VOD (2)
Obsahy(1)
Čtyři tváře jednoho z největších umělců své doby... Edvard Munch (1863–1944) patří mezi největší osobnosti výtvarného umění. Norský malíř a grafik se narodil v městečku Adalsbruk jako druhý z pěti dětí do rodiny vojenského lékaře. Absolvoval Kreslířskou školu v Kristianii a v roce 1883 měl první veřejnou výstavu. Munchovo dílo bylo ovlivněno naturalismem, symbolismem, impresionismem a dílem Eduarda Maneta, ovšem i Munchovým chatrným fyzickým a duševním zdravím a traumatem z úmrtí matky. Munch v díle předznamenal nástup expresionismu a stal se jedním z nejvýznamnějších představitelů tohoto hnutí... Životopisný snímek Henrika Dahlsbakkena je mozaikou čtyř formativních období Munchova života. Jako dospívající chlapec hledá vlastní styl v malířství i sám sebe ve vztahu k okolnímu světu, lásce a rodině. V Berlíně jsou Munchova díla odmítnuta jako příliš experimentální na svou dobu a konzervativními akademie ruší plánovanou výstavu. V roce 1908 se Munch psychicky hroutí, jeho osobnost ničí nejen diagnostikovaná bipolární porucha, ale i dlouhodobá závislost na alkoholu. Na sklonku svého života je Edvard Munch mezinárodně uznávaným umělcem, který ovšem tráví své dny o samotě, horečnatou prací a pod dohledem německých okupantů, kteří jeho geniální dílo označili za zvrhlé umění, a v době nacismu byla řada jeho děl z německých galerií odstraněna. Dahlsbakkenův film je částečně anachronický, zasazuje Muncha do nečekaných formálních a tematických kontextů. Tři herci a jedna herečka ztvárňují Muncha v různých životních fázích a můžeme zde najít určitou podobnost s životopisnými snímky jako např. Beze mě – šest tváří Boba Dylana režiséra Todda Haynese. (Česká televize)
(viac)Recenzie (6)
Možná bych se měla na film podívat ještě jednou, zatím z něj mám smíšené pocity. Nevyhovovalo mi střídání časových rovin (jen někdy mi připadalo logické) ani herečka, která hrála Muncha ve věku 80 let. Vzhled mi nevadil, jen hlas. Působil na mě rušivě. Nepochopila jsem, proč obsazovat ženu do mužské role. Zaujal mě A. E. Strande, který ztvárnil mladého malíře, a také O. G. Furuseth. Pobyt umělce na klinice v Kodani u dr. Daniela Jacobsona byl v černobílé barvě sugestivní. ()
Munchův filmový portrét je natočený hodně nezvykle, neoznačil bych ho za životopisný. Nesnadno jsem si na tento způsob vidění umělce zpočátku zvykal, ale vcucávalo mě to čím dál víc, až se ten portrét přede mnou sugestivně vyloupl. Spíš než Munchův život film zachycuje jeho formativní pocity, což má vlastně k umělecké výpovědi mnohem blíž než pouhá životopisná fakta. ()
Výborne natočený životopisný film, ktorý je skvelým ponorom do životnej mizérie maliara Muncha. Film je viac emotívnou mozaikou štyroch životných období, prostredníctvom môžeme prežiť jeho pocity, ako epickým životným príbehom. Možno je to umenie pre umenie ale na mňa to zapôsobilo. Produkcia vynikajúco pracuje s emóciami a každé obdobie má svoju atmosféru, ktorá prechádza od jasnej mladosti cez pochmúrne roky až k chladnej starobe. Nebojí sa ani experimentovať, keď berlínske obdobie sprevádza dunivá techno hudba a ľudia používajú mobilné telefóny, čo je na druhej strane mätúce. Herci hrajú svoje postavy veľmi dobre a do atmosféry doby perfektne zapadnú. 75% ()
Ilustrace malířova života působí odtažitě. ()
Oblažen kolážovitou kumulací vtahujících nálad. Chumelením muk, když čechovovská paraplíčka stáhne kafkovský fakt. Ten zachumlá hrabalovský frak. Po viaduktu míří smířený, jen tak. S pochroumaným chomáčem žití. Pod prachovkou, rozkročený čas. Tíže tažné tmy. Zachmuřené "baletění" štětců. Baladická katarzní ozvěna "andersenovské odměny." ()
Reklama