Poslední dům nalevo

Jeden z mála případů, kdy remake zvítězil nad původním filmem. Wes Craven ve svém režijním debutu nijak neoslnil. Je mi jasné, že si z toho tak trochu dělal legraci - brutální čin vs. veselá hudba apod. - ale podivná kamera, protahovaný rozjezd a směšné herecké výkony ze snímku dělají nudnou amatérskou záležitost. (10.12.2012)

Cravenův debut a zároveň asi i to nejbrutálnější dílo, jaké kdy mistr žánru natočil. Amatérské podmínky nebyly na škodu, právě naopak, jelikož i dneska působí tenhle film špinavým a neuvěřitelně syrovým dojmem. Celou tu zvrhlou zábavu umocňuje polodokumentární kamera, ta totiž slouží jakoby další osoba, díky níž je nám dovoleno sledovat zblízka všechny ty hrůzy. Hudba často a vtipně kontrastuje s děním na obrazovce, což atmosféru trochu narušuje, ale náplastí je závěrečná vybíjená, kdy se ke slovu přihlásí ostré zuby a motorová pila. Ale pozor, cenzurovaná verze se od té nesestříhané liší jako kuře od krocana. Důkazem budiž dvouminutový a detailní záběr na zkrvavené ruce, jak se téměř s láskou probírají v dívčiných vnitřností. Prostě síla, co si budeme povídat... (25.05.2011)

Tak od tohohle "kulťáku" jsem očekával mnoho, ale dostal jsem velice málo. Dle mého názoru je to naprosto amaterský počin (lookem bych toto dílko přirovnal k Raimiho Within the Woods, ne však kvalitou) a moc nechápu jeho uctívaný status. Film má totiž všechny neduhy většiny amaterských filmů, tedy špatné herce, kameru, hudbu a scénář. No dobře scénář ne, ta myšlenka má něco do sebe. Jinak věřím tomu,že kdyby film měl stopáž dlouhou jako vzpomínaný Raimiho počin, neváhal bych jít nahoru s hodnocením. (22.12.2009)

The Last House on the Left není vůbec špatná prvotina hororové legendy Wese Cravena. Pod louhé době se mi více líbil originál z roku 2009, který byl lépe zahrán a využil naplno potenciál, který zde byl. Verze z roku 1972 je boužel mizerně zahraná a kamera taky není zrovna ideální, ale musím to brát tak, že snímek stál pouze 87 000 dolarů. (16.10.2009)

Je úžasné jak se Cravenovi povedlo skloubit násilí a humor do až neuvěřitelně funkčního tvaru, který přetéká nápady, charaktéry, experimenty se zvukem a hravou hudbou.................... Zároveň je zábavné sledovat jak se o mnoho let později snaží jít "Chaos" a "last house on the left(2009)"ve stejných stopách, ale naprosto to nefunguje a láme si to zuby na nezvládnuté míře násilí kombinováné s absencí nadhledu. Wes se nebere vážně a možná právě díky tomu se mu povedlo odvyprávět relativně silný příběh. (21.09.2010)