Mastičkár

Mám slabosť pre tento poľský film,ktorý bol za komunistov rozdelený na dva diely.Neviem čím to je,snáď pútavým a silným príbehom ,ale film má neuveriťeľné čaro.Videl som to dvakrát,ale už strašne dávno,takže by som sa fakt potešil dvd vydaniu alebo aspoň repríze v tv.Film sa vám vďaka silnému príbehu,kvalitnému a sympatickému hereckému obsadeniu zaryje hlboko do pamäte.V Poľsku filmová klasika ,u nás minimálne u staršej generácie mimoriadne obľúbený film.100%. (24.11.2009)

Ako častokrát predtým, čítala som najskôr knižku a potom prišiel film. S profesorom Wilczurom som prežívala jeho zúfalstvo, stratu pamäti,  snahu uplatniť sa v živote, bezmocnosť pri snahe spomenúť si na minulosť. Ťažký život na vidieku. Aj postupné záblesky pamäti, vďaka ktorým sa stal dedinským mastičkárom na úrovni vyštudovaného chirurga a tým pádom tŕňom v oku miestneho lekára. Už knižka bola výborná a film s Annou Dymnou a Jerzym Bińczyckim sa stal povinnou výbavou Vianočných filmov našej rodiny. (01.10.2023)

Drama, z nějž plyne poučení, že když chlapovi uteče manželka, neměl by hned začít zmatkovat, a že za soumraku se na motocyklu nemá jezdit se zhasnutým světlem. Poctivě odvedený kus filmařské práce, ale samotný příběh se příliš okatě snaží brnkat lidem na city, což vnímám jako nedostatek. Ale ta mladá prodavačka byla dobrá: zdálo se, že je vysazená na zralé muže. A to ten mastičkář vypadal stejně zpustle jako já. Čekal jsem, že mu nakonec dá přednost před „grófem čínským“ (?), ale vyvrbilo se to jinak, byla to totiž – spoiler! – jeho dcera. Fakt melodrama, že by se z toho člověk... rozslzel. Přikládám záznam snu, který s tématem volně koresponduje a jehož děj je méně srdceryvný. - - - Sen o panně (v noci z 25. na 26. června 2021) - - -     Sedím s Martinem v hospodě a povídáme si. Přisedne si k nám nějaká mladá slečna a dá se s námi do řeči. Hovoří o tom, jaká je dnes skvělá doba a jak úžasné možnosti člověku nabízí. Například ona má v plánu studovat v zahraničí. Pak se zmíní o tom, že má jeden problém. Ačkoli je jí už osmnáct let, je pořád ještě pannou. Nechtěl by ji někdo z nás dvou uvést do sexuálního života? Sjedu holku pohledem. Není to žádná časopisová krasavice, ale rozhodně není ošklivá. Proč si o to neřekne nějakému svému věkovému vrstevníkovi? Třeba je vysazená na zralé muže. Stejné myšlenky se asi honí hlavou i Martinovi. Slečna na náš nedostatek nadšení zareaguje sdělením, že tomu, kdo na ní vykoná požadovaný skutek, zaplatí odměnu 200,- Kč. Zjevně jde o odměnu pouze symbolickou, protože dvě stovky nejsou v dnešní skvělé době nijak mnoho.      Říkám, že pro důchodce je to moc práce za málo peněz a že bych do toho nešel. Ale snad kolega, který je středního věku... Martin se vyjádří v tom smyslu, že by to bral, ale že od slečny žádné peníze nechce. Rozloučím se s oběma, abych jim poskytl příležitost domluvit se na organizačních podrobnostech, a když odcházím, zaslechnu, že Martin slečně vykládá o tom, na jak strašné problémy nám EU zadělala a že jejich důsledky dopadnou hlavně na mladou generaci. Nedivil bych se, kdyby slečna po jeho výkladu ztratila chuť na sex a šla skočit z mostu. (29.03.2023)

Nejsem člověk romantický, ale jsem (asi jako většina z nás) člověk sentimentální; a právě "Znachor" (polštináři nechť poradí, co se všechno za tímto slovem skrývá, mastičkář asi není ten nejtrefnější překlad - šlo především o chirurga) je film určený sentimentálnímu diváku. Zápletky ano, místy až hrozící smrtí, ale vyústění šťastné ve všech ohledech. Vyprávění Tadeusze Dołęgy-Mostowicze (1898—1939) převedl Jerzy Hoffman do řeči pohybujících se obrázků s naprostou suverenitou, nepodcenil vůbec nic: vedení herců (důstojnost, věrohodnost), autentičnost prostředí, dokonce i hudba je pro mě přijatelná. První filmové zpracování Znachora pochází z roku 1937 v režii Michala Waszyńského - slovo remake by tu bylo nepřípadné (jako ostatně skoro vždy). (18.02.2014)

Mastičkár je síce dokonalá reklama na marxizmus, ale v celku realisticky zobrazuje medzivojnové obdobie v Poľsku. Tento až neuveriteľne pokojný romantistický snímok mi trochu pripomínal Bedárov. Je to veľmi naivné a predvídateľné dielko, ale to ho robí zároveň krásnym a pôvabným. Stoji za to vidieť!!! (05.01.2014)