My Fair Lady

Muzikály jsou můj nejméně oblíbený žánr, proto jsem svá očekávání držel pěkně na uzdě, ale o to víc mě překvapilo, jak byl film zpočátku svižný, milý, zábavný a písně líbivé a nikterak ubíjející. Vskutku k první polovině nelze mít výhrad! Audrey Hepburn je jako přidrzlá prodavačka k sežrání a tahounem celého filmu zůstala až do konce. Jenže od druhé poloviny začalo její břemeno nápadně těžknout až do neúnosné míry, 3 hodiny jsou na muzikál prostě moc (nebo že by byly přespříliš jen pro mě?). Speciálně natahovaný konec takřka znemožnil jakoukoliv katarzi... Za zmínku však ještě určitě stojí bohaté mizanscény, nápadité kostýmy i celá výprava, na My Fair Lady byla očividně odvedena kvalitní práce, bohužel nic nenadělám s tím, že mě nebavila víc než na silné 3*. 7/10 (18.03.2009)

Strašně se mi líbily všechny zpívané pasáže. S těmi mluvenými to bylo podstatně horší. Celkový námět filmu je již velmi ohraný a trpím vůči němu silnou averzí. Ovšem musím přiznat, že toto zpracování bylo tím nejlepším, které jsem viděl. Bohužel stopáž je vysoce přemrštěná. Tak nějak jsem celý film doufal, aby neskončil, tak jak se očekávalo, že skončí. Stále jsem doufal v to, že Rex Harrison zůstane tím ,,ordinary man", o kterém tak hrdě zpíval. No samozřejmě se tak nestalo. No celkový verdikt? Víckrát bych se na tento film nepodíval ani kdyby byl třeba tím posledním na světe. Soundtrack si ale možná někdy opatřím...P.S. Poklona neznámému autorovi titulků, které v tomto případě daly určitě větší práci než je to u filmů obvyklé a nejenom vinou dlouhé stopáže. 2* (30.04.2012)

Říkám si, že Cukor musel být svým šablonovitým rukopisem, který téměř nikdy nevybočoval z prověřeného standardu, ideálním režisérem pro hollywoodskou producentskou vrstvu, která se nerada pouštěla do nejistých experimentů. Jeho hlavní předností byla skvělá práce s herci, velký zájem o scénář a zároveň dobrý čich na kvalitní látku a Velké příběhy obecně, ale o inovativní postavení kamery nebo využití oživujících specifik bohaté filmové řeči se příliš nezajímal. My Fair Lady není výjimkou. Božská Audrey i neméně výtečný Rex (a další) tak mohou být nastokrát úžasní, stejně tak hudba a choreografie jednotlivých čísel, ale pět hvězdiček nedám ani za úplatu. Až se mi zachce divadelní režie, mohu navštívit divadlo samotné. Ale to neudělám. Film má stále tu výhodu, že i tři hodiny jsou v jeho společnosti příjemně ukráceným časem. (12.02.2009)

Při posuzování díla jde o vždycky o projevení vlastního názoru. Tato pravda, prostá ve svém vyjádření a nepůvodní ve své podstatě, se ovšem neobejde bez některých korigujících maličkostí. Patří mezi mě znalosti základních reálií, přehled o možnostech, které nabízela doba, atd., atd. ,atd. Odpustil bych si toto extempore, kdybych nečetl některé ohlasy na klasiku žánru, kterou MY Fair Lady nepochybně je. Tvořivost tohoto hudebního díla oceníme o to víc, známe-li jeho divadelní předlohu, Shawův PYGMALION. V hollywoodském lesku proti všemu očekávání nejenže nezanikla hořká sociální nota tohoto irského fabiánského socialisty, ale naopak - byť osvobozena od své hořkosti - se rozzářila do duhových melodií dnes klasických melodií nesčetných hudebnch čísel. Roztomilá starosvětskost, do které tak lehce vplula i mladší z obou Hepburnových, poněkud posouvá výchozí polohu LADY do shovívavější optiky středních vrstev, ovšem v americkém úsměvném posunu. Ďábelskost, se kterou je potrestán příživnický Doolittle, je přímo démonická: úpět pod tíhou přiměřené renty je trest horší všech vězení - právě v onom duchaplném úsměvu, v jehož znamení se celý muzikál odehrává. V českém prostředí se obě díla dočkala cenných ohlasů: mimo starší film FALEŠNÁ KOČIČKA s Věrou Ferbasovou a Oldřichem Novým, který je ovlivněn ještě PYGMALIONEM, je to nedoceněný moravský muzikál Stanislava Moši MY FAIR LADY (ze Zelňáku). V obou případech šlo a jde o inscenace přijímané s mimořádným diváckým a návštěvnickým ohlasem. Co více říci o díle, jehož nadčasovost oslovuje neustále další a další generace nadšených obdivovatelů? (10.02.2008)

Krásné, důvtipné avšak předlouhé. Audrey Hepburn je úžasná, její přišerná angličtina a přecitlivělé vystupování květiářky Lízy ostře zakontrastovaly s postavou mladé princezny, která se z ní vyloupla po tvrdém výcviku samolibého šovinisty profesora Higginse. Obdivuju ji a její slovní přestřelky s Higginsem, avšak po tři hodiny se těžce obdivuje jediná postava, proto nemohu dát nadšených pět hvězd. U mnoha (dlouhých) muzikálových výstupů jsem totiž netrpělivě podupávala nohou a prosila o jejich konec, což se mi u muzikálu často nestává. Ale ty, Audrey jsi byla vy-ni-ka-jí-cí!!! (28.12.2008)