The Lord of the Rings
Réžia:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrajú:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (viac)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (147)
Stejně jako filmový Bourne byl dávno před Mattem Damonem, tak byl filmový Pán prstenů dávno před jistým Peterem Jacksonem. Americký režisér indického původu Ralph Bakshi pravda natočil jen první knihu a půl druhé (film končí bitvou u Helmova žlebu), ale zato inovátorským stylem a způsobem. Ačkoliv totiž film vypadá jako kompletně animovaný, jde v mnoha scénách o tehdy ne zrovna používanou techniku rotoskopie, kdy skuteční, živí herci jsou překresleni. Podobně je tomu třeba u filmu Temný obraz nebo našeho Aloise Nebela. Protože však v roce 1978 za tento způsob animace ještě nerozdávali Oscary ani evropské filmové ceny, a protože tehdy Pána prstenů adorovalo jen pár nerdů, neproslavil se ani Ralph Bakshi. Než tento, zabodovaly více jeho snímky Oheň a led (přirovnávaný k tehdejšímu Conanovi) či Cool World s Kim Basinger hranou i animovanou. Nedošlo tedy na plánovaný druhý film, kde by sága byla uzavřena, a Ralph se vrátil k béčkovým filmům ať animovaným nebo hraným, buď z ranku sci-fi či fantasy, nebo akčního žánru. Možná současné diváky udiví, nakolik Peter Jackson kopíruje nedoceněného Ralpha Bakshiho. Jak v některých scénách, tak i ve vzhledu některých postav. Samozřejmě na dnešní dobu jde v případě čisté animace o poněkud překonanou záležitost, rovněž scénář počítá s tím, že divák zná knihy a nenabízí mu žádná větší vodítka. Přesto jde o slušně temnou, i když animovanou fantasy. ()
Kreslená verze Pána prstenů ze 70. let není jako adaptace Tolkienovy fantasy klasiky nic moc. Příběh je zjednodušený, pozměněný a zkrácený. Legendární Ralph Bakshi zamýšlel směstnat děj tří knih do dvou filmů. První díl končí vyhranou bitvou o Hermův žleb, na druhý ale nikdy nedošlo, protože se Bakshimu nepodařilo sehnat peníze… Animace dnes působí naivně a úsměvně, ve své době byla přelomová. Urputné výrazy kreslených postav působí v době dokonalé trojrozměrné animace nepatřičně a legračně. Ve své době ale byly přelomové a zůstávají dokladem toho, že se Bakhsi kresleným hrdinům snažil vtisknout herecký výraz. ()
Silně podhodnocené, skvělý film u kterého mě neuvěřitelně mrzí absence pokračování, protože tohle fakt stálo za to. Strašně se mi to líbilo a oceňuji hlavně animaci, obzvlášť u těch zlých byla naprosto perfektní, po této stránce je to opravdu vydařený experiment, který vypadá naprosto neuvěřitelně. Povedla se ale i atmosféra a hudba, v tomto filmu je to opravdu silná dvojice. Zkrácení příběhu mi nijak nevadilo, naopak, bylo to svižné, všechno důležité tam bylo a žádné výrazné díry to nemá, takže to je taky fajn - nádherně "uzavřený" příběh končí u Helmova žlebu a před Odulou. Mírně mě zklamala podoba Gluma, mohl být ještě o něco lepší a Boromira, neohroženého Vikinga. I Saruman mi přišel takový obyčejný. To ale nejsou žádné významné zádrhely i když skoro všichni vypadají stejně. Je přesně vidět, kde a čím se Jackson inspiroval. Tohle je fakt klenot a mám takový pocit, že mi to přiroste k srdci víc, než Jacksonovská trilogie, tohle je prostě mnohem příjemnější, elegantnější, s lepší atmosférou a s parádně vyobrazenými záporáky, takové předmotion-picture, a velice povedené Za mě 85%, klasická filmová škola, nejklasičtější dílo fantasy ve spojení velice přitažlivém, co si přát víc? Prolog si zaslouží samostatnou zmínku, nejelegantnější shrnutí příběhu, jaké jsem zažil. ()
Některé záběry, design postav a scény jsou vymazlené tak, že je Jackson okopíroval a bez problémů fungují i v hraném formátu.. Na druhou stranu je to místy značně laciné(hlavně scény se skřety), zkratkovité a celkově dost křečovité. Po tomhle si Jacksonovy verze vážím prostě ještě o kus více.... První Bakshi, který mě neoslovil(i ten"zbytečný" Oheň a Led jsem přežvýkal lépe). ()
Je těžké tento film nesrovnávat s Jacksonovým Pánem prstenů, ale já jsem na tomto filmu vlastně neviděl nic, co by se mi líbilo. Animace sice nebyla špatná (za to je ta první hvězdička), ale nelíbilo se mi propojení s hraným filmem. Hrané scény byly zahrané amatérsky a pokus o to, aby i hrané scény vypadaly animovaně, se moc nepodařil. Navíc „hroziví“ skřeti vypadali jako neandrtálci, Éomerovi jezdci jako skupina hippies, a Galadriel s Celebornem jako Barbie a Ken. Režisér z původní předlohy vyškrtal hodně scén a příběhů, takže, podle mě, nemohl někdo, kdo knihu nečetl, film vůbec pochopit a celý film je tím pádem hrozně uspěchaný. Ale jelikož mám knihu moc rád, nakonec jsem přidal i tu druhou hvězdičku. ()
Galéria (218)
Fotka © United Artists
Zaujímavosti (9)
- V 70. letech projevil zájem o zfilmování Tolkienova fantasy eposu režisér John Boorman. Ten plánoval děj celé knižní trilogie „Pána prstenů“ vmněstnat do jednoho jediného film, jehož délka měla být přibližně 100 minut. Boorman k filmu napsal i scénář, k realizaci projektu však nakonec nedošlo. (fiLLthe3DD)
- Část prologu je použita ve skladbě "Elvenpath" od skupiny Nightwish. (Doomec)
- Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
Reklama