Albín menom Nói

Pesimistické, pochmúrne a melancholické prostredie pomalého islandského života sa prejavilo aj v tomto snímku a to sa tvorcovia s tvorením atmosféry ani nemuseli veľmi trápiť. Príjemný snímok, ktorý svojou zápletkou len okrajovo rozoberá skutočné problémy pomalého a ubíjajúceho severského života, o väčšie závery, rozruchy a výpovedné myšlienky sa však zďaleka nesnaží. Všetko plynie pomaly, našťastie však príjemne a nenudiaco. Film obsahuje pár nezabudnuteľných a nesporne originálnych scén, ktoré napriek statickému a tragickému ladeniu celého filmu vyznejú zábavne a vkusne. Záver je trošku sklamaním, celý film však nie. 70%. (06.05.2009)

Zaujímavý snímok z prostredia "na kosť" premrznutého Islandu, kde by nechcel žiť zrejme žiadny "tunajší" teenager. No, a tamojší teenager zas zrejme sníva o tom, že by raz mohol žiť tam, kde tunajší teenager. Ťažký život na ďalekom severe, kde človek nemá takmer žiadny priestor na realizáciu či "osobnostný rast", tobôž vo svojom mozgu dosiahnuť rozmach endorfínov. Je mi veľmi ľúto, mam rád severskú tvorbu, no v tomto prípade som akosi z hlavným hrdinom súcitiť nedokázal, samotný príbeh ma nijak nezaujal, a až na pár pasáží, nijak mimoriadne nepobavil. (12.05.2016)

Noi je typickým príkladom teenagerského nýmanda, ktorý má svoje problémy a sere ho celý svet.Albín menom Noi je zasa typickým filmom pre túto krajinu.Film budovaný tichom, hustou zimou a vedomím, že niet kam odísť.Aj keď je príbeh v podstate akousi čiernou komédiou, tak hrdina sa čím ďalej tým bližšie koncu rúti do očakávaného smutného, melancholicko-depresívneho finále. (12.11.2010)

Další výlovek z mé nepřehledné sbírky DVDček. Tenhle můj jediný islandský film si plánuju pustit od mé návštěvy Islandu, takže už dva a půl roku. No a dneska konečně byla nálada. Kdysi dávno v kině mě Nói docela oslovil a měl jsem v hlavě zafixováno, že je to hluboký, krásný a poetický film. Mno... nějakou tu existenciální hloubku opravdu má (je to trochu takový islandský Kaurismäki) a hezký i poetický je celkem taky (díky melancholickému geniu loci zasněženého a ospalého islandského zapadákova), jen ten jeho příběh mě už nebere tolik jako dřív. Pro outsidery mám sice trochu slabost, ale nekomunikativní a povýšenecký olysalý albín si mé sympatie příliš nezískal, nesoucítil jsem s ním a nebyl mi blízký. Takže ty moje "pouhé" tři jsou hlavně za obsah filmu, jeho forma je ovšem určitě aspoň na čtyři. (10.02.2015)

Chladivý příběh outsidera žijícího na chladivém Islandu, který má docela působivou poetiku a dramatický konec. // Stojí za zhlédnutí, už kvůli hlavnímu představiteli. Tómas Lemarquis má silné charisma, jako tápající a proti běžnému stereotypu bojující Noi zaujme a svým vystupováním podtrhuje podmanivou atmosféru snímku... Jinak je to ale lehce zapomenutelný příběh. (11.05.2008)