Spomienky na vraždu

Nečekejte od tohoto snímku druhé SEDM, mohli by jste být zklamáni. Nečekejte hustou atmosféru, zběsilou jízdu ani přespříliš pikantních záběrů a možná budete více než mile překvapeni. Joon-ho Bong imho nejde atmosférou a prezentací nechutných záběrů tolik na dřeň, tak jako například Fincher; spíše na to jde tak jaksi decentněji a oldschoolově aka MLČENÍ JEHŇÁTEK. Souhlasím s belldandy - pod slupkou kriminálního příběhu se skrývá něco víc - sociálně-kritický podtón (vyšetřovací praktiky, které nejen eliminují nalezení pravdy, ale svou podstatou pravdu přímo ničí) a současně zamyšlení nad naší bezradností dopátrat se pravdy. A závěr? Silný, velmi silný... Shrnuto a podtrženo: Skvělá krimi se silnou a kritickou výpovědí nejen o policejních praktikách, ale v obecnější rovině i o nás samotných. (05.08.2005)

Typický Bong. Film se rozjíždí pomalu a k postavám přistupuje s podivnou odtažitostí, podobně jako na ně působí okolní společnost a její neučesaná, zastaralá pravidla. Praktiky vyšetřovatelů jsou příšerné a morálně pochybné a divák jim po chvíli ani nic dobrého nepřeje. A nic dobrého také nepřichází, neboť tohle není rozprávka o potlačování zla a jeho potrestání, nýbrž o jeho nepolapitelnosti a neodhadnutelné podobě, stejně tak jako o hořké demýtizaci dobra a zpochybnění požadovaných hodnot, které na rozdíl od západních filmů tehdejší jihokorejská společnost neposkytuje - detektivové nemají žádnou rodinu a jejich jedinou životní náplní je práce plná násilí, nedůvěry a podvodných praktik. Skrze opakované oddalování vyvrcholení a pocit rostoucí beznaděje se však divák s hlavním hrdinou postupně sblíží a začíná mu ho být líto, stejně jako je mu po chvíli líto všech vyslýchaných. Zločinem začíná být sama existence a vyšetřování je jen formou, jak se s ní vyrovnat a jak v ní najít smysl. Jestli mi Pečeť vraha opravdu připomněla nějaký hollywoodský snímek, nebylo to v žádném případě Se7en, nýbrž Finecherův Zodiac, v němž se podobně reflektuje beznadějnost systému a finální pocit morálního nezadostiučinění. Společně s Parazitem zatím vrchol Bongovy tvorby - jen mi přijde zajímavé, že zatímco v jeho oscarovce mi ta extrémně asijská žánrová vyhraněnost zkazila až konec, zde jsem se kvůli ní nemohl naladit pouze zpočátku. 85% (05.03.2020)

Je to vydarený mierne komediálne ladený kriminálny thriller. Má výborný príbeh odohrávajúci sa v osemdesiatych rokoch, kedy v menšom mestečku dôjde k niekoľkým vraždám, ktoré má na svedomí sériový vrah a keď si s tým miestni policajti s minimálnymi skúsenosťami nevedia poradiť, na pomoc im príde aj detektív zo Soulu, ale vrah je stále pred nimi. Spracovanie je výborné, je to originálny žánrový mix, pretože s takouto extrémnou kombináciou som sa v kriminálnom žánri ešte nestretol. Žiadny dlhý nevýrazný úvod sa tu nenájde, film zaujme už od začiatku, prvá polovica ešte aj napriek téme pôsobí dosť humorne, praktiky policajtov sú mimoriadne zábavné a podobne aj dialógy medzi nimi, našťastie príde aj iný detektív, ktorý tomu dodá aj nejakú vážnosť, ale spolu sa to všetko výborne dopĺňa, takže mimo humoru už zaujme aj samotné vážne vyšetrovanie a občas vyjde aj dosť slušná temná atmosféra. V druhej polovici si to oba žánry vymenia, humor už ide do úzadia, ale stále sa ešte občas nájde aj niečo vtipné, no skôr je to už správna temná kriminálka a veľmi sa mi páči aj celá záverečná časť a hlavne posledná scéna, tá je perfektná. Takže nadmieru spokojný som so všetkými žánrami, humor je skutočne perfektný, pri máloktorom filme som sa tak s chuťou zasmial, ako práve tu, niektoré dialógy a vyšetrovacie metódy sú neskutočné, takže na mnoho scén rozhodne nikdy nezabudnem. Ale o nič nezaostáva ani žáner kriminálny thriller, tie hlavné scény sú napínavé a obsahovo dosť zaujímavé, napríklad všetko týkajúce sa pesničky v rádiu, tu nemám čo vytknúť. Herecké obsadenie je výborné, môj obľúbený Song Kang-Ho ako vtipný policajt, charizmatický Kim Sang-Kyung v úlohe toho rozumnejšieho detektíva, bavil ma aj Kim Roe-Ha a Song Jae-Ho, tu nemám problém. Réžia a technická stránka sú perfektné, Bong Joon-Ho skvelo zvládol tento neuveriteľný žánrový mix, je to napínavé, vtipné, dobre vymyslené, aj vizuálne dobre zvládnuté. Síce kriminálny žáner pre mňa nemá potenciál pre plné hodnotenie a preto ho nedávam ani tu, ale Pečať vraha je jeden z najlepších a možno aj najlepší kriminálny film, aký som vôbec videl. 79% (22.10.2012)

Memories of Murder je dalsi z korejskych snimkov, ktore som po dopozerani dostal nutkanie si hned pozriet znovu (co som aj urobil). Nieje to koli zanrovemu zaradeniu, vynimocnemu pribehu, ci technickemu spracovaniu (forma je vsak dolezitou a skvelefungujucou sutastou tohto celku). Je to koli velkemu poctu vacsich ci mensich detailov, ktore divak pocas jednej projekcie hadam ani nemoze spozorovat. Su to detaily (ci uz vizualne, dejove, alebo verbalne), ktore poskytuju vo filme velky priestor pre divaka a umoznuju mu, ba az ho nutia, hladat nove suvislosti / voditka, ktore mu pomozu film si naplno uzit, pochopit ho a precitit. Nie zeby to bol film nejak komplikovany, to nie. Ale ma v sebe hlbku, ktora presahuje pribeh a ponuka zazitok, ktory ani nieje urceny na to aby bol slovami vypovedany. Je to zazitok, ktory sa stane velmi osobnym pre kazdeho, ktory sa na tento typ filmu dokaze naladit. A akosi mam pocit, ze si to budem musiet pozriet minimalne este raz :). (9/10) (17.07.2008)

Tohle mě uzemnilo... vlastně jde o asijskou obdobu metafyzické a sociální detektivky (Tenkrát v Anatolii mi naskočilo hned několikrát, byť spíše jako vzdálená rezonance) a zároveň jedinečný žánrový mutagen, který se z úvodních komediálních a satirických tónů přemění v temného thrillerového netvora. Motivy posedlosti, zápalu i nevypočitatelnosti pachatele zavánějí Fincherovým Zodiacem - nebo spíš naopak (s ním spojuje Pečeť vraha i neobyčejně pomalé tempo a konzervativní odpor k efektnosti). Gradace je subtilní, ale naprosto jedinečná, stavba postav fascinující (proměna křupanského detektiva v tragického hrdinu během několika minut - brilantní), inscenace některých scén promyšlená od pohybu kamery až po situační rámec (od blbostí typu scéna bordelu s blijícím velitelem až po napínavé scény vražd). Snažím se vylovit v paměti, kdy jsem si thriller o sériovém vrahovi naposledy takhle beze zbytku užil ve všech odstínech... zase asi ten Zodiac, ale Pečeť je vtipnější a podvratnější. Vidím, že moje mezery v korejské kinematografii jsou alarmující a žádají si zaplnění! (28.02.2012)