Černá díra

Jedine pozitívum tohto fujtajbla je jedna pekná pesnička.Smrtnosný zápas 2 robotov (robot mixér vs robot vŕtačka" bol komicky, ale predpokladám, že s nasadením vážnej hudby to nebol ich zámer..Star Wars a Star Trek sú samozrejme o 5 tried vyššie.Ináč som zbytočne strácal čas, mal som si radšej pozrieť Dr. Housa a kypel by som teraz dobrou náladou. (11.08.2013)

je az sokojuce ze 2 roky po STAR WARS a v ten isty rok ako ALIEN, prisiel disney s touto slabou SCI-FI rozpravkou (dokonca su tam i vtipny roboti, jeden ma sedliacky juzansky prizvuk) ktora by zapadla i v 50tych rokoch (FORBIDDEN PLANET s leslie nielson by BLACK HOLE zadupalo do zeme). jedine hudba od johna barryho za nieco stoji i ked vedel by som si ju predstavit i v nejakej bondovke z toho obdobia... (09.04.2020)

Těch filmů inzerovaných jako „tak nepovedené, až jsou zábavné“, je letos na LFŠ nějak hodně; tenhle za mě ale jenom nepovedený, snůška opsaných nápadů a klišé, která by chtěla být komerční, ale je toliko otravná; v pár momentech (hlavně závěrečné pekelně-nebeské výjevy) absurdita překročila kritickou hranici a dalo se přece jen od srdce zasmát, ale většinu času člověku zbývaly jenom ironické škleby a oči v sloup. Pozor, nezaměňovat s Carpenterovou Temnou hvězdou, to je navzdory podobnému názvu, popisům i hodnocení nedoceněná perla. (03.08.2017)

Překvapivě velmi povedená záležitost. Obzvlášt, když vemu v potaz rok vzniku a úroveň triků. Herecký ansábl bez problémů (hlavně Forster). Podařené kulisy a roboti. Přestřelky vkusné. Hudba též. A hlavně celkově atmosféra dobrá. Konec je trošku výstřední, ale tak byli už skoro v černé díře. Kdo ví, jak to tam vlastně chodí, že :). -"In, through... and beyond." (13.08.2011)

Spojení "rodinný sci-fi film" obvykle lidem asociuje jméno Steven Spielberg. Je pravdou, že úspěch jeho průkopnického E.T. - Mimozemšťana (E.T.: The Extra-Terrestrial, 1982) odstartoval boom dětských a rodinných filmů osmdesátých let, které spojovaly dětská témata s elementy brakové fantastiky do velkolepých dobrodružství. Jenže kořeny tohoto trendu položilo již v druhé půlce předchozí dekády studio Disney. V té době ještě nebylo posedlé marketingovými poučkami o korporátní image a ovládnutím celosvětového zábavního trhu. Naopak se zaměřovalo na posouvání technologických hranic filmu a zkoušením nových konceptů i žánrových formátů. Byť již dříve najdeme ve filmografii společnosti tituly pracující s vědeckofantastickými elementy jako Roztržitý profesor (The Absent-Minded Professor, 1961) či The Computer Wore Tennis Shoes (Počítač v teniskách, 1969), jednalo se pouze o tematická ozvláštnění tradičních dětských či teenagerských vyprávění. Černá díra naproti tomu představuje start nejprogresivnějšího období v historii Disneyho konglomerátu, kdy (zřejmě v reflexi úspěchu Lucasových Hvězdných válek (Star Wars, 1977) u rodinného publika) obrátili dosavadní strategii a začali do žánrových příběhů vsazovat prvky pro dětské publikum. Film režírovaný Garym Nelsonem tak v prvé řadě je vizuálně i myšlenkově famózní sci-fi a až v druhém plánu, díky postavě hláškujícího robota, naznačuje inklinaci směrem k mladším divákům. Vyprávění o posádce průzkumné lodi, která hluboko ve vesmíru objeví černou díru a poblíž ní vesmírné plavidlo dávno považované za ztracené, je stejnou mírou spektakulární sci-fi dobrodružkou i příběhem o posedlosti pokrokem, který bývá přirovnávaný k Melvillově Bílé velrybě. Jedná se současně o průkopnický film v oboru speciálních efektů, z doby, kdy ještě počítačová grafika byla sama fascinujícím neprobádaným světem, který teprve začínal ukazovat své možnosti. [psáno pro LFŠ 2017] (03.07.2022)