antoinoův plán na opětovné zabydlení vesnice byl ještě naivnější - zatím pouhou svoji existenci dotovali z životních úspor a stačila jedna zničená sklizeň, aby uvízli ve stejné pasti jako místní a neměli peníze ani na nový začátek jinde, a hlavně jeho plán byl pouhým rozmarem, umanutostí - na rozdíl od obou bratrů on si mohl vybrat - pro oba Francouze nebyl jejich minulý život a návrat do něj nemožný, oni jen nechtěli. Druhá kapitola je ale mnohem více o ženách a o ženské schopnosti spojit se navzdory všemu a ve spojení vytrvat. To se tam nejprve ukazuje na vztahu matky a dcery, kdy dcera přijíždí z města s jasnou představou, co matka musí udělat, ale nechá se přesvědčit, aby nějaký čas zůstala a vnímala, zapojí se a brzy to všechno přestane vidět tak černobíle a nakonec matku podpoří. A později je to patrné z Olžina gesta, která po nálezu těl svého muže navštíví matku obou bratrů a ujistí ji, že teď už na všechno zůstaly samy a že kdyby potřebovala, může za ní kdykoli přijít. *** Samozřejmě, a i v tom je film perfektně neústupný, není vůbec jisté, jak se zachová policie - policisté Olze v pátrání po Antoinovi nijak horlivě nepomáhají, kdovíproč se jim nepovede dostat data z paměťové karty (blbá smůla, anebo neochota?) a z různých náznaků je patrné, že mají pro místní a jejich zášť lidské pochopení. Je tedy dost možné, že bratry po nálezu Antoinova těla neodsoudí, nebude dost důkazů, svede se to na zástavu srdce apod. ... To nechává hodně prostoru vcítit se do všech zainteresovaných a představit si, co bude potom Olga - jako žena, s jinou vizí a povahou než Antoine - dělat dál a jakou budoucnost nechává periferiím takto nespravedlivě rozdělený svět, kde mocné korporace vysávají život odevšud a ani z prvního světa, kde to není k žití zase z jiných důvodů, není nakonec pro vyšší třídu tak lehké odejít do venkovské idyly. *** Strhující vizuály, budování napětí, po všech stránkách zralý a precizně udělaný film. *~ () (menej) (viac)