Ašik Kerib

Nah, tak ani na podruhé jsme s Paradžanovem nenašli společné slovo. Z Ašika-Keriba mám v podstatě stejné pocity, jako z Barvy granátového jablka - je to hezky poetické, originální (takový styl jsem ještě nikde neviděl), má to krásné obrazy, krásnou kameru, pěknou hudbu a sem tam zajímavou scénu, ale celkově mě ten film dokáže leda tak unudit nebo uspat. Kochání se obrazem mě přešlo tak po 10 minutách a začal jsem se nudit, takže jsem pak už u těch pěkných obrazů jenom přikyvoval, že jsou pěkné, zatímco jsem měl co dělat, abych u toho neusnul. Jako uznávám to, ten styl je značně originální a opravdu i poetický, ale nemůžu si pomoct, v celku mě to nudí. 3* (19.09.2019)

obrovské filmové sklamanie...pre mňa asi najväčšie tohtoročné....veľa som od filmu čakal, z Paradžanova som si po dvoch videných filmoch vytvoril génia, nadčloveka, jedného z najväčších umelcov...a potom príde toto...samozrejme výtvarne krásne farebné, orientálne, pestré, živé, nápadité, sršiace životom....ale ako film jedna veľká fraška (imho :)...dokonca aj ako farbistú grotesku by som to dokázal prijať s otvorenou náručou, ale infantilno-úsmevné to bolo vlastne iba v strednej časti filmu....ostatný čas som iba krútil hlavou nad predstaviteľom hlavnej úlohy (ktorý mi pripadal ako niečo medzi totálnym jelitom, vemenom a balkánskym mafiánom) a takmer ľutoval 900 korún, ktoré som za to dal... celé to pôsobí veľmi amatérsky, mnohé hlúpe pohľady do kamery a na kameru, ako by herci poriadne nevedeli, čo majú na placi robiť a kontrolne hádžu očkom po majstrovi za kamerou......je však dobré si uvedomiť, že film vznikol v období autorovho chradnúceho zdravia po dlhoročných a viacnásobných pobytoch v sovietskych väzeniach, ktoré človeku určite nepridali ani na psychike.....a možno je to niečo ako sarkastický bohémsky úlet človeka známeho svojou výstrednosťou a nekonformnosťou.......avšak napriek tomu, namiesto očakávaného najkrajšieho darčeka tohtoročných Vianoc som sa dočkal najväčšieho sklamania (a zatiaľ jediného) z kolekcie 6+6+6 .......a tých 5 hviezdičiek od vydavateľa tohto disku, pána Zónu, vnímam ako čisto marketingový ťah :)) ......časom hodnotenie z úcty k Paradžanovy určite zvýšim o jeden stupienok, ale dovtedy tu bude svietiť iba "dvoj*", ako prejav môjho rozčarovania (a asi najmä nepochopenia).....Nota bene - film je venovaný pamiatke Andreja Tarkovského (podľa mňa dosť nedôstojná dedikácia) (17.12.2007)

Paradžanov sa tu evidentne neberie vážne. Za 73 minút sa tu toho veľa neudeje, je to klasická rozprávka, ako z tisíc a jednej noci. Podstatná je mizanscéna, ako prehliadka orientálnej kultúry. Všetci tu sú tak trochu blbečkovia, čo je súčasťou štylizácie. Vzhľad hlavného hrdinu pripomína nejakého mafiána, prisťahovaného na Slovensko z Balkánu. Inak je tu množstvo milých zvieratok ako somáre, ťavy, ovce, kravy atď. a postavy si radi odliepajú a naliepajú umelé fúzy a bradu. A strieľa sa z fakeových samopalov. (24.05.2015)

0/10 Lyrický příběh ze středního východu o strastech chudého hudebníka, který kvůli lásce k vyvolené dívce musí odejít z vesnice sehnat peníze, aby ji mohl pojmout za manželku. Cestou se střetává s nejrůznějšími lidmi dobrými i méně dobrými, ale se svým hudebním nástrojem a produkcí je všude vítán s otevřenou náručí, takže si zahraje na pohřbu, na svatbě i pro bohatého šejka, aby se v den její chystané svatby s jiným triumfálně vrátil pro svou vyvolenou. Film není ani tak zajímavý příběhem – ten tam téměř absentuje – ale spíš představením kultury, tanců, zvyků, hudby, oblečení a masek exotického světa na pomezí islámu a křesťanství. K celkovému pochopení symboliky a chování některých zúčastněných mi ale chyběla dostatečná znalost místních poměrů, takže celkový zážitek z filmu byl poloviční oproti podobnému slovenskému snímku Kubo z prostředí mně bližšího. Například „střelba“ z hraček v harému, výměna vousů nebo mrtvý kerib zaházený maňásky jsou jenom zlomkem pro mě nepochopitelných filmových výrazů a domnívám se, že čím dál od místa vzniku, tím to bude s interpretací problematičtější. (26.09.2008)

Nazývat Ašik Kerib dramatem je ošidné, sice vychází z Lermontovy romantické básně, ale důležitá je také humorná stránka filmu (tak jako u Pasoliniho Dekameronu, k němuž má přístupem blízko)...a ta strnulost je právě myslím odrazem muslimské kultury, kterou tu zobrazuje či spíše si z ní dělá legraci... (11.11.2010)