Plunkett & Macleane

Milé překvapení - tento dobrodružný film se svým zpracováním vymyká žánru, respektive nepůsobí v nejmenším komerčně. Obvykle mi moderní hudba do filmů z historie nesedí, ale v tomto případě dokonale podbarvovala celkovou podivnost. Nemůžu si pomoct, mně se "Plunkett a Macleane" líbili víc, než většina "megafilmů" se slavnými hereckými hvězdami a stovkami drahých efektů. 75% (23.01.2009)

Iba kostýmy a kulisy upozorňujú na to, že sa má jednať o historický film. Všetko ostatné pôsobí súčasne a úplne sa tým vytráca nielen vierohodnosť, ale aj atmosféra. Myslel som si, že sa mi toto môže stať viacmenej iba v U.S. filme, zjavne som sa mýlil. Inak má snímok dobré tempo, síce jednoduchý, ale svižný príbeh a potešili aj dobre spravené Carlyleove (on jediný za niečo stál) akčné scény so strelnými zbraňami. (25.03.2016)

Begbie a Sick Boy, Walliams a Lucas (v té době natolik slavní, že ani nebyli v závěrečných titulcích), středověkej rock'n'roll (no, spíš rave), zkrátka film co se s tím, i přes občasné zaškobrtnutí scénáře, fuckt nesere. Inu musím to počase zase jednou napsat- devadesátky byly cool as fuck. Ježiš, jak si moje duše, čím dál tím víc alergická na hollywoodský mainstream, u tohoto undergroundem a punkem líznutého filmu lebedila. (18.08.2019)

Je to špinavé, plné nezáväzného sexu a násilia. Je to akceptovateľne postmoderné a vládne tomu najmä charizma Roberta Carlylea. Je to taký historický ekvivalent gangsteriek, kde taktiež fandíme tým zlým, lenže tu je ešte horšia tá svetská moc, takže je to v pohode. Zachraňuje sa v poslednej chvíli, dosť na riziko, to pretože postavy chápu, ako obecenstvo udržať čo najdlhšie v napätí. Pozerať jedine neskoro v noci. (14.09.2014)

Tento film mi , ani nevím proč, utkvěl v paměti. Asi že neměl vůbec špatnou atmosféru, aspoň co se týče násilných scén a obrazů ve vězení. Ústřední dvojici jsem fandil. Jinak se mi taky líbila postava dekadentního homosexuála, který nakonce prohlásí, že do Ameriky nepojede, protože kdo by pak v Anglii kazil mládež. Asi to nemyslel jak Sókrates. Jako film vysílaný během týdne pozdě večer na komerční stanici to bylo rozhodně příjemné překvápko. (27.10.2008)