Spomienky na vraždu

Tak neviem na aký film sa dívali ostatní tu uvedení komentátori, ale ad1: V tomto filme nie je nijaká scéna ktorá "ukazuje jak se z na první pohled sympaticky jednoduchého a vtipného detektiva stává zrůda" (sam_lowry), ad2: Nie je tu ani len náznak súvislosti odkazujúci k Fincherovej klasike (pokiaľ tým dotyční azda nemyslia súvislosť typu "vraždí sa tu, takže je to Se7en") a ad3: Nenájdete tu ani "Naprosto zarážajúce a dychvyrážajúce sú scény s miestnymi policajtami a ich nátlakovými metódami vypočúvania" (Lhurgoyf). Takže pre tých, ktorí tento film budú pozerať s otvorenými očami: jedná sa o vynikajúci psychologicko - filozofický film o pátraní po vrahovi mladých žien, ktorý vraždí zásadne v daždi, dráždi ho červené oblečenie a pred vraždou si v miestnom rádiu necháva zahrať kórejský hit na ktorý je (zrejme) traumaticky naviazaný. Režisér filmu, pred samotným vyšetrovaním uprednostňuje sondáž do mysle členov vyšetrovacieho tímu (a nerozoberá myseľ vraha ako to býva obvyklé) cez ktorých sa o vrahovi dozvieme všetko podstatné okrem jeho identity. Vo výsledku je totiž kriminálna línia iba zástierkou na sociálno - kritický pohľad do radov kórejskej polície a spoločnosti zároveň od roku 1986 do súčasnosti (2003). Ak tu už teda niekto chce porovnávať, tak nech porovnáva s týmto. Ak by niekto z citovaných komentátorov mal pocit, že som ho urazil, tak sa mu ospravedlňujem. To nebolo cieľom môjho komentu. (13.12.2004) (13.12.2004)

Nemám nič proti kórejskej kinematografii. Bez problémov nájdem aspoň päť filmov, ktoré sa mi páčili. Ale toto? Prvú polovicu filmu som bol taký dezorientovaný činnosťou kriminalistického Pata a Mata a ich o závit chytrejšieho inšpektora zo Soulu, že som prehrávanie zastavil a išiel sa na ČSFD pozrieť, či ide o komédiu, paródiu alebo nejaký experiment na divákoch. Prečítal som aj zopár komentárov, ktorých pisatelia ubezpečovali, že druhá polovica je omnoho lepšia a záver priam fantastický. Tak som sa nechal nachytať a dopozeral to do konca. Rozdiel bol akurát v tom, že tí superpoliši v druhej polovici mlátili iného podozrivého, než v prvej. Tie dve hviezdičky sú za filmové spracovanie a v podstate sú z milosti. (05.07.2011)

Typický Bong. Film se rozjíždí pomalu a k postavám přistupuje s podivnou odtažitostí, podobně jako na ně působí okolní společnost a její neučesaná, zastaralá pravidla. Praktiky vyšetřovatelů jsou příšerné a morálně pochybné a divák jim po chvíli ani nic dobrého nepřeje. A nic dobrého také nepřichází, neboť tohle není rozprávka o potlačování zla a jeho potrestání, nýbrž o jeho nepolapitelnosti a neodhadnutelné podobě, stejně tak jako o hořké demýtizaci dobra a zpochybnění požadovaných hodnot, které na rozdíl od západních filmů tehdejší jihokorejská společnost neposkytuje - detektivové nemají žádnou rodinu a jejich jedinou životní náplní je práce plná násilí, nedůvěry a podvodných praktik. Skrze opakované oddalování vyvrcholení a pocit rostoucí beznaděje se však divák s hlavním hrdinou postupně sblíží a začíná mu ho být líto, stejně jako je mu po chvíli líto všech vyslýchaných. Zločinem začíná být sama existence a vyšetřování je jen formou, jak se s ní vyrovnat a jak v ní najít smysl. Jestli mi Pečeť vraha opravdu připomněla nějaký hollywoodský snímek, nebylo to v žádném případě Se7en, nýbrž Finecherův Zodiac, v němž se podobně reflektuje beznadějnost systému a finální pocit morálního nezadostiučinění. Společně s Parazitem zatím vrchol Bongovy tvorby - jen mi přijde zajímavé, že zatímco v jeho oscarovce mi ta extrémně asijská žánrová vyhraněnost zkazila až konec, zde jsem se kvůli ní nemohl naladit pouze zpočátku. 85% (05.03.2020)

Nepoznať režisérov štýl vďaka viacerým posledným snímkam a nevidieť extrémne populárneho Parazita, tak by som bol stratený v žánroch ešte viac než som v prípade Pečate vraha bol. Film vo mne viac doznieva, než by som bol ohúrený počas jeho sledovania. Ale ide skôr o referenčné pozadie, ktoré osvetľuje aj chovanie postáv a viaceré detaily. Policajti sú extrémne brutálni, zároveň ale aj smiešni a neviete, či ich nenávidieť, alebo im držať palce pri chytaní vraha. Nemôžem tvrdiť, ako mnohí iní, že ma film dostal a vtiahol, ale vidieť takto netradičnú detektívku, absolútne mimo "západný" štýl rozprávania, reznutú navyše komédiou a podprahovou kritikou režimu, tiež nie je od veci. Podľa mňa to síce všetko spolu dvakrát hladko neladí, ale beriem to ako veľmi netradičnú skúsenosť. 70% (22.01.2021)

Scénář: Joon-ho Bong, Kwang-rim Kim, Sung Bo Shim .. Memories of Murder je především výborná jihokorejská detektivka. Vraždy mladých žen jsou brutální a velmi precizní, konané výhradně v noci za deště, navíc po odehrání určité písně v rádiu.. Vyšetřování místního oddělení vražd je tvrdé, zaujaté, plné chyb a kroků vedle. Vše se změní příjezdem posily ze Soulu.. Daný příběh během více než dvou hodin rozhodně neztrácí tempo, byť obsahuje několik scén, které svým pojetím jako by ani nepatřily do tohoto filmu. Nemalou zásluhu na tom má také skvělé a velmi líbivé zpracování. Kamera je výtečná, zvláště díky filtrům doslova oku lahodící. Její kouzlo si nejvíce vychutnáte ve spoustě velmi dlouhých záběrů bez zbytečných střihů. Neméně povedená je i hudební složka. Přes mírné, už zmíněné kolísání v obsahu několika málo scén se jedná o velice dobrý krimi kousek, který lze doporučit i širšímu okruhu diváků. Film je totiž k sehnání v běžné distribuci na DVD a jsem zvědav kdy dostane nějaká naše celoplošná televize odvahu koupit něco podobného do vysílacího schématu. Obavu mám jen z dabingu, neboť tyto snímky mají své kouzlo a původní jazyk je (nutná) součást. 85%. (20.01.2006)