Milenci a vrahovia

Pokud se někdo koukne nejdřív na film, tak ho pravděpodobně odradí od četby Párala... Antiutopické vize polovičatě zasazené do socialistického Československa umocněné sexuálními hrátkami na mě nezapůsobily. Znalost předlohy může pomoci rozluštit filmový příběh. Herecky celkem přesvědčivé - zajímavá "proměna" Zlaty Adamovské. (09.08.2009)

Už pár let mám dojem, že jediným účelem devadesáti procent vzniklých českých filmů je schytat co nejnevybíravější kritiku. Ne, že by mi to bylo lhostejné, na Milencích a vrazích si nicméně rád smlsnu. :) Není to ani film, jako spíš dramaturgicky těžce nezvládnutá mozaika exhibicí navzájem příliš podobných postav, které mi navzdory veškerému úsilí herců byly stejně nesympatické. Ještě bych přenesl přes srdce, že chybí hrdina kladný, natožpak hlavní, ale ono chybí cokoliv, co by mě přimělo se o postavy začít zajímat. Píše se léto 66, všichni spí se všemi, pouze naivní dobrák Julda tráví volné chvíle u staříka meloucího z posledních, jenž se jednoho dne zvedne a odpotácí bůhvíkam, což je vlastně problém celého filmu – horko těžko se zmáhá, aby nakonec nabral nějaké ty síly a odešel bůhvíkam. Rozdělení prostoru mezi jednotlivými postavami je zcela nesmyslné, někdo je nečekaně a necitlivě odklizen, někdo slouží pouze coby „uzavírací“ pojistka. Postavám naprosto chybí hlubší motivace a kdybych si to nepřečetl, netuším, že hlavním motivem Milenců a vrahů není ubohost lidského pachtění po (sebe)ukojení, nýbrž imaginární boj, jenž mezi sebou svádějí „modří“ a „červení“. Nemohu posoudit, jaký podíl má na této zdánlivé prostoduchosti knižní předloha, ale pokud větší než malý, nechápu, proč se někdo do realizace podobného projektu vůbec pouštěl. 30% Zajímavé komentáře: Brouk, Odpadlik (18.12.2006)

"Jsem zmatený. Všichni jsou proti všem, všichni jenom lžou, berou si bez ptaní, a zabíjejí a pořád dokola. Kdy to skončí." I po letech jsem z tohoto filmu hodně zmatený. Nejsem si totiž úplně jistý, zda je to primárně už o Páralovu scénáři nebo až o Polesného režie, z čeho se mi při sledování tohoto filmu chtělo někdy doslova zvracet. Proč jsem to tedy i podruhé dokoukal? Asi jen proto, že už jsem si vůbec nepamatoval, jak to celé martýrium lidské ubohosti, v němž se všichni (s výjimkou postavy Ondřeje Vetchého) ženou jen za uspokojením svého mrzkého chtíče, dopadne. I když si teď říkám, jak jinak tohle asi mohlo dopadnout než blbě... Pokud bych i přes onen pocit celkového zhnusení měl aspoň něco vyzdvihnout, pak by to asi byla mrazivá hudba Karla Svobody, která svého tvůrce určitě nezapře. A úplně špatné (z hlediska navození jisté dobové atmosféry 60 let) nebylo ani použité starých televizních záběrů s dobovými šlágry. (04.10.2023)

Třeba mě zabte, ale mě se to vážně líbilo!!! Můj oblíbený spisovatel Vladimír Páral, jeho Ústí nad Labem – chemie – a kontroverzní román o složitosti lidských vztahů “Leností začíná hřích“. A protože v té době bylo nadějí víc než dost „O razítku se nediskutovalo“ tak zůstanu se soudruhem Gráfem u Sigmunda Freuda „Život je pud ukájení, milá Zito“. Ovšem co mě zaskočilo, že film se ocitnul (oproti předloze) až v roce 1989. (30.04.2005)

S očekáváním spíše podprůměru jsem v neděli večer na ČT1 sledoval toto drama. Hodnocení zde na ČSFD nevěstilo nic dobrého. "No, uvidíme": řekl jsem si. Vydržel jsem celou hodinu a už, už jsem chtěl vstát a věnovat svůj čas raději spánku, když se cosi prolomilo a děj začal mít zázračně smysl a spád. To od okamžiku, kdy se děj překlápí do jiného kalendářního času. Zbývající část filmu mi už odebrat se do blaženého spánku nedovolila. Jako by ten film točili dva režiséři. Jeden neschopný vyprodukovat něco co zaujme a druhý, který v závěrečné části filmu všechno napravuje. Kruh osudů postaviček se uzavírá a každému co si zaslouží. Těch 108 minut zkráceno na nějakých 70 minut by snímku hodně pomohlo. Ohledně zkrácení mám na mysli samozřejmě prvních cca 60 minut. Pokud bych měl hodnotit první uvedenou část, věnoval bych pouze jednu hvězdičku, následná část by ode mne získala čtyři a jako celku přidělím tři (dal bych mezi 3 až 4). Nehodnotím tímto román Vladímíra Párala, ale pochopitelně jeho filmové zpracování. Vysvětluji si tak nízké hodnocení zde na ČSFD tím, že drtivá většina diváků to ještě v oněch prvních 60 minutách vzdala a hodnotila pouze to, co viděla. Tedy ten nezajímavý, zdlouhavý a nudný začátek. Poradím, ... "vydržať!" až na konečnou. (11.08.2009)