Irati

Pěkná mytologicky laděná fantasy situovaná do zajímavé doby. Škoda, že o baskické mytologii česky nevyšla ani informační brožura, natož fundovaná podrobná studie. Kromě bájných či báchorečných (dříve se říkalo báječných) bytostí mě zaujala i zvířata, konkrétně třeba mlok, ať už byl skutečný nebo digitální. Živého mloka jsem v přírodě viděl jen jednou, když jsem si někdy v červenci 1970 ráno čistil zuby u jednoho horského potůčku v Krkonoších. Pamětliv toho, že jde o chráněného živočicha, jsem zubní pastu plival stranou, i když mě napadlo, že by modrozelená Fluora mohla zajímavě barevně kontrastovat s jeho černožlutým designem. – Filmový příběh končí docela smutně. Však i to pohanství křesťané převálcovali a inkvizice se svého času v Baskicku pěkně vyřádila. (10.08.2023)

Tvorca vynikajúcej hororovej rozprávky Errementari pokračuje vo svojich šľapajách a opäť úspešne kombinuje viaceré žánre. Výsledok je opäť parádny, toto fantazijno dobrodružné putovanie po lesoch s mytologickými bytosťami- vodnými vílami, jaskynným kyklopom a podobne, zaujme prostredím, atmosférou, hudbou, a čo je hlavné, neskĺzne do filmu pre maloletých. Keď je totiž nutná krv, tak dôjde aj k pekným podrezávačkám či rúbačkám. Dejovo sa film dosť točí okolo otravného kresťanstva verzus pohanského folklóru, no našťastie mal ten folklór dosť navrch a kúzelný les s tajomným podsvetím určite zanechajú výrazný zážitok. (08.05.2023)

Může mi někdo vysvětlit zdejší procentuální hodnocení? Když drtivá většina dává 3 až 5 hvězd a film má 72%? Trošku divné. Nicméně! Ani nevím proč, začal jsem koukat a byl přesvědčen, že to je Turecký film... A říkal jsem si... ano, občas se objeví turecké skvosty... ale co? Nakonec opět španělská bombička, resp. atomová bomba, NAPĚCHOVANÁ neuvěřitelným luxusáctvím de facto od začátku až do konce. Mám velikou slabost pro cokoliv, co je cca z 19. století a níže. A čím víc níže, tím větší zájem! Což znamená, že 8. století, navíc protkané vkusným fantasy, je zcela líbivá noblesní záležitost. Navíc samozřejmě kompletně  vizualisticky dokonalá, kdy nemám nejmenší problém uvěřit, že nějak takhle to mohlo býti v onej době. OK samozřejmě bez přidaných nad-přirozeních. Kombinace Barbara Conana, lehoučce Pána Prstenů tam vidím coby nejvěrnější fanoušek z věrných, plus to chytá další okrajové známé snímky, ani však nyní nevím jaké. Vím jen jediné. Za mě je to hoodně povedená jízda, která se vyhoupla do FIVE TOP snímků letoška. (11.08.2023)

I režisérův druhý počin je výborný! Irati je druhý největší smíšený (buky a jedle) les v Evropě. Zde je to jméno Lamie, bájné řecké bytosti, co byla zobrazována jako napůl žena a napůl had. Hlavním motivem je střet pohanství (je zde ještě neobvykle silně zakořeněno) a křesťanství, které jako nové náboženství nemá na růžích ustláno. Až - spoiler - s odchodem bohyně Mari nastupuje křesťanství v plné síle. Tak trochu připomínka Excalibru (odcházející Merlin představuje staré bohy), který byl o něco temnější a syrovější, avšak i zde se divák dočká sexu na pozadí plamenů a probodávání, propichování i podřezávání...jen na to očičko už nedošlo. A pak samozřejmě Tolkienova vize Lesa, který činností lidí trpí - zvuky, hlasy, třes a krvácející pařez. Skvělý vizuál (tomu by slušelo velké plátno). A v řadě symbolů a odkazů - Saturn požírající svého syna (F. Goya). Jen Eneko není Artuš, protože mnohou práci za něj musí udělat někdo jiný. Příběh, kde se zdá, že honba za pokladem je na prvním místě, avšak alespoň zde Eneko ukáže, co opravdu chce. Efektní je i příchod bouře, kdy nepadají jen kroupy. Za mne velká spokojenost - parádní fantasy. (01.09.2023)

Po velmi nadějném začátku pojatém jako Píseň o Rolandovi z pohledu druhé strany zřejmě tvůrčí štáb zpronevěřil rozpočet na nákup dvou cisteren toluenu, pročež snímek velmi rychle zdegeneroval ve velmi neinvenční a lacinou hodinku a půl pyrenejské speleologie s poměrně nepříjemným Antrikristním odérem, takže pokud už náhodou budete mít chuť na nějaký ten legendární úsvit lokálních dějin, sáhněte raději po tomhle Hoffmanovi. (14.08.2023)