Unaveni sluncem 2: Odpor

Ohromné tvůrčí selhání, o to smutnější, že si k němu musel Michalkov zvolit zrovna téma, které v důsledku degraduje jeho skvostný snímek Unaveni sluncem z roku 1994. Je to ale trochu složitější, protože Michalkov pořád ještě umí, a dovede pracovat s absurditama, vygradovat scénu a v neposlední řadě pořád dobře hraje. Málo kdy ale těchto svých schopností využije... :(( A neumí se krotit... Unaveni slunem 2: Odpor je film bez koncepce, bez ladu a skladu. Skutečně dobrá (ba přímo výtečná) je vlastně pouze úvodní scéna a pak pasáž v zákopech, někdy po hodině a půl filmu. Ostatní je neohrabané, patetické, herecky velmi nevyvážené a především vlastně absolutně zbytečné. Michalkov používá filmařské postupy, aniž by je pořádně použil, odskoky k záběrům z prvního filmu začnou otravovat a když se potom v náznaku na pokračování pasuje div ne do Freddyho Krugera, je definitivně jasné, že tohle je malér. Rozplizlé odporné smradlavé lejno na pomníku velkého filmaře. (11.11.2010)

Zase tak velký propadák to není. Na tento film je potřeba nahlížet zkrátka jako na ruský film. Není to žádný akční trhák, občas se děj zbytečně táhne a natahuje - škoda. S mentalitou té doby film souvisí (až na občasné přídavky fantazie), herecké výkony jsou náhodou dobré. Tvůrci se snažili podat film s lehkým humorem (Unaveni sluncem 2 mi trochu připomnělo Lazebníka sibiřského - jasný "rukopis" Nikity Michalkova ) i s narůstajícím napětím (mořská plavba na mině byla nápaditá, dojemná). (05.07.2011)

Silná káva při heroizování původně zemřelého plukovníka Sergeje Petroviče Kotova (sám režisér Nikita Michalkov), jako člena neozbrojené jednotky trestanců za druhé světové války. Stává se z něj mýtus, který se štěstím přežívá střílení vězňů, nálet na vězení, nájezdy tanků a kdo ví co ještě. Jeho dcerka Naďa (Naděžda Michalkova) zase prožívá neuvěřitelné příhody přežití při putování za svým tatínkem, aby se z ní stala profesionální válečná ošetřovatelka. Míťa (Oleg Meňšikov), stále pracující pro KGB, se snaží spravovat to, co sám napáchal a podporuje těžce sužovanou rodinu ve všech směrech a za každých okolností. Výsledkem je monstrózní přehlídka, plná patetického heroizování ruské duše a její odolnosti i za těch nejnepřívětivějších životních situací. Snad všechny situace působí až hodně nepatřičně, je to spíše jen jakási zidealizovaná oslava něčeho, co má zvedat hrdost obyčejného Rusa. Pompézní žvatlání o hrdinství jednotlivců i národa. Hodně silná káva. (11.08.2011)

Voľné pokračovanie po takmer 16 rokoch a veruže riadne dlhé. Dej prekypuje rôznymi zaujímavými scénami, časovými návratmi, viacerými líniami, no rozhodne vojnu neidealizuje, no a ten pátos, či priam nezmyselné detinské scény boli len vyjadrením, že človek potrebuje nádej a vo vojne to tak často býva, že sa ľudia upínajú k nezmyselnostiam, aby všetko nebolo len o zabíjaní a neporazilo ich zo všetkého naokolo. Vo filme mi však napriek tomu chýbalo niečo hlbšie. Je mi jasné, že sovietske reálie boli dosť duchovne chladné, že veci boli chaotické počas vojny a to tu podľa mňa je dosť dobre vyjadrené. Nejaký hlbší dojem z toho nemám, ale ako napísala užívateľka Jezinka.Jezinka, že je to práve o vojne, láske, viere a nádeji. (14.03.2014)

║Rozpočet $45miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $8,257,237║ Ten rozpočet tam je teda cítiť, výpravou by sa to mohlo kľudne zrovnať aj z takým veľkým spektáklom ako Zachráňte vojaka Ryana, nuž príbehovo to už je trošku zložitejšie, lebo je tam až prílišná nevyrovnanosť medzi dejovými rovinami a takpovediac aj nezrozumiteľnosť, lebo dej sa striedavo odohráva v rokoch 1941 a 1943, a z toho čo nám chce príbeh vypovedať nemusí byť všetko hneď jasné(nevidel som prvú časť, ktorá by mi možno dotvorila viac obraz), ak by sa brali bojové scény ako samostatné celky(lebo aj tak pôsobia, bez nejakej predohry), tak tie boli prvotriedne, bola tam surovosť a cit pre kompozíciu obrazu, taktiež dramatické scény ako keď Nemci vypálili stodolu plnú ľudí, či stroskotané dievča na mori držiace sa vodnej protilodovej míny aby sa dostala na pevninu, boli silné, len škoda že film nedokáže fungovať cez tieto scény ako celok, lebo vypadá to tak že režisér Nikita Michalkov si na seba zobral až príliš veľké sústo ktoré sa mu nepodarilo úplne zvládnuť. Po dokonalej Michalkovovej 12, som čakal trošku viac než nakoniec ponúkol. /videl v kine: 70%/ (videl na festivale Art Film Fest 2010) (22.06.2010)