Rudá záře nad Kladnem

Nějaký ty SPOILERY. "Musíme to udělat jako v Rusku! Nemluvili naplano a Udělali revoluci!" (důraz na udělali) jedna z největších vtipností filmu, je starý mládenec, který hledá žínku a narazí na vdovu, která ho evidentně nechce. Tak se začné vtírat tím, že jí koupí kanape a dá svou spořitelní knížku. Na ta slova žena povídá: "Já vždy tomu svému Vaškovi říkala, že vy ste člověk zlata" pak se rozbrečí a říká:" Vždyť vy dovedete ženskou duši a její city tak pochopit" Kdyby Vás dostatečně neodradilo tohle, stačí sledovat dál. Neuvěřitelně zkreslené napadání první republiky, Tusarovy vlády atd. Co by tam ti Rudoši tak asi udělali líp, ohánění se kecama jako "tak takovou tady máme demokracii", hlavně že v době kdy byl tehle film natočenej tady byl tak nádherný lidově demokratický režim. Jak já nesnáším tady ty propagandistický ulhaný srač*y. Odpad! (05.11.2010)

,,PODÍVEJ SE, JAK JE TO KRÁSNE, KDYŽ JE NAŠE KLADNO CELÉ RUDÉ.“ ,,TY MYSLÍŠ POŘÁD JENOM NA RUDÉ KLADNO A PŘÁL BY SIS, ABY CELÁ REPUBLIKA BYLA RUDÁ, VIĎ? ,,VŠAK TY BY SIS TO TAKY PŘÁLA.“ __ Ako inak si pripomenúť 70 rokov od víťazného februára, než Zápotockého osobnou spomienkou o založení Komunistickej strany Československa (predtým Sociálno-demokratickej ľavice) počas tretej komunistickej internacionály? Istého času počas burzy kníh som na - do slovenčiny preložený román - ,,Červená žiara nad Kladnom“ narazil na burze kníh. Stál päťdesiat centov. Pomyslel som si, načo mi bude taká hlúposť, avšak dnes svojho rozhodnutia ľutujem. Zápotockého opus magnum je údajne napísaný solídne, do rozpakov priviedla tvorcov balancujúcich nad rozhodnutím urobiť z nej pripomienku idealizovaných udalostí alebo manifest. ( ,,KAM TAK HONEM, KARLE?“ ,,KAM? NO NA ŠACHTU. MYSLÍTE, ŽE BUDEME NASTUPOVAT POSLEDNÍ?“ ,,NIKAM NEPUDEŠ, ZBABĚLČE. VE STÁVCE SE POKRAČUJE.“) Film je ozaj krásny... farebnosťou, ktorá by o to viacej vynikla, ak by sa pre budúce generácie uchovala v podobe precízne zreštaurovanej blu-ray verzie. Maľované pozadie, prípadne kulisy sú robené vo vtedajšej dobe (a možnostiach) na najlepšej možnej úrovni. Zaujímavá mi prichodila scéna Bekovho stretnutia z manželkou po návrate domov, zatiaľ čo ona umýva podlahu. Sledujem ďalej a musím napísať, že... (,,BUĎTE ZDRÁVY, SOUDRUZI!“ ,,VÍTAME TĚ TONÍČKU. ŠKODA, ŽE POSPÍCHÁME, MUSÍME DO ÚSTŘEDNÍHO NÁRODNÍHO VÝBORU.“ ,,TO JE ŠKODA, CHTĚL JSEM SI S VÁMI POPOVÍDAT. ALE ASPOŇ JEDNU OTÁZKU SOUDRUZI: CO JE SE SOCIALIZACÍ?“ ) ...hodne škrípu dialógy robiace z osudových udalostí dnes úsmevné chvíle nútiace diváka sledovať celé prestavenie do zdarného konca. Znezrady sa objaví kniha: Mikuláš Lenin – Stát a republika. Pomyslím si: Zato istotne môžu kapitalisti , tí zlí, ktorí sú tu tak ukážkovo zobrazení sťaby vydierači, mysliaci iba na ženské, nato ako zneužiť robotníka a spiaci do neskorého doobedia, zatiaľčo čo pochodujúci ľud oslavuje 1. máj. Hádžem za hlavu zvláštnu záhadu, čakám na finále pred súdnym tribunálom, ktoré sľubuje potom, ako Mařka z manželovho listu o veľkosti súdruha Lenina dosahuje sexuálne uspokojenie, ojedinelý zážitok. ,, ZAHÁJILI SME BOJ PROTI KAPITALISTICKÉMU ZŘÍŽENÍ. V TOMTO BOJI NEMůŽEME STRATIT NIC, JENOM SVOJE OKOVY. ZÍSKAT ALE MůŽEME VŠECHNO.“ ... ,,...MY NAOPAK VĚŘÍME, ŽE PRO ZÁCHRANU LIDSTA JE POTŘEBNÉ ROZBÍT KAPITALISTICKÝ ŘÁD A VYTVOŘIT SVĚT SVOBODNÉ PRÁCE, SVOBODNÝCH NÁRODŮ, SVĚT OPRAVDU NOVÝ, SVĚT SOCIALISTICKÝ.“ (dosiaľ 853. hodnotení, 87. komentár k filmu) (25.02.2018)

"Ten Psilander, to je přeci jenom fešáckej mužskej." - "Já mám zas rád Portenku, vona je zas hezká zpředu i zezadu." aneb jak se nevypořádat s ostře sledovanou adaptací stejnojmenné knihy Antonína Zápotockého, který byl takový filuta, že sám sebe projektoval do postavy hlavního hrdiny tak, aby co nejlépe uctil výročí 30 let od založení KSČ (a to ještě ani nebyl prezident, tedy v roce 1951). Sám byl tou dobou (1921) na Pankráci, takže byl pouze čestným zakladatelem, ale byl. Při srovnávacím čtení předlohy jsem se ale až podezřele častokrát musela sama sebe ujišťovat, že nečtu Cimrmana. Takové to tedy skutečně je. Nikdy nekončící příhody horníka Šádka, který má filipa za každých okolností, kdykoli vám rád poví vlastní story o uhlí, které je měkké jako perník, a také to, jak se rád mačkával na Rozinu mezi futry, když ještě byl její manžel naživu ... a to je teprve začátek. Samozřejmě Toník sám je také chrabrý hoch a spořádaný partajník socdemáků, hrdý otec a kvalitní manžel. Nikdy nenechá své rodné Kladno ve štychu a z války ví, zač je toho revoluce. Protože jedině v Rusku to udělali dobře a to je, oč tu běží. Mezitím zabednění páni v Praze socializací pohrdají a dá-li Hitler, budou jí ještě dalších dobrých 25 let pohrdat. To už tedy v románu ani ve filmu není, to je historie. Vrátíme-li se ale k diváckému zážitku, zjistíme, že druhý takový ukázkový projekt nenajdeme. Kupodivu i Vstanou noví bojovníci ve srovnání s Kladnem připomínají film a nikoli plakát. Tak ono to sice bylo připravené vědecky, hodně se přepisovalo, hodně se stavělo nových exteriérů za Barrandovem, protože současné Kladno už bylo vhodné jen na prvomájové slavnosti s rohlíčky z nakeťasené mouky, ale což. Zřejmě Zápotockému mezitím byli v úřadu svázány ruce a ani jeho osobní dohled nedokázal poslat Toníka na opravdické moskevské nádraží, Mařku na kladenské a nakonec i chyběl kaktus jako suvenýr ze Světové války. Takže co nám zbylo? Feminizující Chramostová a Fabiánová a samozřejmě Míla Besserů a jeho Václavíček, který rozjasní den na celý týden dopředu, jak je upřimný a hloupý. "Je to pravda, tati, že Lenin je strašně veliký člověk?" - "Jistě, že je veliký." - "Tati, jak je veliký? Je větší než ty? Vešel by se k nám do dveří?" P. S. Kdo si všiml, že by logika některých událostí jako by byla šitá na delší období, než-li jsou jen roky 1918-1921, má recht. V knize se nám Tonouš rozepsal hluboko před rok 1914, ale soudruzi scénáristé zřejmě radši šli na oběd, takže vše, co nebylo vyškrtáno jen posunuli vpřed, bez ohledu na důsledky. (25.10.2009)

Stěžejní komunistické dílo, natočené podle známého románu svého (bohužel jsem ho nikdy nečetl!) času hradního pána, jak napsal Brouk, ano, často se mu přezdívalo právě Zápotockého pomník, film na který dnes určitá skupinka lidí pohlíží se značným despektem, ale na druhou stranu, být v té době, třeba zrovna na Kladně, být jen synem obyčejného dělníka, být v komplikované sociální situaci, asi by se všem přemýšlelo jinak. Ostatně to se němění, stejné smýšlení určité skupinky lidí vidíme i dnes. Parádní jiskrná byla např. scéna vdova Jarmila Kurandová vs. bohatý kapitalista! Film je vnímán jako osobní dobou značně idealizovaná autobiografie člověka-dělnického funkcionáře, který toto všechno zažil na vlastní kůži. Když si odmyslíme všechny ty komunistické žvásty např.o vzájemné socializaci společnosti (které dnes působí víceméně komicky), všechny ty dobové písně, atd, tak je to docela koukatelný příběh, obyčejných lidí, na pozadí historických událostí, které měnili republiku, tím že 15. května 1921 na sjezdu sociálně demokratické levice bylo odhlasováno založení Komunistické strany Československa a pak netřeba připomínat jak to šlo dál, tehdy ještě nikdo nevěděl ani netušil že bude nějaká 2. Světová válka a že bude zničeno skoro celé radikální jádro této strany.! K jednotlivým rolím: Pepík Beků jako Tonda, funkcionář SD, si opět střihl roli vůdce (veřejné plamenné manifestační projevy, ty mu vždycky šli), kterou znal už z předešlé Anny Proletářky, byl to tip příkladného dělnického hrdiny, který je svým vitálním herectvím, povýšil na ideální hrdiny, přímočaré, robustní a lidové..Po jeho boku se tu objevila a rovněž zazářila Vlasta Chramostová jako Toníkova milá (dnes s odstupem času na tuto svou roli asi moc ráda vzpomínat nebude a zřejmě bude nerada že tento film po letech vůbec spatřil světlo světa), zde jako velká soudružka (v civilním životě nejspíš také, ono to bylo těžké asi tak, kdo nešel s námi šel proti nám), později po roce 68' zřejmě už dávno po všech těch zvěrstev napáchaných v 50 letech prozřela (prvotní a původní nadšení bylo rázem pryč, ale to i u jiných) aby nakonec později podepsala jako jedna z předních signatářek Chartu 77! Zajmavá kariéra známé komunistobijky! Kdo se mi ještě líbil, byli dva prvorepublikový herečtí velikáni Jaroslav Vojta a Vlasta Fabiánová jako ta nadšená ideálu.Jejich rozhovor doma, stál zato.."Ty si důvěrnice"? Jakto? "Ty jedeš na sjezd"? Zas tak strašné to tedy v sumáru není, většina filmu se tu prozpívá, když to začíná bejt konečně zajímavé (ozbrojené povstání a zatýkání), jak rychle to začne, tak rychle to skončí a vše to dokončí vzájemná soudružská spokojenost za zvuku známé komunistické internacionály. Zajímavost: Film měl premiéru v únoru v roce 1956, uskutečnilo se 9 546 představení a návštěva byla na 1 524 455 diváků. Barva, kamera, některé herecké party za 2*. (19.05.2006)

Takže po mírových tancích a delikventním Jaru 68 jsem si pro pobavení jako další propagandistický film vybral Rudou záři nad Kladnem (pak jsem teda ještě viděl stavbu Dukovan, ale to bych za propagandistický film fakt neoznačil). A blbě se mi to hodnotí, jako vždycky. Zpočátku to celé vypadalo na film o osudech několika lidí, kterým se v té době zrovna nedařilo a komunismus se zdál jako skvělá cesta ven, ale tenhle dojem mi vydržel tak 15-20 minut, pak se to zvrtlo v neskutečnou propagandu, jak jsem celou dobu čekal. "Velkofilm" o vzniku KSČ s neomylným hlavním (super)hrdinou Toníčkem Zápotockým, sice je agitkou jak sviňa a je to dost často znát v mnoha dialozích nebo i zpíváních, které většinu času není ani zábavné, ale spíš leze na nervy. Jenže ze všech těch komunistických filmů mě tenhle nejmíň smál, zároveň je ze všech největší agitkou a zároveň mi připadal jako ten, co nejvíc vypadá jako film. To je kritika i pochvala v jednom. Každopádně když budu Rudou záři nad Kladnem hodnotit objektivně, odpad! si - stejně jako ty další komunistické propagandy, co už jsem viděl - nezaslouží. Odpad! patří filmům, na které je bolest a utrpení se dívat a je na nich vše špatně. Tady myslím, že ty odpady zde jsou kvůli tomu, že někteří uživatelé Rudou záři hodnotili jako ideologii, ne jako film (stejně jako dokumenty o Naganu hodně uživatelů hodnotí plným počtem kvůli Naganu, ale ne kvůli filmu). Kameru totiž má docela dobrou a prvních 15 minut ještě vypadá, že to nebude až taková agitka a že místo politiky se to bude věnovat především osudům lidí. Ani mě to tolik nenudilo, jako třeba Tobě hrana zvonit nebude, což je to taky způsobené tím, že to netrvá skoro dvě hodiny, ale jenom nějakých 80 minut. 2* (12.07.2020)