PSH Neverending Story
VOD (1)
Obsahy(1)
Českou hudební legendu Peneři strýčka Homeboye neboli PSH zná v České republice snad každý. Jací jsou ale ve skutečnosti dnes už kluci na prahu středního věku Orion, Vladimir 518 a Mike Trafik? Vznik přelomového alba „Repertoár“, dodnes považovaného za milník českého rapu a jednu z nejlepších desek vůbec, posun k elektronice nebo testování maximálních možností hudebního showbyznysu i sebe sama - to je základ filmu o kapele PSH. Ta si fanoušky získala autenticitou, vtipem i tvrdou prací a stále se drží na vrcholu díky lásce k hudbě a nerozlučnému přátelství. Nejznámější čeští rappeři se v překvapivě otevřeném a velmi osobním dokumentu se spoustou dosud nepublikovaných záběrů a soukromých archivů nebojí jít na dřeň a být stejně upřímní jako jejich hudba. Zdá se, že příběh PSH jen tak neskončí. (Bionaut)
(viac)Recenzie (31)
Peneři Strýčka Houmboje, udělali demo a vyrazili do boje... Jojo, devadesátky! Nejen do té doby neortodoxní rock či punk, ale i rap. Průkopníci českého hip-hopu - Orion a Vladimir 518. Postupem času i Trafik. Chovám k nim obrovský respekt, už proto, že byli prostě první. Nebáli se. A bavilo je to, stejně, jako mě tenhle film. Orion je největší mastič a jeho status nejstaršího a zároveň prvního skutečného hip-hopera v Česku je oprávněný. Klidně to mohlo mít o hodinu víc, protože tenhle nekonečný příběh opravdu chytne a nepustí. Doporučuji i lidem, pro které není tento hudební žánr tím pravým ořechem. ()
Na snímku zaujme řada nápadů, které se snaží dílo oproti očekávatelné přehlídce mluvících hlav trochu ozvláštnit. Patří sem třeba rámování pomocí příběhu Vinnetoua a Old Shatterhanda a hledání paralel mezi těmito oblíbenými postavami a dlouholetým přátelstvím Oriona s Vladimirem 518. Karlovarské publikum rovněž značně ocenilo nesmlouvavou profesionalitu Saskie Burešové, jejíž archivní záběry dominují úvodní i závěrečné koláži. Tyto zcizovací vtípky někdy vytvářejí zajímavé paralely, jindy zase napomáhají rytmizaci zdlouhavějších pasáží. ()
Po RapStory od Šimona Šafranáka, BANGERu od Adama Sedláka nebo Yung Michal (též od Štěpána Vodrážky) další super filmový přírůstek o rapu. Protože rap je náš. "My jsme byli pořád zhulení a mysleli jsme, že tím změníme svět, 😄" prohlásil Orion. Brko bych si s nima klidně dala, ale chlastat bych s nima nechtěla. 😃 ()
Nikdy jsem nebyl hardcore fanda PSH (a českého rapu obecně), tenhle dokument má ale zásluhou svého hravého a nápaditého pojetí po celou dobu ohromný šmrnc. Jde o osobitou, zábavnou a emotivní sondu do života party významných muzikantů a specifické oblasti porevoluční české (sub)kultury. A taky další z vlny novodobých českých dokumentů, které jsou filmovější (a celkově lepší) než většina domácí celovečerní hrané tvorby. 80 % ()
Zábavné a nostalgické. ()
Jsem českou hiphopovou scénou téměř nedotčený. O PSH jsem slyšel (a před několika eony jsem určitě slyšel i píseň Hlasuju proti), ale to je tak všechno. Karlovarským festivalovým publikem oceněný dokument je svižná jízda jejich životy i kariérou (nebo tedy aspoň její hudební částí), který je krátký tak akorát (70%). ()
Je to vlastně příjemně o hovně a nic to nevyřeší, což je ale v tomto případě ten nejlepší výsledek, kterého takovej dokument asi mohl dosáhnout. Navíc musíme uznat schopnost tvůrců zamezit tomu, aby to Vladimír 518 nepromudroval úplně do debilna, čehož on je úplně v pohodě schopnej. ()
PSH mám vlastně rád, byť jsem nikdy nebyl nějaký jejich zarytý fanda, co by je pravidelně sledoval, spíš jsem jen spokojeně bral, co přišlo. Naživo jsem je viděl dvakrát v rozmezí nějakých 17 let. Přesto mi film v podstatě nedal nic, co bych nevěděl. Jen mě utvrdil v domněnkách. Nikdy se mi nelíbily texty ani styl rapu Oriona, ale beru jeho přístup. Naopak vždycky mě bavil Vladimir, jak jeho texty, tak flow. U PSH si cením, že dělají to, co chtějí, bez ohledu na ostatní, a dělají to dobře, protože za to skoro čtvrt století, co je fixuju, mě baví a pořád mi mají co říct. V podstatě chápu všechny kroky, které kdy udělali a nemám jim co vyčítat. Protože to pro mě nejsou žádné modly ale jen banda týpků, která už několik desetiletí dělá co chce a co je baví, a to se nepovede každému. Na filmu oceňuji jeho krátkost, upřímnost a občasnou zábavnost (závěrečný titulkový rozhovor je skvělý). Řeknu k němu tedy jen: PSH – Prdel, Síla, Hip Hop. 3,5* ()
Doby Repertoáru jsou dávno pryč a od tý doby mě vlastně neberou a nezajímají (což jsem si loni potvrdil i ve Varech) s výjimkou Vladimirova angažmá v architektuře. Pokud jde o dokument, tak filmařsky je tam pár zajímavých nápadů a vtipných prostřihů archivních pořadů. Ale obsahově je to vlastně dost po povrchu, přidaná hodnota minimální a nějakých osobních niternějších vpovědí minimum. No a když nezazní ani (podle mě) nejzásadnější skladba, pak průměrné hodnocení je ještě milosrdné. ()
7/10. Povedený dokument o legendách českého rapu z Prahy. Jen bych možná uvítal více záběrů z koncertů, i když chápu že tohle není žádný záznam z koncertu, ale plnohodnotný dokument. Moje nejoblíbenější skladba asi už navždy zůstane "Praha" a Jižní Město". ()
[KVIFF 2022] Fanoušci útočí. Film, který má z Varů Diváckou cenu ji má za co? Za sentiment? Za sympatie? Za dokument nevím. Osobně mi onen styl vůbec neseděl. Pár nahrávek poskládaných dohromady doufající, že předá informaci s tím, že o kapele se člověk nedozví skoro nic. Jen takový náhled do toho, jak se funguje, jak se fungovalo, vzpomínání nad gulášem a pivem se svíčkou. PSH mám velice rád a mají můj obří respekt, ale kdo by chtěl vidět film a čekal by, že se dozví něco nového, tak bude asi stejně zklamán jako já. A to o nic vím prd. ()
Poprvé jsem navštívil brněnské Kino Art. Film byl fajn, zážitek mi kazilo pouze prodírání se davy lidí, které venku "slaví" Vánoce a pak paní v řadě přede mnou, která měla potřebu svému doprovodu sdělovat své dojmy z kurzu "kouření" a její noha, která z nějakého důvodu musela být po celou dobu promítání položena na opěradle sedačky před ní (#unlucky). Ať už se vám hudba PSH líbí, nebo ne, pro mě je to inspirativní parta "normálních" kluků, kteří našli svou vášeň a věnují se jí s láskou ale i s nadhledem – což z mnoha jejich textů, či názvů alb vyloženě sálá. Nejsem odborník, ale imho "vynalezli" originální český rap, nejsou jen Lidl kopiemi nějakých amerických gangsta rapperů. Jednoduše respekt. ()
Nostalgická pecka. Až jsem slzu musel zamáčknout. ()
Analog do každého mobilu. Neoslavný, mileniální genius loci, co ale docela nakopne. Ještě včera si člověk tužkou převíjel kazety, dnes se vidí v pořadu pro pamětníky. Sakra, letí to a hrozně nenápadně. Jdu si koupit PSH tričko. On-line debata s tvůrci a herci byla skvělá. (Bio Central, HK) ()
Co bude až nebude rap? PSH se myslim bát nemusej, protože jejich "hip hop neni plácnutý slovo do větru" a navíc: Penerskej dezert je sladší, než taštička vod Macka ty sráči:) Dokument mohl být vyšperkovanej ještě trochu líp, ale nostalgická hvězda navíc nad průměr hlavně z respektu k týhle partě, jejichž první album mě kdysi tak sejmulo! PSH forever!:) ()
Dokumentem Štěpána Vodrážky se scénářem Petra Cífky, PSH Nekonečný příběh, vzniklo něco, co zde chybělo. Je mnoho dokumentů o rapu, jako nedávno vznikllý doku seriál RapStory, pro Českou televizi, nebo také letos vydána kniha Český Rap, kterou má na svědomí Ladislav Poeta Zeman. Dokument mapující zrod Penerů Strýčka Homeboye, je především o rodině, kamarádství až za hrob a soudržnosti. Hodně nadneseně bych to připodobnil ke kamarádství party Rychlich šípů, ale v kontextu s PSH, je to až troufale nadnesené. Skvěle sebrané staré záběry a materiály, prolínající se těmi současnými, budí dojem opravdu příjemné nostalgie. Vtipné scény, které střídají dojemné a zároveň u některých i velmi zamrazí. Přiznám se předem, že jsem zaujatý, protože PSH sleduji v podstatě od jejich vzniku a cítím k nim osobní vztah. Jak z důvodu toho, že jsme s Vladimírem stejný silný ročník 78, ale i jeho pohledem na svět, život a podstatu života jako takového. Pro mě osobně to byl velmi silný a motivační zážitek. I přesto, že Vladimír nemá rád nekritické vyzdvihování kapely, nebo jeho osoby jako kultu, tak pro mě to byl jeden z nejpravdivějších a nejotevřenějších výpovědí fenoménu zvaného PSH. Po konci filmu vyčkejte i do titulků, protože scéna v autě, kdy se kluci vrací z jednoho zvláštního koncertu, je fakt povedená. V dokumentu jsem našel záběr, z loňského koncertu v klubu 007, kde jsme tehdy také byli a já tam u pódia zahlédl i svou milou a to tento zážitek ještě posouvá. ()
Tak tomu říkám dokument ()
V roce 1997 jsem přišel na Strahov bydlet, hned v tom roce jsem byl poprvé na Sedmičce. Ta vzpomínka na ni byla na mě v tom dokumentu to lepší. Nikdy jsem PSH neposlouchal, nemám rád tu muziku. Po shlédnutí je ale uznávám, málokdo si dokáže dělat něco po svém a mít z toho radost, v této fázi asi teď jsou. Dal bych jen tři hvězdy, ty čtyři jsou za to, jak Vladimír říká, že by si dokázal představit, že prokalí život. Celá ta „terapie“ byla na tom to nejlepší. ()
To jsem nečekal, dobrý dokument. Tady ty prostřihy sedly perfektně. Jde to odněkud někam, vypadá to zkrátka uvěřitelně, opravdově. S Orionem musí mít kluci trpělivost, chlapec si asi sáhl na dno. 518 a Trafik úspěch uměli zužitkovat. Vinnetou je super, co si budeme. Na koncertě z nich většinou odšlahlý nejsem. To už je dávno. Dýchla na mě historie. Povedlo se to. PSH je ikona. ()
Ve světle karlovarského festivalu musím hodnotit nadmíru kladně, neboť je to opravdu zábavný film, což se často o většině ostatních festivalových snímků říci nedá :P Nemám PSH příliš najeté a jejich historii už vůbec ne, takže si na rozdíl od pravých fanoušků nemohu stěžovat na to, že bych se nedozvěděl něco nového. Dovolím si jen kacířský názor, že ze starší tvorby jsem si úplně na prdel nesedl. Chápu, že v dobovém kontextu to byla pecka, ale když si dnes poslechnu jejich 20 let staré věci, tak mi přijde, že to hrozně zestárlo. Naproti tomu takový 20 let starý Eminem je pořád pecka. Ale asi srovnávám jablka a hrušky. Obecně je pro mě rap spíš okrajová záležitost, takže si nechci hrát na experta. ()
Súvisiace novinky
Finále Plzeň 2022 se blíží!
Už po 35. se uskuteční filmový festival Finále Plzeň. Oslavy českého filmu budou v západočeské metropoli probíhat od 23. do 28. září. Během šesti festivalových dní můžete zhlédnout největší trháky… (viac)
Ocenění 56. ročníku MFF Karlovy Vary
Největší filmový svátek v Česku se po devíti dnech uchýlil ke svému konci. V sobotu večer proběhlo ve Velkém sále hotelu Thermal slavností zakončení 56. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v… (viac)