Chlapec a jeho pes

Postapokalyptické věci můžu, ale tohle teda ne. Je to tmavé, je to nesmyslné a jako vrchol všeho to má odfláknutý dabing z Barrandova, kdy menší postavy promlouvají anglicky a přesto je nedbale nalípnutý dabing (těch několika málo herců, co nadabovali xkrát tolik postav), a štěky pro jistotu nenadabovali vůbec. Jediný mluvící pes, který má u mě šanci, byl Falco. Překvapivě vysoké hodnocení místních strejdů. (05.01.2014)

Je překvapivé, že šest let před tím, než vůbec "Šílený Max 2" započal boom postapokalyptických akčních brakovek, vznikl snímek, který můžeme vnímat jako důslednou satiru celé této žánrové kategorie. "Chlapec a jeho pes" není další z řady žánrovek, jak si evidentně myslely desítky zdejších zklamaných fandů, kteří se nedokázali přenést přes fakt, že tentokrát neuvidí další western z trosek civilizace. Namísto toho totiž film přináší jízlivý pohled na samotné základy všech možných macho žánrů. Postapokalyptické prostředí zde neslouží jako záminka pro oživení archetypálních, ale již anachronických vyprávění, ale coby kulisa ozřejmující pád veškerých civilizačních zástěrek, které maskují animální povahu lidské existence. Titulní dvojice tvořená chlapcem a psem představuje de facto dvě stránky lidské bytosti, kde chlapec zosobňuje přízemní libido, u něhož civilizačním vývojem zesílené ego přebylo přírodou diktovanou potřebou se rozmnožovat, ale nedokázalo vynulovat nutkání se vystříkat. Pes naproti tomu zastupuje intelekt a jeho touhu přežívat, což možná paradoxně znamená, že jeho bytostnou potřebou je jídlo. Tato dvojice si užívá nespoutanosti života v postapokalyptické pustině, než je chlapec zlákán do bizarní civilizace, která nade vše staví přežití druhu, ale pouze ve smyslu způsobu pro zachování mocenských aparátů, což vede k absurdní podobě polygamie i kontrole sexuální aktivity. Závěrečná pointa filmu je pak famózní tečkou za všemi úvahami o vztahu civilizace a monogamie vůči nespoutanosti hlásané všemi dobrodružnými příběhy. (05.05.2013)

Maximální minimalizace jediných dvou položek, které jsou schopny člověka, tvora myslícího, pobídnout k enormní snaze: žrádlo a šukání :-) Než jsem si tento film pustil, nic jsem o něm nevěděl, výsledek se mi ale hodně zamlouvá. Dobrý nápad, případné obsazení, slušné provedení, výborná pointa. Krásná dívčina, ztvárňující ve snímku nevyzpytatelnou Quillu June Holmesovou a v civilu vystupujíce pod jménem Susanne Bentonová (nemaje na CSFD ani strohý profil, přestože byla ozdobou mimo jiné také slavné HLAVY 22 – stav k 19.11.2011), pózovala v květnu roku 1970 pro americký Playboy – film toho v několika záběrech samozřejmě správně využívá. Schválně si to vygooglite, ta obálka je prostě gorgeous :-) Režisérem snímku je herec L.Q. Jones (snímek je nejvýraznější z jeho celkově pouhých tří prací na režijní sesli) a zahrál si zde i malou roli – účinkujícího v promítaném pornofilmu. Existuje ještě jeden stejnojmenný krátkometrážní snímek z roku 1946 (dokonce ve své kategorii získal Oscara), s tímto ale nemá nic společného. 80% (19.11.2011)

Neobvyklo poňatý sci-fi snímok, ktorý pripomenie druhého Mad Maxa ešte predtým ako vznikol a ponúka dve absolútne odlišné polovice. Tá prvá je dystopická a správne špinavá, tá druhá utopická a poriadne naleštená. Príliš k sebe nepasujú, ale aj v tom spočíva čaro toho nepríliš známeho filmu. Ten pokladá otázku, či je lepšia, či skôr horšia dystopická alebo utopická spoločnosť a my zisťujeme, že najlepšie je kamarátstvo so psom. Teda aspoň vo svete po 4. svetovej vojne. A možno aj po tej druhej... (17.03.2018)

Ta představa toho světa je sama o sobě docela dobrá - Amerika je radioaktivní pustina, mladík mluví telepaticky se svým psem, nedostatek žen a snaha uzurpovat si jednu pro sebe. Do toho ještě nějaké další divné postavičky. Bohužel to není ani dost divné, ani dost akční, ani dost vtipné a ani dost dramatické, aby se to dalo hodnotit o něco lépe. (13.10.2015)