Černá díra

20 000 mil pod mořem tak trochu ve stylu Hvězdných válek. Technická stránka přinejmenším zajímavá (matte malby), ale scénář staví celkem kvalitní obsazení do situací, ve kterých i sebelepší herci působí křečovitě. Výtvarně a technicky je to ale skvělé - jen ti létající ártůové s velkýma očima evokují Disneyho klasickou tvorbu snad až příliš... (02.06.2014)

Spojení "rodinný sci-fi film" obvykle lidem asociuje jméno Steven Spielberg. Je pravdou, že úspěch jeho průkopnického E.T. - Mimozemšťana (E.T.: The Extra-Terrestrial, 1982) odstartoval boom dětských a rodinných filmů osmdesátých let, které spojovaly dětská témata s elementy brakové fantastiky do velkolepých dobrodružství. Jenže kořeny tohoto trendu položilo již v druhé půlce předchozí dekády studio Disney. V té době ještě nebylo posedlé marketingovými poučkami o korporátní image a ovládnutím celosvětového zábavního trhu. Naopak se zaměřovalo na posouvání technologických hranic filmu a zkoušením nových konceptů i žánrových formátů. Byť již dříve najdeme ve filmografii společnosti tituly pracující s vědeckofantastickými elementy jako Roztržitý profesor (The Absent-Minded Professor, 1961) či The Computer Wore Tennis Shoes (Počítač v teniskách, 1969), jednalo se pouze o tematická ozvláštnění tradičních dětských či teenagerských vyprávění. Černá díra naproti tomu představuje start nejprogresivnějšího období v historii Disneyho konglomerátu, kdy (zřejmě v reflexi úspěchu Lucasových Hvězdných válek (Star Wars, 1977) u rodinného publika) obrátili dosavadní strategii a začali do žánrových příběhů vsazovat prvky pro dětské publikum. Film režírovaný Garym Nelsonem tak v prvé řadě je vizuálně i myšlenkově famózní sci-fi a až v druhém plánu, díky postavě hláškujícího robota, naznačuje inklinaci směrem k mladším divákům. Vyprávění o posádce průzkumné lodi, která hluboko ve vesmíru objeví černou díru a poblíž ní vesmírné plavidlo dávno považované za ztracené, je stejnou mírou spektakulární sci-fi dobrodružkou i příběhem o posedlosti pokrokem, který bývá přirovnávaný k Melvillově Bílé velrybě. Jedná se současně o průkopnický film v oboru speciálních efektů, z doby, kdy ještě počítačová grafika byla sama fascinujícím neprobádaným světem, který teprve začínal ukazovat své možnosti. [psáno pro LFŠ 2017] (03.07.2022)

║Rozpočet $20miliónov║Tržby USA $35,841,901║Tržby Celosvetovo $37,100,000║ Jednoznačná odozva na Star Wars, chcelo sa to v tej dobe zviesť na vlne medzi galaktickej sci-fi a z časti to aj vychádza. Po technickej stránke na tú dobu ani nie je čo moc vytnúť, tam to zvládli, herci újdu, akcia tu je, občas nejaký ten zábavný heft padne ale v konečnom merítku to spadne len do priemeru, lebo nedokáže to dať niečo málo na vrch. /60%/ (10.12.2008)

To byla pitomina - Kapitán Nemo ve vesmíru šmrncnutý Hvězdnými válkami, doplněný mimoňským soundtrackem a ultradebilním nápadem s variací na R2D2 a vůbec ostatními fakt lacině pitomými roboty. Kdyby autoři vypustili ty roboty a přestřelky, mohla to být hodně zajímavá temná sci-fi ála 10.000 mil od Černé díry. Takhle z toho vzešla divná Disney parodie, co neví, jestli měla být humor nebo horor nebo nesmysl - a tak je vím špatným ze všech možností. ~~~ 1,5* ~~~ PS: Zlatý Event Horizon (20.08.2014)

Ze začátku mi ten film poměrně lezl na nervy, ale pak se mi nějak naštěstí povedlo přijmout jeho naivitu a nějak mě to dokonce začalo bavit. Ten divnej robot byl svým způsobem docela roztomilý, dejme tomu, ale zase na druhou stranu, strašně mi připomínal tu potvoru ze Sezame otevři se, jak žije v tom koši. Pak jenom to finále mi přišlo strašně přehnané, byť bylo napínavé. Jinak se ale jedná o celkem příjemnou sci-fi, která se mi celkem líbila, akorát je třeba přijmout ten fakt, že to je poněkud naivní. Má to i celkem slušné efekty. 3* (07.09.2019)