Pýcha a predsudok

Formálně naprosto skvělé, bohužel jsem však měl v každém druhém záběru/dialogu pocit, že jsem přesně tohle viděl již nespočetněkrát předtím a v lepším provedení. Pýcha a předsudek v žádném případě neurazí. Na obodobí ve kterém se odehrává má nezvykle bystré a vtipné dialogy. Stejně tak prostořekost a upřímnost Keiry je mi sympatická. Ovšem jakožto příběh o lásce/vztazích mě toto dílko nikterak hlouběji neoslovuje, což je vzhledem k mému vkusu/cítění vcelku záhada. Snad možná příliš vyumělkované - tak bych celek charakterizoval v jedné krátké všeříkající větě. Cit ano, emoce taky, ovšem vše se tak nějak táhne, plouží...zastřenost, pravá láska, umělá láska, zvyky aristokracie....vše už jsem viděl někde jinde...nic nového pod sluncem. (15.10.2006)

Předlohu jsem četl, jinou její adaptaci jsem neviděl, a tak mohu říci, že jsem velice spokojený. Dechberoucí zpracování si mě získalo krásnými obrazy, skvěle natočenými scénami, jako byla ta na druhém bálu, Marianelliho podmanivou hudbou a samozřejmě i výkony herců. Dá se říct, že všechny postavy jsem si při čtení představoval přesně tak, jak jsem je tady viděl. Jen, pravda, pan Collins nebyl v předloze tak směšný, a starý pan Bennet zase tak sympatický (Donald Sutherland je Donald Sutherland). Pokud jde o Keiru KInghtley nebo fantastického Matthewa MacFadyena, nemám výhrad. Jediná vada na kráse je těch několik okamžiků, které mě lehce nudily a které mi připadaly zbytečné (přišly v poslední třetině), což jsem poznal podle toho, že jsem se najednou díval, kolik minut ještě zbývá do konce. Čtyři a půl. (23.07.2011)

Pýcha A Předsudek mě v knižní podobě neoslovila tolik jako Rozum A Cit a nejinak tomu bylo u filmových zpracování obou románů. Navíc po xhodinové zkušenosti se "seriálovou" verzí by mohl tento poněkud stručný výcuc zachránit pouze herecký ansámbl a možná též výprava. A to se do jisté míry děje, toto zpracování Pýchy A Předsudku si především díky překvapivě vydařené roli Keiry Knightley, ve které jsem v některých scénách viděl přesně tu pravou Elisabeth Bennetovou, zaslouží vysoké hodnocení, i když nezíská příčku nejvyšší. Matthew MacFadyen je coby "chladný" gentleman Darcy rozhodně dalším z těch správně vybraných mezi mladými účastníky tohoto velkolepého představení, což platí stejnou měrou pro Rosamund Pike, avšak ne pro "neodolatelného" Bingleyho. Vedlejší role jsou obsazeny naprosto excelentně - rodiče, tetičky, bratranci a podobné příbuzenstvo vyvolá vždy v těch správných chvílích úsměv či pohoršení oprávněné pohledem našich současných představ o společnosti, a vůbec vše na první pohled funguje tak jak by mělo. Ale nějak tomu chybí lehkost a něco, co by diváka více vtáhlo. Většinu času sledujete poctivé filmařské řemeslo a těch několik scének oživlého herectví políbeného múzou nemůže ani při nejlepší vůli vytáhnout celkové hodnocení na bezesporu kvalitních osmdesát procent. Ode mě tedy 70%. (20.05.2007)

Pýcha a predsudok čoby staroanglická kostýmovka disponuje všetkými zložkami, ktoré dnešným romantickým filmom chýbajú. Pán Darcy a slobodomyseľná Elizabeth ma doslova strhli vzájomne vytryskujúcou chémiou a ich nadnesené dialógy, oplývajúce duchaplným podpichovaním či scény, kde sa len výrečné pohľady zarývajú do vnútra, vo mne vyvolávajú neuveriteľné emócie. Niektorí by mohli namietať, že Austenová bola pobláznená romantička s naivnými sklonmi, ktorá navyše svojím postavám vdýchla nereálny, afektovaný podtón, no treba uznať, že práve toto iskrivé nevinné poňatie dievčenskej vášne a nenávisti, dodáva snímke šmrnc a osobité čaro, vyžarujúce z každej jednej scény. Na Wrightovi ma fascinuje skutočnosť, že dokázal tak obozretne pracovať s kontrastmi a zobrazenie prudérnej konzervatívnej spoločnosti dokonale vyvážil prekrásnou kamerou, plnou romantického slnka (záverečná scéna pri svitaní s prežarujúcim slnečným svetlom doteraz patrí medzi moje najobľúbenejšie), úchvatnou klavírnou Marianelliho hudbou, ktorá doslova spôsobuje vnútornú slasť, rozprávkovou výpravou a koniec koncov precítenými hereckými výkonmi (MacFadyen a Knightley sú po Leovi a Kate mojou druhou najobľúbenejšou filmovou dvojicou). Presná vnútorná charakteristika postáv, pozostávajúca z jasných osobnostných čŕt (oduševnelá Elizabeth, strohý pán Darcy) či brilantné chytré dialógy, v ktorých sa usadila austenovská vznešená irónia, činia z tohto diela najúžasnejšiu kostymnú záležitosť, aká sa mi doteraz dostala do rúk a v mojich očiach zatieňuje aj Pokánie alebo Rozum a cit. Dielo, pred ktorým sa skláňam bez predsudkov vo svojej najúprimnejšej pokore. (24.09.2011)