Barva ráje

Je to lepší než Božské děti, stejně jako tam i tady jsou mladí herci bezprostřední a vynikající. Jinak je to místama pěkná kýčovina. Hodně se tam běhá a hodně se tam běhá po rozkvetlejch loukách, všeobecně se to odehrává v nádhernejch scenériích, jo a moc se tam nemluví, no prostě film pro tebe Janí. Scéna u kurníku je pak ukázkou ryzího filmařského sentimentu brrr. (21.06.2011)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $1,817,216 ║Tržby Celosvetovo $2,724,595║ V niektorých momentkách neskutočné silné, živelné, citovo podfarbené, vizuálne úchvatné, rovnako tak záver je neskutočne poňatí, len škoda tých pridlhých "takmer nič hovoriacich" prechodov medzi týmito scénkami strácajúcich pozornosť diváka. Možno by stačilo vystrihnúť 10minút, mierne doladiť dej, vytvoriť trošku silnejšiu emočnú vetvu medzi slepým chlapcom a divákom a rázom by tu bol nezabudnuteľný snímok chytajúci za srdce, lebo načrtnutý potenciál to malo na veľmi, veľmi veľa. V každom prípade stojí film za vzhliadnutie. /70%/ (18.01.2009)

Až dosud jsem o íránské filmografii nevěděl zhola nic, ale teď, po shlédnutí dvou filmových skvostů Božské děti a Barva ráje jsem unešen. Tedy zatím alespoň z tvorby Majida Majidiho. Ten člověk dokáže s naprosto jednoduchým scénářem pracovat tak, že na konci je vynikající film. Nemám ponětí, jakým způsobem probíhá výběr herců do jeho filmů, ale každopádně má Majidi skvělý čich na vynikající herce, zejména ty dětské. Jejich výkony jsou tak opravdové, tak skutečné, že z toho člověk až zůstává v úžasu stát. Tento film to potvrzuje beze zbytku. Navíc je děj podpořen i nádhernými hudebními pasážemi, které jen umocňují celkový prožitek. A propos: Mnoho lidí, kteří mají o Íránu nějakou utkvělou a zakořeněnou představu, asi překvapí krajina, v níž se valná část děje odehrává. V mnoha směrech totiž důvěrně připomíná tu naši dobře známou českomoravskou zemi. (24.06.2003)

Iránská filmografie je koukám docela pojem. Barva ráje je totiž pořádně silná. Chvíli dokonce trvá ji pořádně pobrat. Pokud se k ní odhodláte, odměnou vám bude čistý film, kterých se v dnešní rychlé době už moc netočí. Vzhledem k ostatním iránským filmům, kterých jsem schodou okolností za poslední roky pár viděl, by se asi dalo i říct, díky za ně. (13.10.2014)

Kinematografie Blízkého východu produkuje zázraky, tohle je jeden z nich. Nejistý otec (jeho situace je v rámci místní tradice svízelná), moudrá babička (která ví, že v nebezpečí je její syn, nikoli vnuk), dvě zdárné dcerky a geniální přející a toužící slepý synek Mohammad tvoří personální strukturu děje typu "lis na slzy". Kde se bere tolik porozumění, sympatií, vcítění, a na druhé straně filmařského kumštu v zemích, které se u nás považují za doupata terorismu, a které si někde pod kopci (poutavě znázorněnými ve filmu) bastlí atomovou bombu. (05.06.2014)