Dcéra divočiny

Všechno se tady tváří, jakoby šlo o něco většího než klasické klišé o silné ženě, která musí přetrhat vazby na toxické vztahy v minulosti, aby se pak mohla stát příkladnou matkou a manželkou. Je to strašně nudně napsané, protagonistka má vlastně jenom texturu a žádný obsah, protože jedná podle tisíckrát viděných kódů a hraje jí Daisy Ridley, která se naučila dělat emancipovanou hrdinku u Hvězdných válek, takže to odehrává celé s jedním nevěrohodně zarputilým výrazem. Průměr tomu dávám kvůli tomu, že občas prosvitne, jak je Burger nápaditý a důkladný režisér, který má v sobě všechno potřebné na to, aby natočil skvělou devadesátiminutou žánrovku. No a pak taky za to, že v amerických bažinách se mohou odehrávat i daleko příšernější příběhy. (10.03.2024)

Podle traileru jsem čekala něco hororového, strašidelného a prostě wow. Je velká škoda, že si do traileru vystřílely všechny nejlepší scény a zbytek filmu je jedna velká nuda a protahovačka. Atmosféra je snad jediná dobrá věc, ale i tu jsem čekala daleko strašidelnější, hororovější, prostě to, co sliboval trailer a to se nestalo. Velké zklamání. Představa, že jsem na to chtěla jít do kina... (03.03.2024)

Takový krásný dětství měla ta malá fuchtle a takhle nepěkně se starýmu dédymu odvděčila. Ani do lapáku se za ním nepřišla podívat! To proto, že jí naočkovala její matka! To známe, furt stejnej model... Táta se stará jak může, srub postaví, zvěř loví, pasti líčí, děcko hezky po zálesácku vychovává, lesní moudrosti ho učí, ale ženušce je to furt málo, holt srub a čistej vzduch jí nestačí, chtěla by určitě barák s bazénem a auťák a jezdit nakupovat do Walmartu a na dovču lítat na Bahamy. No tak si vymyslí, že jí chlápek do divočiny unesl a je to. A přitom šla určitě dobrovolně! Prostě nevěděla co chce, husa. No a poliši jí to samozřejmě sežerou a zašijou neprávem nevinnýho. Tak takhle to doopravdy bylo a co uvidíte ve filmu, je feministickej výmysl! Druhá za úvod z minulosti, škoda že se nejelo celou dobu ve stejným stylu, malá Helena byla super! Zato ta dospělá byla už nesympatická zapšklá pizda. (24.11.2023)

Oproti, za mě místy zmatené a nevyvážené, předloze, je Dcera divočiny krásně natočený film, který se vlastně docela povedl. Problém je v tom, že ve výsledku je trochu prázdný. Buď to, nebo jsem po jeho dokoukání zůstala prázdná já. V první polovině všechno šlape perfektně. Rodinné drama minulosti stále ovlivňující přítomnost, protože se ukáže, že rány jsou stále otevřené. A nebudou vlastně ani nikdy úplně zavřené. Narozdíl od předlohy je film osekaný o vnitřní monology Heleny, takže odpadl důvod, proč by mě měla lehce iritovat i tady. Jenom je problém v tom, že dostaneme potom jenom její povrch. A to je strašná škoda. Protože první hodina je prostě skvělá. Potom se sice chvíli šlape na místě, aby posledních dvacetiminutovka byla opět super. Pokud něco Dcera divočiny dokazuje, je to tohle: Ne každá kniha se hodí kvůli své struktuře k adaptování do filmu. Umím si představit minisérii, která by určitě fungovala líp. Daisy byla samozřejmě skvělá, vizuální stránka luxusní, dobře natočené. Ach jo. O to víc ty detaily zamrzí... (17.12.2023)

Helena vyrůstala jako malá v lese, kam její otec unesl její matku. Teď jí je třicet, dala se dohromady, ale když zjistí, že táta utekl z vězení, ví, že se bude muset vlastní minulosti postavit. I kdyby to mělo být se zbraní v ruce. Potenciálně zajímavé psychologické drama nebo survival thriller se díky nešťastnému způsobu vyprávění a celkové prázdnotě proměnilo v utahanou nudu se snaživými herci, která se ale nikdy pořádně nerozjede a výraznější dojem nezanechá. (05.12.2023)