Kosatka

Orca zabijak sa tak trochu zviezla na úspechu Spielbergových čeľustí (dokonca použila takmer identickú loď). Ale len tak trochu, pretože dnes je tento film tak zabudnutý, že som oňho skoro ani nezakopol. Čeluste ma bavia a takýchto filmov je fakt málo, tak som teda sadol na loď a išiel si pozrieť nejaké killer kosatky. A je to prekvapivo fajn. Triky sú slušné, umelo nič dokopy nepôsobí, väčšina sa vyrieši šikovným strihom. Nie je to síce vyložený horor, ale niektoré scény s útokom sú natočené fakt dobre. Hlavne prekvapivý trochu nečakaný záver. Síce dal sa tak trochu čakať, ale nečakal som zrovna, že to skončí takto. Za zmienku stojí aj dobrá kamera, pekná Charlotte Rampling a ešte lepšia hudba od Ennia Morriconeho. Oblúbený soundtrack: Orca Finale (End Titles). 80% - 4* (26.04.2015)

Strhující osudový duel arogantního (a přece sympatického) lovce velryb, jehož skvěle ztvárnil Richard Harris, s (podle tohoto filmu) nejdokonalejším zábijákem na světě. Působivě natočené (po delší době jsem měl zase jednou - při jisté scéně - hubu dokořán) a s geniální hudbou nesmrtelného Ennia Morriconeho. (03.11.2004)

Kdysi dávno viděl jsem film tento v kině, a tehdy jsem jsem ani nedutal, když ďábelská kosatka (evidentně chytřejší než běžný námořník) páchala své dílo pomsty. Bohužel po všech těch letech toto dílko dosti zestárlo. Ani by nevadilo, že se přihřívá na úspěchu Čelistí a exploatuje motivy z Bílé velryby, ale to jak je to naivně a smrtelně vážně zahráno, to dnes až hraničí s nechtěnou parodií. Tak asi jediným originálním vkladem zůstává ten ekologický nátěr. Za rajcovní vědeckou pracovnici v podání Charlotte Rampling, která mi pevně v mysli utkvěla již při prvním shlédnutí, přece jen slabé 3*. (18.11.2012)

Líbilo se mi to, NICMÉNĚ. Že se příběh v hororu nemá moc žrát, s tím můžu docela spokojeně žít. Když mu ale nevěříte nos mezi očima, pak už to jistý problém je. Přesně toto je achillovou patou ORCA: KILLER WHALE (mimochodém též vyloženě průměrně zahraného - zaujal mě však ten indián) plného naivních, imbecilních a vysoce patetických rozhodnutí. Zároveň je však film smutně krásnej, disponuje poctivou Morriconeho hudbou a konec, ač z pohledu zdravého rozumu nepochopitelný, nelze než vynachválit. Jako by ta přechytralá & pomstychtivá kosatka (biologům se teď asi v kapse otevírá pořádná kudla) chtěla tý žábě, co zbyla, říct: A teď jsme si, paninko, kvit. Newfoundland je krajně ujeté místo pro život. (3.5*) (26.05.2009)

Orca zabíják je zajímavá hlavně tím, kolik slavných italských filmařů se pod ní podepsalo. A když s nimi má člověk trochu zkušenost, nelze celý děj brát tak zcela doslovně a vážně. Líbivé obrázky kosatek vyskakujících nad vodní hladinu tak působí nejen v kontrastu s šokujícími scénami, ale jsou sami o sobě tak trochu divné, úchylné, vzdáleně trochu giallo... Tomu pomáhá i typická Morriconeovská melodie, která jakoby svou líbivostí záměrně podtrhovala určitou brakovost, a tak vyvolávala dojem z čehosi divného a nepatřičného. Je to rozhodně překvapení, protože ten film nemůže být od přímočarých a velkolepých Čelistí dál. (16.02.2015)